Alejí klenů kolem rybníků
Krucemburk – Staré Ransko – Ždírec n. Doubravou. Délka 7 km. Odj. 7:53 ČD. Návrat 14:00, 16:06 ČD. Ved: Květa Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Meandry Struhy
Veselí - Lepějovice - Meandry Struhy - Bílý kopec - Kokešov – Opočínek. Délka trasy 8 km / 13 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 12:47 / 15:15 Bus MHD č.15. Ved: L. Kvapilová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zlomky historie restaurace U Vojtěchů ve Studánce
Již od nepaměti sloužily hospody jako společenské a později i kulturní střediska
obcí. Nejinak tomu bylo i v případě restaurace, jejíž kořeny sahají hluboko
do minulosti a úzce souvisejí i s historií obce Studánka.Po zrušení nevolnictví byla zemědělská půda přidělena 22 poddaným a zemědělcům se začalo dařit. A když v roce 1785 byla obec Studánka ustavena jako samostatná s vlastním starostou a zastupitelstvem, začala se obec rozrůstat a to byl zajisté i signál pro řešení společenského prostoru.
Ze zachovalých záznamů z r. 1887 a z r. 1903 je zřejmé, že prvním vlastníkem hostince se stal p. Jan VIRT, který v hostinci vybudoval i malý divadelní sál a umožnil tak v r. 1919 ustavení agilního Sdružení divadelních ochotníků. V tomtéž roce se v sále konal PRVNÍ MÍROVÝ MAŠKARNÍ PLES.
Dne 10.března 1924 prodal p.Jan Virt svému švagru p. Františku Vojtěchovi a jeho ženě Anně tento hostinec, který v původní podobě sloužil až do r. 1931. Takřka celý rok 1931 provádí p. Vojtěch nákladnou rekonstrukci hostince podle projektu p.stav. Brodce. Modernizuje vnější vzhled budovy, přistavuje rozlehlý sál, buduje zahradní restauraci s umělým osvětlením a tanečním parketem, vytváří příjemné posezení před vlastní restaurací. To je již v době, kdy obec Studánka má značný počet obyvatel, dychtící po kulturním a sportovním vyžití. To umožňuje dobře pracující Sdružení divadelních ochotníků a již od r. 1929 fungující Sbor dobrovolných hasičů. V roce 1933 byl založen a úspěšně pracoval Volejbalový klub Studánka. V rozlehlém sále (255 m2) se konala řada divadelních představení i tehdy velmi náročných tanečních zábav a plesů.
V roce 1939 byl p. Vojtěch zvolen starostou obce. Z toho důvodu vyčlenil z restaurace t.zv. spolkovou místnost pro potřeby svého starostenského úřadu a většinu svého času se věnoval svému úřadu, zatímco o chod restaurace se starala jeho žena.
Druhá světová válka přinesla mnoho utrpení a zla. O tom již bylo mnoho napsáno. Sál restaurace však sloužil k četným divadelním a hudebním představením až do r. 1944, kdy byl zabrán německou armádou pro ubytování vojska protiletecké baterie.
Osvobození v r. 1945 znamená jásot a také příchod Rudé armády. Pochopitelně se sál opět hodil pro ubytování vojenské jednotky a nevázaná euforie vojáků RA přinesla velké poškození, které se nákladně opravovalo po celý rok. Vzdor tomu byly opravy úspěšně dokončeny a sál mohl být znovu používán.
Bohužel v roce 1949 p. Vojtěch umírá a restaurace přechází kromě manželky i na syna Františka. Chodu restaurace se plně věnuje paní Vojtěchová až do kritického roku 1959, kdy je restaurace vyvlastněna a přechází pod státní podnik Restaurace a jídelny Pardubice.
Rok 1989 znamená naději pro další úspěšné podnikání rodiny Vojtěchů. V roce 1990 restituuje restauraci paní Vojtěchová se svým synem Františkem a v zápětí ji předávají svým vnukům a synům Pavlovi a Petrovi Vojtěchovým. Tito po jednání s podnikem Restaurace a jídelny přebírají v r. 1991 restauraci ve zpustošeném stavu, rekonstruují a opravují tak, že 7. června 1991 opět restaurace – v daleko působivějším stavu- začíná plnit svoji hostitelskou funkci. Od této doby pravidelně upravují a přestavují interiér restaurace. Modernizují kuchyň, upravují sál a všechna sociální zařízení (aby odpovídala normám EU), přestavují sál pro 2 bowlingové dráhy a velký salonek pro velkou obrazovku pro sledování sportovních pořadů. Každoročně ještě drobnými úpravami chtějí mile překvapit své hosty. Bohužel, ti jsou poměrně málo vnímaví, takže radost tyto úpravy dělají především majitelům Pavlovi a Petrovi Vojtěchovým. Hosty pak příjemné prostředí svádí k tomu, aby se každodenně vraceli.
A to je vlastně účelem a posláním majitelů.
