Zveme Vás
21.04.2024 07:50
Alejí klenů kolem rybníků
Krucemburk – Staré Ransko – Ždírec n. Doubravou. Délka 7 km. Odj. 7:53 ČD. Návrat 14:00, 16:06 ČD. Ved: Květa Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
21.04.2024 07:55
Meandry Struhy
Veselí - Lepějovice - Meandry Struhy - Bílý kopec - Kokešov – Opočínek. Délka trasy 8 km / 13 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 12:47 / 15:15 Bus MHD č.15. Ved: L. Kvapilová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
28.04.2024 07:50
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
28.04.2024 08:35
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
04.05.2024 14:00
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Archiv aktualit
Pardubická kronika a ing. Jan Kašpar
Považuji za šťastný nápad, že redakce Zpráv Klubu přátel Pardubicka do
č. 3–4/2010 (březen–duben) v době stého výročí prvního řízeného letu Ing. Jana Kašpara zařadila opis zápisu městské kroniky Pardubic (1895–1933) o počátcích
české či lépe pardubické aviatiky. Bohužel na kronikářském záznamu je na první pohled patrné, že vznikal dodatečně. Dokonce je zřejmé, že vznikal se značným časovým odstupem nejméně osmnácti let. Postrádá tak autentičnost a bohužel obsahuje chyby, z nichž některé se tradují až od let 1927–1928.
První chybu nacházíme už u data narození: „narodil se(...) dne 26. května 1883“, ve skutečnosti však 20. května onoho roku.
„Po vystoupení z (německé) továrny zajel k Blériotovi do Paříže.“ – Firmu Basse (nikoli Basel) & Selve opustil Ing. Kašpar v lednu 1909, kdy Louis Blériot ještě nebyl příliš známý a především dosud nevyráběl letadla na prodej. Proč by ho tedy Ing. Kašpar navštěvoval? Taková návštěva se tedy mohla spíše uskutečnit až mnohem později, rozhodně až po 25. červenci 1909, kdy se L. Blériot proslavil přeletem úžiny La Manche z Francie do Anglie. Teprve pak mu začaly docházet početné objednávky na letadlo, které začal sériově vyrábět a prodávat. Do konce srpna měl L. Blériot údajně již 60 objednávek. Kašpar později obdržel letadlo výrobního čísla 76, a tak můžeme předpokládat jeho návštěvu v září či na počátku října 1909.
„Bylo to dne 25. srpna 1909, kdy učinil první skoky.“ Zde jsou myšleny skoky na letadle, které si s pomocí přátel postavil. Jestliže začal letadlo stavět až po návštěvě „u Blériota v Paříži“ a k této návštěvě nemohlo dojít dříve než v srpnu (ale rozhodně to bylo později) 1909 a jestliže na stavbu letadla potřeboval alespoň dva měsíce, nemohl mít 25. srpna 1909 k dispozici letadlo a nemohl tedy konat pokusy.
Toto datum 25. srpna 1909 se v roce 1928 ocitlo na Kašparově pomníku a dodnes se mnozí pokoušejí toto datum obhajovat, ač pro to nepřinesli jakékoli doklady. Kde se však toto datum vzalo?
