Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
31.03.2024 09:00

Přes střechu Evropy

Pustá Kamenice - Žižkov - Borová u Poličky. Délka trasy 10 km. Odjezd 9:02 ČD. Návrat 16:56 ČD. Ved: P. Kožený. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

31.03.2024 09:30

Velikonoce v Polabí

Valy – Mělice – Lohenice - Přelouč. Délka trasy 5,5 km. Odjezd 9:30 ČD (LETNÍ ČAS). Návrat 12:37 – 14:37 ČD Os, 13:05 – 14:05 R. Ved: M. Timarová. Turistická vycházka týmu B. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

03.04.2024 18:00

Archeologický průzkum v Pardubičkách

Přednáška Mgr. Tomáše Čurdy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

06.04.2024 14:00

Komentovaná prohlídka Automatických mlýnů

Pročleny Klubu přátel Pardubicka. Sraz před areálem Automatických mlýnů. Vstupné 200 Kč / 140 Kč zlevněné. Přihlásit k účasti je možné v kanceláři Klubu přátel Pardubicka v úterý nebo ve čtvrtek 10-12 a 14-17 hodin.

typ akce: Výlety do historie

17.04.2024 18:00

Nálety na Pardubice

Přednáška k 80. výročí spojeneckých náletů na Pardubice v roce 1944. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenckého náměstí. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

POČÁTKY RODU UDRŽALŮ V ROVNI NA PARDUBICKU

obrázek k článku Motto:
Jediná nová věc na světě jsou dějiny, které neznáte. Harry Truman Pokusíme se nahlédnout do minulosti staré několik staletí. Budeme se držet výhradně faktů zjištěných v archivních materiálech. Přesto však pro poodhrnutí závoje času, který nás od sledovaných událostí dělí, bude zapotřebí alespoň maličko popustit uzdu naší představivosti. Vždyť naše představy o životě v 16. století jsou přinejmenším neúplné a zkreslené nánosem vývoje, který uplynul a posunul také naše vnímání. Navíc vycházíme jen ze stručných, veskrze „ekonomických“ dat, které byly v dané době sepsány hlavně za účelem přehledu o pěněžních tocích a dávkách. Rozhodně neměly sloužit budoucím potomkům ke sledování každodenního života svých předků. Přesto jsou údaje z nich velmi zajímavé a při určitém úhlu pohledu a uspořádání dávají barevný a plastický obraz žití generací našich předchůdců.

