Zveme Vás
28.04.2024 07:50
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
28.04.2024 08:35
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
04.05.2024 14:00
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
05.05.2024 07:55
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
05.05.2024 08:35
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Archiv aktualit
Čtyřiaadvacátého, nikoliv pětadvacátého září 1922
Časného rána v sobotu 23. září 1922 vyrazila z Prahy na Kutnou Horu kolona
aut, vezoucí prezidenta T. G. Masaryka a jeho doprovod k návštěvě tohoto
starobylého města. K lítosti Kutnohorčanů se hosté v městě zdrželi prohlídkou
jen v předem stanoveném časovém rozmezí, protože je ten den čekala
ještě dlouhá pouť. Z Hory zamířil prezident do nedaleké Čáslavi a odtud
pak dál na východ Čech, na Pardubicko. Tady byla první zastávkou Přelouč,
kde byl TGM i jeho doprovod nadšeně uvítán stejně jako po pár kilometrech
v Živanicích či v Bohdanči, kam kolona dorazila již za šera. V Pardubicích auta
zastavila před hotelem Veselka, kde měl prezident připraven nocleh.Druhý den, v neděli 24. září 1922, se prezident vydal již v 8 hodin pěšky hustým špalírem nadšeně ho zdravícího obyvatelstva dnešní třídou Míru na radnici, kde byl oficielně přivítán představiteli města a okresu. Pak jej jeho svita doprovodila na zámek, kde si prohlédl nově instalované sbírky vlastivědného muzea, které otevřel pro veřejnost. Poté pořadatelé prezidenta nasměrovali (opět pěšky) na Olšinka, kde si prohlédl rozestavěnou sokolovnu. To už bylo jedenáct pryč a tak kolona aut vyjela k Sezemicím, kde byla krátká zastávka stejně jako potom v Dašicích. Delší rast byl v Dolní Rovni, kde TGM přijal pozvání na oběd u ministra Františka Udržala na jeho statku. Odpoledne prezidenta přivítaly Holice, potom Dobříkov a v podvečer Zámrsk, odkud odjel vlakem do Prahy. Toto stručné popsání prezidentovy návštěvy našeho regionu je výtahem z velmi podrobných reportáží ve „Východočeském republikánu“1 a ve „Východu“2. Stejně podrobně je prezidentova návštěva kraje popsána v nedávno objevené pardubické městské kronice3. Tady je z ní přepis (je ponechán v původním pravopise):
Pamětní kniha král. kom. města Pardubic 1895–1933
ROK 1922 – Významné návštěvy
Sobota, dne 23. a neděle dne 24. září byly pro Pardubice slavnými dny, neboť sem zavítal pan president T. G. Masaryk. V sobotu přijel do Pardubic přes Bohdaneč v průvodu ministra Fr. Udržala, ministra Černého, kancléře dra Šámala, leg. rady Jana Masaryka, plukovníka Hoppeho aj. Světelné efekty ohňů bengálských a elektrických ukázaly za tmy panu presidentovi Kunětickou Horu a zámek pardubický jako pohádku, když jel od Bohdanče. Pan president jel do Pardubic zámeckou alejí. Celý večer tonulo město v záři světel. Na Veselce, kde byl pan president ubytován, byla uspořádána slavnostní večeře, k níž byli pozváni zástupci obce, úřadů aj. V neděli po 8. hod. ubíral se pan prezident špalírem školní mládeže po Wilsonově třídě do radnice, kde jej chorálem „Sláva Tobě“ uvítal zpěv. spolek „Pernštejn“, potom starosta města Fr. Vácha a předseda okres. správní komise Jos. Urban, učitel ze Sezemic. Pak přijal p. president ve starostově pokoji četné deputace a promluvil k shromážděnému obecenstvu. Ve své řeči vylíčil starosta Vácha rozvoj města, které se stalo největším městem českého východu vlastní silou na základě přirozených podmínek a přičiněním občanstva bez patrných podpor dřívějšího státu. Město samo musilo umístit státní úřady a ústavy. Vynakládalo vše, aby bylo pardubické školství pramenem vzdělání pro město a širokou oblast východních Čech. Význam města pro přítomnost i budoucnost ocenila vláda republiky částečně tím, že je učinila sídlem ředitelství pošt a telegrafů a ustanovila je sídlem župy. Význam Pardubic zejména v průmyslu a obchodu jeví se ve značném přírůstku obyvatelstva (skoro 25 %). Jen bytová nouze brání dalšímu vzrůstu. Obec však se snaží pomocí státu tomu odpomoci. Průmysl tu podmínky má k rozvoji a bude míti, až dojde k provedení vodních cest. Rovněž pro elektrisaci východních Čech bude město význačným bodem. Se sousedním Hradcem položilo k tomu již základy a vydalo letos již na 20 milionů na rozšíření elektrárny. Pardubice se účastní i příprav k výstavbě údolní přehrady na Chrudimce u Seče.
