Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubice ve filatelii (8) – druhý odboj
Odpor proti německé okupaci vyjadřoval český i slovenský lid velmi vytrvale
a statečně. Nejslavnějším činem bylo provedení atentátu na zastupujícího
říšského protektora Reinharda Heydricha. Atentát provedli stateční parašutisté
vyslaní z Anglie Jan Kubiš a Josef Gabčík v květnu 1942. Češi tak celému světu
ukázali, že za svoji svobodu proti okupantům bojují. V reakci na atentát nacisté
dále zavraždili přes patnáct tisíc Čechů, mj. vypálili obce Lidice (10. června
1942) a Ležáky (24. června 1942). Zároveň atentát vzbudil ve světě takový
ohlas, že na jeho základě byla Brity odvolána Mnichovská dohoda a byla přislíbena
poválečná obnova Československa v jeho „předmnichovských“ hranicích,
což bylo jedním z hlavních politických cílů atentátu. Okupanti svůj teror částečně
zmírnili po dopadení atentátníků dne 18. června 1942 v kryptě chrámu Cyrila
a Metoděje v Resslově ulici. Při této akci zahynuli jak oba stateční atentátníci,
tak pět dalších výsadkářů. Výsadková skupina Silver-A, která seskočila spolu
s Gabčíkovou a Kubišovou skupinou Antropoid, našla zázemí v Pardubicích.
Její velitel Alfréd Bartoš zde získal legální zaměstnání. Josef Valčík pracoval
dokonce jako číšník v hotelu Veselka. Členové skupiny Silver-A splnili všechny
úkoly, které jim byli uděleny a prokázali velkou statečnost a morální kvality.Známka s portrétem Josefa Gabčíka vyšla hned po válce, v roce 1945 a v roce 1992 pak byla vydána známka s portrétem obou hrdinných parašutistů – Gabčíka a Kubiše.
Ráno 24. června 1942 byla obec Ležáky obklíčena příslušníky SS. Všichni ležáčtí muži a ženy byli odvezeni do Pardubic a ještě týž večer byli na popravišti na Zámečku zavražděni. Jedenáct dětí bylo odvezeno do plynových komor a jenom dvě dány na převýchovu do Německa. Po válce se vrátily. Vesnice byla fašisty vyrabována a vypálena a krátce na to srovnána se zemí. Měla to být odplata za to, že v ní byla ukrývána vysílačka parašutistické skupiny Silver-A, která se účastnila atentátu na Heydricha. Popraveny pak byly desítky spolupracovníků skupiny z Pardubicka a další tisíce nevinných občanů za tzv. „schvalování atentátu“. Atmosféru strachu, násilí a represe té doby dobře vystihuje český film Vyšší princip.
Řada vlastenců byla popravena v Pardubicích na Zámečku. Po válce zde byl zřízen památník a pošta vydala pamětní razítko s nápisem: „Obětem popraveným na Zámečku“.
Východní Čechy byly osvobozeny ve dnech 9. – 12. května 1945 vojsky tří front Sovětské armády. Bylo to levé křídlo ukrajinského frontu maršála Koněva, vojska generála Jeremenka a maršála Malinovského. Všichni tři velitelé byli vyobrazeni na československých známkách.