Příjmení UDRŽAL jistě vychází ze slovesa DRŽETI. Ve staroslovanštině DRŽATI, DRŽAVA. Toto slovo úzce souvisí s termínem míti, míti v rukou, v moci. Tedy UDRŽATI jinými slovy znamená zachovat v rukou, zachovat vlastnictví. Také slovník Spisovného jazyka českého uvádí pod heslem udržeti zejména: něco uchopeného uchovat v ruce a nepustit, dále uchovat v žádoucím stavu, či zabránit nebo způsobit, aby se něco nestalo. Jinak také zachovat trvání, existenci něčeho, neztratit, nepozbýt.
Tento výklad, zdá se, zcela přesně vysvětluje původní význam vzniku příjmení UDRŽAL. To se objevuje poprvé na Pardubicku v druhé polovině 16. století. Jistě to souvisí s tvorbou a ustálením příjmení tak, jak je známe dodnes. Příjmení vznikalo pro rozlišení osob stejného jména (rodného) přidáním dalšího jména (přídomku, jména po otci, přezdívky). Od 16. století se příjmení ustalovala jako stálé označení celé rodiny; dědičnost příjmení pak byla uzákoněna až za Josefa II. roku 1780.
V archivu Pardubického panství jsme nalezli příjmení UDRŽAL poprvé v roce 1566 v Litětinách, kdy je jistý Martin Udržal uveden jako rukojmí (v dnešní době bychom řekli ručitel) při prodeji krčmy Mikuláše Bočka. Dále v roce 1579 v Turově: „... statek sirotků Matěje Holuba prodán Jakubu Udržalovi, který se k matce těch sirotků přiženil.“, v roce 1589 ve Velinách, když Šimon Udržal kupuje statek od Vávry Kamenického a také v roce 1600 v Lánech u Dašic: „... statek sirotků Jiříka Labíka prodán Vítu Udržalovi, který se k jejich matce Dorotě přiženil.“ V Rovni je příjmení UDRŽAL poprvé zmíněno v roce 1572. Ale o něm podrobněji za chvíli.
Zastavme se u uvedených skutečností. Je zajímavé, že všechny zmíněné vsi - Litětiny, Turov, Veliny, Lány u Dašic a nakonec i Roveň, leží na poměrně malém prostoru. Jméno Udržal se objevuje v rozmezí několika málo let a vždy pouze u jedné osoby ve vsi. A zejména, že u dvou z těchto případů, kdy se podařilo zjistit „příchod“ či nástup člověka s příjmením Udržal na grunt, se jedná o přiženění na statek k vdově se sirotky, jistě nezletilými a neschopnými vést hospodářství. Navíc, a to je nesmírně důležité, se v obou těchto případech, v Turově i v Lánech u Dašic, prokázalo, že se člověk s příjmením Udržal původně, před převzetím vdovského statku s nezletilými sirotky, jmenoval jinak! V Turově je v roce 1593 v Sirotčích registrech uvedeno: „... prodána krčma sirotků Jakuba Udržala bratru Janovi Jonášovi.“ Udržal se tedy v tomto případě původně jmenoval Jonáš. Ještě průkaznější je však tento postup v Lánech u Dašic. Zde je možné přímo sledovat, jak se z Víta Janského právě při převzetí vdovského hospodářství stává Vít Udržal. Vít Janský kupuje v roce 1586 statek v Prachovicích od Jakuba Palaty. V příštím roce grunt prodává Matějovi Provazníkovi a hned kupuje statek v Komárově po Martinu Palatovi. (Spříznění s rodem Palatů je patrné.) Jak již bylo uvedeno, v roce 1600 je v Lánech u Dašic prodán statek sirotků Jiříka Labíka Vítu Udržalovi, který se k vdově přiženil. Ve stejný den (v sobotu po památce Strzedoposti leta 1600) prodává v Komárově Vít Janský statek Jakubovi Palatovi. Oba zápisy jsou uvedeny v Knize purkrechtní hned za sebou. Vít tedy při prodeji gruntu v Komárově figuruje v zápise jako Janský, a ten samý Vít je zapsán při nástupu na statek v Lánech u Dašic v tentýž den pod jménem Vít Udržal. Tedy jeho „funkce“ pro „udržení“ či „zachování“ chodu gruntu je jasná. Je třeba se o hospodářství postarat, uchovat je v žádoucím stavu. Při Vítově úmrtí v roce 1606 je pak v Sirotčích registrech přímo uvedeno: „... statek sirotků Víta Janského jinak Udrziela prodán Pavlu Hlouškovi.“ Výhodné a praktické bylo pro vrchnost co nejvíce zachovat kontinuitu na svých hospodářstvích. Tak se mohla zvyšovat prosperita celého panství. Proto byla snaha zajistit po zemřelém hospodáři rychle nástup nového vlastníka, který zabezpečí chod gruntu.
Potud tedy snaha o objasnění vzniku příjmení Udržal. Jaký byl však původ rodu tohoto jména v Rovni, je ještě zajímavější a roveňský Udržal získal toto své jméno zdá se v ještě trochu modifikovanější variantě vzniku příjmení. Začněme ale po pořádku.
V nejstarší Knize sirotčí Pardubického panství je v Rovni zápis z roku 1520 o úmrtí hospodáře Tuomy Dymlova. Příjmení, či spíše dosud přídomek Dyml, se zcela jistě odvozuje od slov dýmati, dým. Slovník spisovného jazyka českého uvádí pod heslem dýmati: vydávat, vypouštět kouř či dým, dmýchat znamená dýmati kovářským měchem. Nakolik to ukazuje na profesi či původ osoby se jménem Dyml, je možné jen spekulovat. Statek po otci tedy roku 1520 přebírá jeho syn, jeden z osmi dětí, Viktoryn. Obě jména otce a syna, Toma (Tomáš) i Viktoryn (zkráceně uváděno v zápisech většinou jako Víšek) Dymlů se nacházejí i ve starších zápisech z let 1509, 1511, 1512 či 1516, kde vesměs figurují jako ručitelé při prodeji gruntů. V zápisech se mezi ručiteli objevují také jména Hanuš Dymlů a Jakub Dymlů, jistě příbuzní Tomy a Víška. Z uvedeného je zřejmé, že existoval společný předek, otec Tomy, také s přídomkem Dyml. Jméno Víšek (bez dalšího upřesnění) se vyskytuje v Rovni také v nejstarším urbáři Pardubického panství z roku 1506, který byl pořízen pro potřeby rodu Pernštejnů při koupi tohoto panství. V následujícím urbáři z roku 1521 je na statku č. 52 uvedeno jméno Víšek. Nad ním je pak u téhož gruntu napsáno jméno dalšího, následujícího držitele statku - Mach Víšků. Rodovou posloupnost potvrzuje také zápis z Knihy sirotčí, kde je v Rovni v roce 1543 uvedeno: „... sirotci Víška Dymlova Diviš, Kateřina, Eva, Matěj, Markéta a Petr. Statek těch sirotků prodán Matějovi, jednomu z nich.“ Křestní jméno Matěj je pak dále většinou v zápisech uváděno v podobě Mach. Zde se již dostáváme k počátkům příjmení Udržal v Rovni.

Celý článek naleznete ve Zprávách KPP číslo 11-12/2010

Celé číslo možnou zakoupit také v E-shopu Klubu přátel Pardubicka za 30 Kč.
O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem