Zveme Vás
28.04.2024 07:50
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
28.04.2024 08:35
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
04.05.2024 14:00
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
05.05.2024 07:55
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
05.05.2024 08:35
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Archiv aktualit
Stávka v pardubické Telegrafii v roce 1941
Vzpomínáme letos již 70. výročí stávky v Pardubické Telegrafii (dnes zdevastovaný
areál bývalé Tesly v Kyjevské ulici v Pardubičkách) z 9. září 1941. Co
o ní vlastně víme? Málo…
„Do stávky vstoupilo 1651 dělníků, při likvidaci stávky bylo použito nejen slibů, ale i nátlaku, 5 dělníků bylo zatčeno. Dělníci pardubické Telegrafie žádali zásadní úpravu platů a půjčku ve výši 1 000 korun na zakoupení zimních zásob,“ uvádí historik prof. dr. Jiří Frajdl, CSc. 1/ Pracovník bývalého n. p. Tesla Pardubice ing. Josef Lonner však uvádí, že „i když stávka byla důsledkem mzdového sporu na montáži aparátů, bylo jí dáno ze strany úřadů politické pozadí. Likvidována byla gestapem: nejdříve zatčením 3 členů dělnického závodního výboru, kteří byli ale ještě týž den propuštěni. Avšak ještě týž den odpoledne bylo zatčeno 13 pracovníků z montáže DEBEG (prý za dřívější poslech zahraničního rozhlasu).“ 2/
Pokusme se zrekonstruovat průběh stávky ze vzpomínek zaměstnanců Telegrafie, členů KSČ Josefa Horáka (nar. 30. 1. 1921), svítkovského občana (bytem Kostnická 596), bratra Marie Horákové-Záleské, sekretářky první organizace protifašistických bojovníků v Pardubicích po roce 1945 „Sjednocení“, a Josefa Janeckého z Pardubiček (nar. 20. 7. 1906, bytem Revoluční čp. 161). 3/ Obě vzpomínky byly zapsány M. Záleskou teprve roku 1972. 1.února t.r. její bratr Josef Horák o stávce v Telegrafii vypověděl:
„V roce 1941 byla v Telegrafii z příkazu wehrmachtu připravována vojenská výroba, a to 3 typů lodních vysílačů pro válečné lodi (i ponorky), a to podle podkladů firmy Lorenz… V té době se však ze zahraničí (z Moskvy i Londýna) stupňovaly výzvy k sabotážím vojenských výrob a heslo „Pracuj pomalu“. Protože v Telegrafii byly velmi špatné platové podmínky pro dělníky (a ještě mnohem horší pro dělnice), byl vznesen na vedení firmy požadavek na zvýšení mezd.. Vedení ilegální komunistické buňky toho využilo a stávku organizovalo, její skutečný účel bylo zbrzdit výrobu vysílačů.“
Josef Horák sám pracoval na montáži vysílačů, odkud vyšel první impulz k zastavení práce. Gestapo zatýkalo především dělníky tohoto oddělení. „Já sám jsem byl rovněž zatčen a obviněn z účasti na organizování stávky. Mlčenlivost moje i jejich, zejména odsouzeného V. Wilda způsobila, že jsem byl pro nedostatek důkazů propuštěn,“ vzpomíná dále J. Horák. Uvádí, že přesný seznam odsouzených má jeden z nich – K. Pecina 5/ a končí: „Přesto, že následky stávky byly pro řadu lidí tragické, bylo dosaženo toho, že rozběh válečné výroby byl téměř o 3 měsíce zpožděn.“
Josef Janecký (v květnu 1945 člen revoluční Závodní rady) uvedl 14. března 1972 o stávce toto: „V roce 1941 výbor závodní organizace (odborů kovodělníků – pozn. J. K.) rozhodl, že bude žádat o zvýšení platů zaměstnanců. Skupina dostala pokyn, aby na podporu jednání vyhlásila 19. září 1941 stávku s tím, aby tato stávka dostala politický charakter s cílem zpozdit výrobu vojenských vysílačů.“ V den stávky byla zatčena rukojmí (do věznice gestapa v bývalé Zemské donucovací pracovně bylo převezeno prý 8 zaměstananců). Gestapo v továrně odhalilo poslech zahraničního rozhlasu na těch odděleních, kde se vyráběly přístroje pro wehrmacht. J. Janecký uvádí jmenovitě F. Bartáka, K. Pecinu, J. Kříže, F. Prokopce, K. Strosse, V. Wilda, J. Bednáře, S. Nováka a J. Šlégla, kteří po odsouzení v Drážďanech byli vězněni v koncentračních táborech. Z nich se vrátili podle Janeckého jen F. Barták a S. Novák 6a/, J. Kříž při výslechu na pardubickém gestapu vyskočil z okna a zabil se. Josef Janecký sdělil, že od konce roku 1941 prováděl finanční sbírky pro rodiny zatčených a obstarával pro ně léky v pardubické nemocnici nebo přes svého bratra v Praze. Opis německé obžaloby pro zvláštní tribunál Zemského soudu v Praze pořízený M. Záleskou uvádí jmenovitě 16 obžalovaných 7/, kteří byli ve vyšetřovací vazbě v Praze od 5. prosince 1941:
