Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Jeden z pavilonů výstavy z roku 1903 je dodnes oblíbeným výletním místem
V letošním ročníku Zpráv KPP se věnujeme
ve velké míře osmdesátému výročí
od konání výstavy tělesné výchovy a sportu,
která probíhala v prostoru dnešních
Tyršových sadů v roce 1931. Jak je však
známo, na počátku 20. století se však
v Pardubicích konala jiná neméně zajímavá
výstava, kterou byla Východočeská
výstava konaná v prostoru dnešních Olšinek
a Bubeníkových sadů v roce 1903. Ta
probíhala od 24. července do 28. září roku
1903 a za tu dobu ji navštívilo více jak 200
tisíc lidí.Proč však o této akci nyní píšeme? Jedním z účastníků cyklu přednášek Hovory o Pardubicku jsme totiž byli před nedávnem upozorněni, že jeden z výstavních pavilonů z výstavy roku 1903 dodnes stojí a je oblíbeným výletním místem zejména obyvatel Chrudimi, Slatiňan, ale i Pardubic. Jedná se totiž o restauraci Monako nedaleko Slatiňan a známého Kočičího hrádku. Na výstavě v Pardubicích byl totiž v roce 1903 postaven mimo jiné i pavilon zbudovaný tesařem Antonínem Šťástkou. Jak je patrné z dobových fotografií, pavilon sloužil jako restaurace a prezentační pavilon Zámeckého pivovaru v Pardubicích, reklama hlásala, že se zde čepuje Chladovo pivo. Po skončení výstavy byl pavilon majitelem pily ze Slatiňan Josefem Drobílkem zakoupen. Na podzim roku 1903 byl pavilon rozebrán a odvezen do Slatiňan, kde byl na jaře roku 1904 opět postaven u lesa nad Škrovádem, kde byla od května téhož roku otevřena restaurace.
Jelikož však byla restaurace postavena tak trochu nešťastně na rozhraní dvou katastrálních území a částečně se tak nacházela na katastru obce Škrovád a částečně na katastru Slatiňan, došlo v roce 1910 k jejímu opětovnému rozebrání a přemístění o několik desítek metrů dál, kde stojí dodnes. V souvislosti s touto přestavbou z roku 1910 bohužel zmizely také ozdoby na baňaté věžičce, které tam původně byly.
V roce 1934 tuto restauraci zakoupili manželé Buřilovi a poté restaurace prošla mnohými úpravami a přístavbami, tudíž dnešní zděná restaurace již původné celodřevěnou stavbu připomíná již pouze vzdáleně, nicméně i přes to byla prosklená část a věž zachována. Po vyvlastnění se pak majitelem restaurace stalo spotřební družstvo Jednota, v padesátých letech došlo k přístavbě zděného příbytku pro hostinského. Manželé Buřilovi byli v restauraci zaměstnáni až do roku 1961 a poté ještě v letech 1968–77. Roku 1991 jim pak byla restaurace vrácena a po dvou rekonstrukcích dostala současnou podobu.
A proč se vlastně restaurace jmenuje Monako? Důvodem je dle vyprávění skutečnost, že její původní majitel pan Drobílek měl zálibu ve hře v karty a jelikož se zde hrálo velmi často, dostala restaurace toto pojmenování.
Paní Buřilové děkuji za poskytnutí informací a fotografií.