Kronikářský zápis se o něco dále zmiňuje o „knížce Památce prvního československého letce inž. Jana Kašpara, kterou sepsal a v květnu 1928 vydal Ing. Karel Vrána.“ Karel Vrána napsal božurku o 16 stranách. Jde o dílko zajímavé, přibližuje nám některé události hlavně roku 1910, k nimž se mimo novinové zprávy nedochovaly žádné doklady (jde především o záležitosti vzniku Aviatického družstva v Pardubicích). A v této brožurce se patrně poprvé objevuje zmíněné datum. Je zajímavé porovnat text brožury s kronikářským zápisem: Ten je v některých pasážích v podstatě opisem textu Vránovy brožury. Kupříkladu na první textové straně brožury (str. 3) nacházíme tento text: „Po vykonaných studiích na české vys. škole technické v Praze, odbor strojního inženýrství, odejel Ing. Kašpar r. 1908 do Alteny ve Westfalsku k firmě Bassel a Selve, válcovna aluminia, mědi a niklu, aby se věnoval novému oboru techniky, výbušným motorům. Byl přidělen oddělení pro stavbu aluminiových chladičů a součástí pro Zeppelinovy vzducholodi. V Německu pozoroval první pokus s řiditelnou vzducholodí a jako závodní inženýr měl příležitost i vzlétnouti, veškeré tyto akce podnítily tvořivého konstruktéra k samostatnému podnikání, neboť pokusy bratří Wrightů, Santa Dumonta, Blériota byly vábivější, než místo v továrně. Opustil proto Westfalsko a zajel přes Francii, se zastávkou u Blériota, do Pardubic.“ Při porovnání s textem kroniky najdeme jen dílčí rozdíly. Na straně 5 Ing. K. Vrána cituje Kašparův dopis mjr. V. Ryplovi: „První pokusy musil jsem prováděti za jasných nocí, nechtěje se vystaviti jízlivým poznámkám p. t. publika. Cvičil jsem nejprve rovně s letadlem jezditi a pak se podařilo učiniti menší skoky.*) a jako poznámka pod čarou je uvedeno datum, které v Kašparově dopisu Václavu Ryplovi není:„*) 25. srpna 1909.“ Na poslední, šestnácté straně je vyobrazení:
„NÁVRH NA PAMĚTNÍ KÁMEN INŽ. JANU KAŠPAROVI NA MÍSTĚ JEHO PRVÉHO VZLETU V PARDUBICÍCH – Prvnímu československému pilotu Ing. Janu Kašparovi na paměť jeho prvního vzletu 25. srpna 1909.“ Jak Ing. Vrána k tomuto datu dospěl, není známo. Dlouholetý předseda KPP a nadšený obdivovatel Ing. Jana Kašpara pan Alois J. Kubeš se domníval, že zde Ing. Vrána uvedl zkreslené datum Blériotova přeletu úžiny La Manche (25. července 1909). Snad. Jisto je, že pro toto datování neexistují jakékoli doklady, ba ani jakékoli náznaky.
Hlavně v padesátých létech XX. století věnoval Ing. Kašparovi značnou pozornost pardubický archivář pan Zdeněk Bičík. Shromáždil nemálo dokladů. A dospěl k tomu, že první Kašparův (řízený) let se uskutečnil až 16. dubna 1910 a toto datum také bylo použito na pomníku při jeho obnově v roce 1970. Sám se problematikou počátků létání v Čechách, s důrazem na dění v Pardubicích, zabývám více než čtyřicet let. Nezávisle na Zdeňku Bičíkovi, který mi byl mnohdy ochotným rádcem, jsem dospěl ke stejnému datu, ač se mi podařilo objevit některé tiskové zprávy, které Z. Bičík neznal.
V zápisu v kronice najdeme další sporné údaje. Na straně 5 a 6 Ing. Vrána dále cituje z Kašparova dopisu: „ V tu dobu oznamoval Hieronymus, že zamýšlí pořádati lety po Čechách. Nechtěje se dáti od něho předstihnouti, rozhodl jsem se koupiti letadlo Blériot. As ve 14 dnech začal jsem s pokusy v Pardubicích, nejdříve rovné krátké lety. Rovné šly dobře, ale do zatáčky se mi nechtělo, nebo jsem měl obavu, abych zase stroj nepoškodil a pak zase půl roku nespravoval a nebýti náhody, nevím, jak bych byl ještě dlouho skákal.“ A opět jako poznámku pod čarou ke slovům „as ve 14 dnech“je uvedeno datum „8. dubna 1910“. Opět nevíme, jak K. Vrána k tomuto datu dospěl. Přitom dnes můžeme považovat za prokázané, že letadlo se do Pardubic dostalo 9. dubna 1910 (Prager Tagblatt, 17. 4. 1910, zřetelně od vlastního pardubického zpravodaje). To ovšem vylučuje, aby Ing. Kašpar na tomto letadle vzlétl již předešlého dne. Navíc je prokázáno, že na dodání letadla Blériot bylo nutno několik měsíců čekat, takže nebylo možno rozjet se do Paříže a přivézt si letadlo.
Celý článek naleznete ve Zprávách KPP číslo 9-10, rok 2010