1/ revizor Vladimír Wild, nar. 23. 9. 1918 v Plzni, svobodný, bytem Pardubice, Na Kopečku 743,
2/ mechanik Jindřich Šlegl, nar. 9. 7. (rok nečitelný!) ve Svítkově, ženatý, bytem Popkovice čp. 73,
3/ mechanik Ladislav Špirk, nar. 10. 6. 1917 v Josefově, svobodný, bytem Jaroměř čp. 250,
4/ mechanik Josef Novotný, nar. 11. 3. 1923 ve Skale (o. Chrudim), svobodný, bytem Skala čp. 10,
5/ strojní zámečník Josef Novotný, nar. 6. 3. 1922 v Moravě (o. Holice), svobodný, bytem Morava čp. 81,
6/ zámečník Arnošt Macháček, nar. 10. 5. 1920 v Nekoři, svobodný, bytem v Jablonném nad Orlicí, ul. K Jamnému čp.172,
7/ mechanik Josef Dvorský, nar. 23. 2. 1918 v Rakovníku, svobodný, bytem Pardubičky, Habrmanova ul. čp.139,
8/ mechanik Stanislav Novák, nar. 14. 6. 1922 v Chropyni, svobodný, bytem Pardubice, Bubeníkova ul. čp. 554,
9/ mechanik Josef Bednář, nar. 5. 9. 1921 v Dobronicích, svobodný, bytem Pardubice, Jindřišská ul. čp. čp. 527,
10/ radiomechanik František Palan, nar. 30. čp. 6.1911 v Kolíně, ženatý, bytem Pardubičky čp. 333,
11/ úředník Ladislav Bárta, nar. 1.4.1914 v Kostelci, svobodný, bytem Pardubice, B.Němcové čp.1578,
12/ dílenský mistr František Barták, nar. 17. 7. 1902 v Okrouhlici, ženatý, bytem Pardubičky, Tusarova ul. čp.162,
13/ mechanik Jan Drábek, nar. 13.12.1903 v Horním Jelení, ženatý, bytem Vysoké Mýto – Peklovec čp. 281/IV.,
14/ mechanik Karel Stross, nar. 25. 7. 1887 ve Vídni, ženatý, bytem Pardubičky čp. 177,
15/ mechanik Karel Pecina, nar. 10. 5. 1912 v Pardubicích, ženatý, bytem Pardubice – Familie čp.1062,
16/ mechanik František Prokopec, nar. 3. 8. 1896 v Mistrovicích (o. Žamberk), ženatý, bytem Pardubice (?).
Ve shrnutí vyšetřování 8/ se uvádí, že Telegrafia v Pardubicích je velmi důležitým podnikem pro válečnou výrobu a OKW (= Vrchní velitelství wehrmachtu). Za iniciátora odporu v továrně je označen V. Wild, jenž prý od května 1941 spolu s dalšími poslouchal „štvavou propagandu“ (něm. Hetzpropagande) londýnského rozhlasu, jenž vyzýval dělníky v Protektorátu Čechy a Morava k pomalé práci či sabotážím. V Telegrafii k tomu sloužily tzv. „želví týdny“. V. Wild prý kritizoval wehrmacht a bagatelizoval její úspěchy. V září 1941 začalo v továrně hnutí za zvýšení mezd. 19. září dostal Wild zprávu od svého kamaráda Josefa Kříže 9/, že v 10,30 hodin začne stávka. Tuto zprávu předal Šlegl na montážní hale II. dalším 80 dělníkům. Stávka skutečně začala a trvala 2 hodiny. Od 13,20 – po poledním obědě – práce byla obnovena, ve 14 hodin bylo střídání směn. Návrh obžaloby podrobně vysvětluje předávání stávkového hesla (něm. Streikparole) mezi dělníky (např. Šlegl Špirkovi a Prokopcovi, Špirk Novotnému (nar. 1923), Novotný oddělení se 30 dělníky, Novotný (nar. 1922) dal montážní hale s 80 dělníky signál k přerušení práce elektrickým bzučákem, Macháček dostal zprávu od Dvorského a předal ji 50 dělníkům v zámečnické dílně, Dvorský předal heslo ve 13,30 dělníkům ve frézovně, Novák předal heslo v 10,30 a ve 13 hod. Dvorskému, sám jej dostal od Bednáře. Palan, který v podniku přezkušoval rozhlasové přijímače, byl s 18 spolupracovníky od února 1941 příjemcem (posluchačem) zpráv z Londýna, Bárta poslouchal v dubnu 1941 německé vysílání z Londýna, Barták také (jeho účast jako mistra byla prý ve stávce zvláště nebezpečná), vysílání poslouchali také Drábek a Stross (Drábek prý jen jednou!) Návrh obžaloby jmenuje i svědky („Zeugen“), kteří pomohli usvědčit obžalované: mechanika Jindřicha Mikuleckého z Heřmanova Městce čp. 417, zámečníka z Nemošic Antonína Knížka (čp. 133), krejčího z Vrbatova Kostelce (čp. 29) Stanislava Josífka, dělníka Václava Mádla (bytem Pardubice, Jiříkova ul.11), pracovníka pardubického gestapa Johanna Körbera (tehdy čekatele na místo kriminálního asistenta) a mjr. dr. Steindorffa z firmy Explosia v Semtíně.
