Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozporuplný umělec
Autor pardubického „Památníku osvobození“ Josef Malejovský se narodil
19. dubna 1914 v Holicích v Čechách v čp. 225 v rodině ševce Františka
Malejovského a jeho ženy Marie, rozené Píchové jako nejmladší z 5 dětí.
V r. 1928 nastoupil na odbornou školu bytového průmyslu v Praze. V letech
1931-36 studoval Uměleckoprůmyslovou školu na níž poznal sochaře Karla
Dvořáka, u nějž po absolutoriu nastoupil jako asistent. Za nacistické okupace
byl v letech 1940-43 totálně nasazen a poté do r. 1945 pomáhal při sochařských
pracích K. Dvořákovi a Janu Laudovi. Po osvobození (1945) se vrátil k práci asistenta na VŠUP v Praze, nejprve u J. Laudy, pak u B. Stefana a S. Wagnera. Roku 1953 byl jmenován docentem a 1962 profesorem této školy.
V 50. letech jako člen KSČ (od r. 1946) na sebe upozornil „společensko- angažovanými“ díly, hlavně Stalinovými pomníky v Plzni (1953) a Liberci (1955). V Plzni spolupracoval s arch. R. Podzemným, s nímž chystal i Stalinův pomník v Pardubicích (základní kámen z ležácké(!) žuly byl instalován 1952), po Stalinově smrti sousoší Stalina a Gottwalda.
Po Chruščovově projevu na XX. sjezdu KSSS v únoru 1956 o Stalinových zločinech spolupracoval s arch. R. Podzemným na pískovcovém pomníku Osvobození v Pardubicích u vchodu do Tyršových sadů. Monument odhalený 5. listopadu 1957 měl výšku 660 cm, z něhož postava vojáka měla výšku 310 cm. V r. 1949 vytvořil Malejovský ve svých rodných Holicích pomník padlým z květnového povstání r. 1945. Jeho angažovanost přinesla plody: v letech 1959-64 Malejovský předsedal Čs. svazu výtvarných umělců, r. 1954 se stal poprvé laureátem státní ceny K. Gottwalda a 1964 převzal Řád práce. Jeho další vzestup nastal v období husákovské normalizace v 70. letech. R. 1974 jej komunistický režim prohlásil „národním umělcem“, r. 1976 se stal Malejovský dokonce poslancem Sněmovny lidu FS ČSSR a předsedou t.zv. Ideové rady pro péči o památníky, pomníky a pamětní desky při ministerstvu kultury ČSR. T.r. se stal podruhé laureátem Státní ceny K. Gottwalda. Po vyhlášení Charty 77 jej režim znovu pověřil řízením SČVU (do r. 1979). Tento svaz (jako federální) pak dále řídil až do r. 1989. Roku 1979 převzal řád Vítězného února, 1981 se stal po 3. laureátem Státní ceny K. Gottwalda a r. 1984 mu byl udělen Řád republiky. V období 1971-81 bylo v Čechách a na Moravě instalováno jeho 6 pomníků Klementa Gottwalda, 1971 v Teplicích, 1972 ve Vsetíně, 1973 v Hodoníně, 23. 2. 1973 v Hradci Králové na dnešním Ulrichově náměstí, 1977 v Jihlavě a 1981 ve Slaném. Tato díla byla po r. 1989 z veřejných prostranství odstraněna. Zubu času i doby však jistě odolají vrata Národního památníku na Vítkově (1958), pomníky spisovatele Antala Staška a Ivana Olbrachta v Semilech (1960), pomník Jana Žižky pro Trocnov, bratří Čapků v Malých Svatoňovicích (1969), Bedřicha Smetany na Novotného lávce v Praze (1984) aj. Jedním z posledních děl J. Malejovského byla pamětní deska V. V. Štecha (1985) na domě čp. 32 v Nerudově ulici v Praze, kde Štech bydlel. Josef Malejovský zemřel v Praze roku 2003.
Prameny:
Katalog k výstavě VČG v Pardubicích v lednu 1988 (autorka PhDr. Hana Mandysová)
Heslo J. Malejovský ve Vlastivědné abecedě dr. P. Theina, ZKPP 3-4/1986 (autorka PhDr. Zuzana Rybičková)
Zprávy KPP číslo 7-8/2011 můžete zakoupit v našem E-shopu.
