Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Objevil vrak lodi a připsal si rekord
Pardubický námořní historik Boris Gol se ponořil v miniponorce k vraku
křižníku Garibaldi z první světové války.Boris Gol z Pardubic je amatérský historik, kterého zcela pohltilo období rakousko-uherského námořnictva. Pro svoji vášeň je ochoten udělat téměř cokoliv. Žádná cesta pro něj není zbytečná.
U Jadranu se podílel třeba na průzkumu několika vraků potopených za první světové války. Jeho posledním úspěchem pak bylo určení polohy italského pancéřovaného křižníku Garibaldi. K jeho vraku se dokonce ponořil v miniponorce. Stal se tak po pětadevadesáti letech prvním člověkem, který křižník zase viděl. Garibaldi leží od roku 1915 poblíž chorvatského Cavtatu nedaleko od vjezdu do někdejší základny rakousko-uherského válečného námořnictva v Boce Kotorské.
Gola jako objevitele Garibaldiho přizval Krumoslav Zubčič z chorvatského Archeologického ústavu k mezinárodní expedici, která měla vrak prozkoumat. „Pozvání jsem bral jako projev uznání za lokalizaci vraku. Byl přesně na místě, které jsem určil. Tím, že jsem se mohl ponořit ke Garibaldimu, se mi splnil sen,“ říká historik.
Badatel se k vraku ponořil na palubě speciální ponorky s dvoučlennou holandsko-německou posádkou. „Ta žlutá ponorka mi připadala hrozně malá. Byl to doslova bojler k vaně, do kterého se museli vejít tři lidé. Dva z nás jsme docela při těle. Měl jsem obavu z jediné věci, a to, že se nevejdu do průlezu, kterým se do ponorky vstupovalo, a tím má účast na expedici skončí,“ vzpomíná Gol.
Ponorka s posádkou a historikem na palubě nakonec sestoupila do hloubky 125 metrů a vrak křižníku skutečně našla. „Celou dobu jsem ležel na boku u malého okénka, všechno fotil a filmoval. Dole byla hodně špatná viditelnost, takže jsme do vraku třikrát narazili. Mohu tvrdit, že mám o zásah do Garibaldiho více, než Rudolf Singule, velitel ponorky, která křižník v červenci roku 1915 dvěma torpédy potopila,“ vtipkuje Gol.
Expedice dokonce objevila i zásahy po Singuleho torpédech. Oba byly těsně nad kýlem křižníku. Jeden zhruba v jejím středu a druhý o dvanáct nebo třináct metrů dál směrem na záď.
Boris Gol získal díky ponoru ke Garibaldimu i jedno české prvenství. „Když jsem se po pětaosmdesáti minutách vynořil, oznámili mi kolegové, že jsem se právě stal Čechem s nejdelším ponorem v miniponorce. Docela mě tím překvapili,“ říká Gol.
Jeho záběry budou v budoucnu použity v připravovaném dokumentárním filmu o křižníku Garibaldi.
Pancéřový křižník Giuseppe Garibaldi byl vlajkovou lodí italského kontraadmirála Trifariho, jehož eskadra v červenci 1915 ostřelovala rakousko-uherské pobřeží mezi Dubrovníkem a Kotorem. 18. července 1915 před půl čtvrtou ráno na ni náhodou narazila rakousko-uherská ponorka U4 poručíka Rudolfa Singuleho, který měl rozkaz pátrat po ztraceném hydroplánu. Singule se během hodiny a čtvrt přiblížil ke Garibaldimu na šest set metrů a odpálil na něj dvě torpéda, která křižník zasáhla v prostoru, kde bylo uskladněno uhlí pro pohon jeho strojů. Potom se rakouská ponorka ponořila a z místa střetu unikla. Zasažený křižník se podle historických údajů během tří minut potopil. Zahynulo při tom třiapadesát námořníků. Zbytek posádky včetně kontraadmirála Trifariho zachránily ostatní lodě italské eskadry.
Po tomto boji už zůstaly italské křižníky až do konce války v přístavech. Singule byl povýšen na korvetního kapitána a získal nejvyšší rakouské vojenské vyznamenání – Řád Marie Terezie a šlechtický titul.
Po zániku Rakousko-Uherska žil Rudolf von Singule v Brně. Za druhé světové války byl jako rakouský občan povolán do německého námořnictva, kde vedl výcvik ponorkových posádek. Byl zastřelen 2. května 1945, když bránil svoji dceru před znásilněním vojákem Rudé armády.