Potom se odebral vzácný host do zámku skvěle vyzdobeného, kde byl za Musejní spolek jako majetníka zámku oddaně uvítán předsedou prof. Jos. Sakařem a členy výboru. Při vchodu do zámku vstříc panu presidentovi zazněla Foerstrova „Česká píseň“, kterou zapělo pěv. sdružení „Suk“. Poté vstoupil pan president do nových místností měst. musea vlastivědného, které byly toho dne slavnostně otevřeny. Všechny dojala slova prof. Sakaře, když se zmínil, kterak se zámek i Kunětická hora dočkaly v době osvobození, jehož je p. president obětavým tvůrcem, nové doby. Spolek projevil radost, že opatřil sbírkám, které shromažďoval 40 let, bezpečný byt, a tak slavnostně je ukazuje veřejnosti. Pan president věnoval bohatému museu vzácnou pozornost. Při odchodu byl na nádvoří paláce pozdraven opět Novákovým sborem „Vlasti“, jejž zapěl „Suk“.
Ještě navštívil p. president novostavbu tělocvičny „Sokola“ na Olšinkách, kde ho vítala i sokolská mládež. Starosta jednoty dr. St. Lipčík vítal nadšeně p. presidenta, mimo jiné pravil: „Pracujeme uvědoměle za vytvořením zdravého a pěkného českého člověka, pracujeme pro národ, jakožto důležitá složka, majíce před sebou vzor národa oproštěného od všelikých úhon těla i ducha, od pověr a vášní, aby mohl národ s jinými tvořiti budovu celého lidstva. Jsou to staré zásady sokolské, ale jsou to též myšlenky Tvoje, bratře presidente, myšlenky, které Tys tak velkolepě dovedl vtěliti v základ státu, jehož jsi zakladatelem a ochranitelem.“
Ze sokolovny vrátil se p. president pěšky špalírem obecenstva k radnici, kde se rozloučil se zástupci města před 11. hod.
Pan president odjel do Sezemic, Dašic a Dolní Rovně, kde byl hostem ministra Fr. Udržala. Pak se zastavil p. president v Holicích, Ostřetíně, Vysoké a Dobříkově. Ze stanice Zámrsku odjel do Prahy.
Pan president přijal jako dary: skvostně vázané album Pardubic, tři krabice perníku, z holárny dvě hole a jezdecký bičík, dílo „Dějiny Pardubic“ od prof. Sakaře.
Ve schůzi městské rady dne 11. října byl vzat na vědomí list, tlumočící srdečný dík pana presidenta republiky za nadšené uvítání.
Výše uvedené řádky a výpis z městské pamětní knihy jsem uvedl záměrně s cílem upřesnit dataci dvou událostí, které bývají publikovány odlišně od skutečnosti. Jde jednak
a) o datum otevření vlastivědných sbírek pardubického muzea v září 1922, jednak
b) o počet dnů, strávených prezidentem Masarykem v Pardubicích ve stejné době.
Desítky let byl den otevření muzejních vlastivědných sbírek v pardubickém zámku za přítomnosti prezidenta Masaryka uváděn k pondělí 25. září 1922. Autorem této nepřesnosti byl podle mého názoru překvapivě přední funkcionář Muzejního spolku Pardubice, jeho tajemník František Karel Potěšil, který v publikaci „Pardubice“4 z roku 1926 a rovněž z roku 1935 uvádí v části o pardubickém zámku a městském vlastivědném muzeu v zámku mimo jiné: „V další místnosti (...) nalézá se sbírka městských privilegií a pamětných knih městských. V této síni uvítán byl první náš slavný president republiky a Osvoboditel Dr. Tom. G. Masaryk, když dne 25. září 1922 při své návštěvě Pardubic otevřel nový stánek musejních sbírek“.
Od Potěšila potom datum 25. září 1922 (zřejmě) převzal tehdy třiadvacetiletý městský archivář Zdeněk Bičík do svého příspěvku ve výpravné monografii „Pardubicko“6: „K několika málo sálům z prvních let existence městského muzea přibývaly stále další. Dne 25. září 1922 byly sbírky muzea slavnostně otevřeny v nově upravených místnostech prvním prezidentem Tomášem G . Masarykem při jeho návštěvě v Pardubicích.“ Bičík datum 25. září 1922 potom ještě opakoval ve svých A – Z7 z roku 1974 i v 2. doplněném vydání z roku 19908. A pak tuto nepřesnost přejímali další a další (přiznám se, že několikrát v nedávné minulosti i já).
Celý článek naleznete ve Zprávách KPP číslo 9-10/2010