Obžaloba podepsaná „Rehder-Knöspel“ je doplněna rukou M. Záleské o výšku trestu odsouzených: V. Wild – 5 let, J. Dvorský a F. Palan – 3 a půl roku, J. Šlegl a J. Novotný (nar. 1922) – 2 a půl roku, L. Špirk, S. Novák, J. Bednář, J. Drábek – 3 roky, L. Bárta, K. Stross, K. Pecina, F. Prokopec – 1 rok, F. Barták – 3 roky, A. Macháček – 3 roky, J. Novotný (nar. 1923) zproštěn obžaloby a propuštěn.
J. Lonner však uvádí ve své práci 10/, že na památníku odhaleném 10. května 1947 na nádvoří továrny byla m.j. uvedena jako jména obětí i jména F. Bartáka, J. Kříže a S. Nováka. V jakém stavu se dnes tento památník ve zdevastovaném objektu nachází? Z hlediska interpretace iniciace stávky je třeba si všimnout rozdílu v tvrzení členů KSČ roku 1972 ( na vrcholu husákovské normalizace), že mzdová stávka byla iniciována závodní komunistickou organizací 11/ a ve znění německého návrhu obžaloby, že stávku vyvolalo zahraniční vysílání londýnského rozhlasu.
Poznámky:
1/ J. Frajdl, Květnové povstání ve východních Čechách 1945, vyd. Kruh Hradec Králové 1975, s. 32
a odkazy na SokA Pardubice, fond OÚ Pardubice, č.j. 533/1939 pres. A knihu Č. Amorta: Heydrichiáda,
Praha 1965, s. 81.
2/ J. Lonner: Historie Telegrafie a. s. – Tesly n. p. Pardubice (1919–1969) k 50. výročí podniku, rkp v SokA Zámrsk, s. 43. Zkratka DEBEG byla zkratkou německé firmy Deutsche Betrieb Gesellschaft, pohlcené firmou C. Lorenz A. G. z Berlína ze sféry amerického koncernu Standard Electric. Telegrafia Pardubice navázala styk s firmou Lorenz koncem roku 1939, kdy byla dohodnuta pardubická výroba
policejních vysílaček DEBEG LO 40 K 39 ve skříňovém provedení (výkon 40 W, 15–100 m). Viz tamtéž, s.40-41. V roce 1940 Telegrafia vyrobila již 125 těchto přístrojů. Výroba přinesla do podniku technologické změny (opracování odlitků Al+Mg v předvýrobě a zdokonalení strojového vybavení). Firma Lorenz do konce roku 1941 zařídila v Telegrafii i výrobu obrazovek a speciálních elektronek pro radary (s. 42 Lonnerovy práce).
3/ Vzpomínky J. Horáka a J. Janeckého jsou součástí pozůstalosti M. Záleské deponované v soukromém archivu p. Radovana Píši na Schwarzově nám. v Pardubicích.
4/ Vzpomínky J. Horáka „Ilegální hnutí v závodě býv. Telegrafie a. s. v Pardubicích“ (strojopis o 3 str., s. 1).
5/ Součástí vzpomínek J. Horáka a J. Janeckého je jako příloha opis německého návrhu obžaloby od zvláštního soudu při německém Zemském soudu v Praze (zasedal 13. 2.–14. 2. 1942).
6/ J. Janecký, Přehled o činnosti ilegální organisace v bývalé Telegrafii v Pardubicích, strojopis o 5 str., s. 2.
7/ Proč jsou však jména F. Bartáka a S. Nováka uvedena na památníku obětí postaveném roku 1947? Janecký se mýlil, F. Barták byl ubit v koncentračním táboře GRIEBO a S. Novák zemřel na TBC. (Viz článek J. Klimeše v „Záři“ ze září 1981).
7/ 6 stránkový strojopis opisu německé obžaloby, č.j. 4 Js 1208/41.
8/ Tamtéž, část IV.
9/ J. Kříž se stal obětí výslechu na pardubickém gestapu. Návrh obžaloby tvrdí, že spáchal sebevraždu. Jeho údajný skok z okna (či vyhození?) připomíná podobný tragický osud F. Hladěny o rok později (1942).
10/ J. Lonner, cit.d., s. 46.
11/ Tuto interpelaci přijali ve svých pracích komunističtí historikové stávky – Ing. Jindřich Klimeš a dr. František Dosoudil.
