Zveme Vás
28.04.2024 07:50
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
28.04.2024 08:35
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
04.05.2024 14:00
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
05.05.2024 07:55
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
05.05.2024 08:35
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Archiv aktualit
Žijí mezi námi - Lubor Šušlík
Přestože bydlí v Pardubicích již 40 let, jen málo našich spoluobčanů zná
tohoto poctivého, charakterního a pracovitého člověka, který je ve svém věku
stále sportovní postavy, duševně i fyzicky velmi aktivní. A pokud ho někteří lidé
znají, tak jako oblíbeného a žádaného průvodce poznávacích a pobytových
zájezdů různých cestovních kanceláří do ciziny. Klientům vždy dokáže připravit
program přiměřený jejich schopnostem, má dar empatie a vždy je zodpovědně
připraven každému pomoci. Jeho život byl a je ovšem tak bohatý, že by zpracování jeho průběhu – i jen některých
životních epizod – mohlo sloužit
k sepsání knihy. Na základě rozhovorů
s ním a poskytnutí vlastních životopisných
údajů i fotografií vznikl tento článek.Pan Lubor Šušlík se narodil v Mostě 25. 5. 1928, mládí prožil v Břeclavi a Uherském Hradišti. Vzhledem k povolání otce – voják, štábní kapitán a velitel roty – bydlel spolu s rodiči v kasárnách a byl v denním kontaktu s životem vojáků. To už cvičil v Sokole a v deseti letech se stal členem skautského oddílu. Zde prožíval i události roku 1938. Obě mobilizace, nástup záložníků, spontánní nadšení a jednotu národa, odchod otce s vojáky na hranice a poté i obrovské zklamání z návratu po uzavření mnichovské dohody. Zklamání o to větší, že skauting vychovával k brannosti i k přípravě na obranu vlasti.
15. března 1939 – už jako primán reálného gymnázia – zažil obsazení kasáren německým wehrmachtem, týž den zatýkání profesorů, starosty a dalších. Rodina je vystěhována z kasáren a stěhuje se do Prahy-Vinohrad. Otec se zapojil do práce v ilegální vojenské organizaci Obrana národa a Lubor pokračuje ve studiu na reálném gymnáziu.
V letech okupace se stává členem dorostu Klubu českých turistů, tak je totiž kamuflována činnost skautských oddílů. Krátce je i na „stáži“ u Jaroslava Foglara. V únoru 1944, jako šestnáctiletý, zakládá vlastní skautský oddíl. Jeho členové se po složení skautského slibu věrnosti republice podílejí na získávání zpráv a informací o pohybech vojenských útvarů, transportů, výzbroji atd. a připravují se i na činnost pro případ revoluce (po osvobození je oddíl jako celek známý pod jménem „Pražská Padesátka“ vyznamenán stříbrným stupněm Junáckého kříže).
Po čtyřech letech na reálce přestoupil Lubor na Obchodní akademii na Vinohradech, ale po absolvování prvního ročníku je škola nacisty uzavřena a studenti jsou totálně nasazeni do různých podniků. Ale to už je rok 1945. V březnu je nasazen na zákopové práce na Hlučínsku, stává se tzv. „stovkařem“ s odpovědností za stovku stejně starých chlapců v rámci Todtovy organizace (zvláštní vojenský útvar se statutem „doprovod říšské branné moci“, který budoval vojenská opevnění, komunikace atd. – poznámka autorů), takže pro všechny platil říšský branný zákon jako pro německé vojáky.
Ve snaze plnit skautské zásady i slib se podílí na drobných sabotážích, předávání informací o německých opevněních a stanovištích zbraní, shromažďuje pěchotní munici, pokouší se přejít frontu. Později doprovází zraněného kamaráda a na nádraží v Olomouci je při náhodné německé razii zatčen. Ruční granáty v kapsách a kufr střeliva – i když se k němu nehlásí – mohl jen stěží vysvětlit. Hned druhý den je po výslechu „Sondergerichtem“ (mimořádný, výjimečný soud – pozn. autorů) odsouzen „zum Tode“ (k smrti – pozn. autorů). Naprostou nečekanou a šťastnou shodou náhod se mu podařilo uniknout a odjet do Prahy. Zde je na skautské schůzce vyzván, aby zůstal a neodcházel k partyzánům, protože je připravováno povstání.
Po vypuknutí květnového povstání r. 1945 se zúčastnil bojů o budovu Čs. rozhlasu na Vinohradské třídě a poté již jako příslušník revoluční armády dalších akcí v centru města. Po osvobození je vyznamenán řadou vyznamenání, m. j. stříbrným odznakem „Bojovník rozhlasu“. A o prázdninách již odjíždí se svým skautským oddílem na měsíc do tábora v Brdech.
Od září 1945 do léta 1948 pokračoval L. Šušlík ve studiu dalších tří ročníků Obchodní akademie. Jako předseda celoškolní samosprávy ovšem „nepochopil Vítězný únor“ a odmítl samozvaný „akční výbor“. Tím mu nastaly veliké problémy. Měl být vyloučen ze všech středních škol v republice a nepřipuštěn k maturitě. Díky přímluvě jedné vlivné profesorky, která patřila do okruhu známých bývalého ministerského předsedy Z. Fierlingra, nakonec odmaturoval, ale veškeré vysoké školy byly pro něho uzavřeny.
Proto tedy v září 1948 nastoupil do zaměstnání do zahraničního odboru tehdejších Závodů kovodělných a strojírenských v Praze. Zde byl přímo na pracovišti v březnu 1949 zatčen a transportován do Bartolomějské ul. 4. Byl obviněn z velezrady v souvislosti s rozsáhlou vojenskou akcí směřující k dočasné vojenské vládě a novým, svobodným volbám označenou StB jako akce „NORBERT“. Při výsleších se k ničemu nepřiznal a nepodlehl ani psychologickému nátlaku a výhrůžkám. Díky tomu došlo ke změně kvalifikace trestního činu a před Státním soudem byl nakonec obviněn „jen“ podle paragrafu „neoznámení trestného činu“. A jak L. Šušlík říká: „Opět sehrálo roli neuvěřitelné štěstí a náhoda a po více než týden trvajícím procesu jsem byl obžaloby zproštěn pro nedostatek důkazů a z vazby, trávené již dlouhodobě v pankrácké věznici, propuštěn.“ Přestože byl propuštěn, podezření zůstalo a byl občas znovu StB vyslýchán.
Celý článek naleznete ve Zprávách KPP číslo 11-12, rok 2010.
Možnou zakoupit také v E-shopu Klubu přátel Pardubicka za 30 Kč.
