Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
31.03.2024 09:00

Přes střechu Evropy

Pustá Kamenice - Žižkov - Borová u Poličky. Délka trasy 10 km. Odjezd 9:02 ČD. Návrat 16:56 ČD. Ved: P. Kožený. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

31.03.2024 09:30

Velikonoce v Polabí

Valy – Mělice – Lohenice - Přelouč. Délka trasy 5,5 km. Odjezd 9:30 ČD (LETNÍ ČAS). Návrat 12:37 – 14:37 ČD Os, 13:05 – 14:05 R. Ved: M. Timarová. Turistická vycházka týmu B. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

03.04.2024 18:00

Archeologický průzkum v Pardubičkách

Přednáška Mgr. Tomáše Čurdy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

06.04.2024 14:00

Komentovaná prohlídka Automatických mlýnů

Pročleny Klubu přátel Pardubicka. Sraz před areálem Automatických mlýnů. Vstupné 200 Kč / 140 Kč zlevněné. Přihlásit k účasti je možné v kanceláři Klubu přátel Pardubicka v úterý nebo ve čtvrtek 10-12 a 14-17 hodin.

typ akce: Výlety do historie

17.04.2024 18:00

Nálety na Pardubice

Přednáška k 80. výročí spojeneckých náletů na Pardubice v roce 1944. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenckého náměstí. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

Hraběnka Helena Balthasarová - kus starých Pardubic

obrázek k článku Jednou z velmi rázovitých postaviček starých Pardubic byla ještě po druhé světové válce paní hraběnka 1/ Helena von Balthasar žijící v domě čp. 559 ve Škroupově ulici v Pardubicích (vedoucí od dnešní veterinární nemocnice k Matičnímu jezeru, čp. 559 je v tomto směru na pravé straně). Tato šedovlasá dáma (kdysi s kaštanovými vlasy) upoutávala na sebe pozornost širokým kloboukem, liškou kolem krku a hůlčičkou. 2/ Tak mi ji roku 1992 ještě popsal p. Jan Schicker (nar. 1918 v Dolním Babákově), příslušník rodiny, jež dříve sloužívala rodině Balthasarů jako lesníci, zahradníci či komorníci. Byla vdovou po „polním maršálku“ Balthasarovi a ač s ním měla syna Hanse, v pokročilém věku již byla jako stará dáma spíše na děti alergická. Zřejmě se jí smály, protože pro ně byla doslova „zjevením“ z 19. století. Sama prý pocházela z rodiny vídeňských bankéřů 2a/ a ještě po druhé světové válce (+1949, nar. kolem roku 1850) byla rakouskou státní občankou, protože prý neměla nárok na čs. potravinové lístky. 3/ Mluvila jen německy, česky rozuměla málo. Byla původně majitelkou malého zámečku v D.Babákově. (dn. součást obce Včelákov na okrese Chrudim), odkud pocházela také rodina Schickerova. 4/ Zároveň byla majitelkou panství Hrochův Týnec, který manželé Hugo a Helena Balthasarovi koupili 1. října 1884 od pardubického poštmistra Josefa barona Krause za 420 tisíc rakouských zlatých a 1000 dukátů. 5/ Dějepisec Hrochova Týnce J. Roček uvádí, že Hugo Balthasar zemřel v říjnu 1918 a jeho vdova se vdala podruhé za c.k. rytmistra Alexandra von Taboru, jemuž věnovala nejdříve půl a pak i druhou polovinu panství, takže Tabora se stal vlastníkem celého velkostatku Hrochův Týnec. 6/ Tento velkostatek měl roku 1900 výměru 789 ha. Tabora, bývalý generálský pobočník, Helenu opustil a vzal si údajně komornou, zaměstnanou v H. Týnci na zámku. Začátkem 20. let pro finanční potíže prodal velkostatek bývalému bankovnímu řediteli Otakaru Tůmovi z Prahy, jehož jediná dcera Adriena se koncem 30. let vdala za hraběte Emanuela Waldsteina z Třebíče, s nímž roku 1945 emigrovala do Rakouska. 7/ J. Roček uvádí přesně, že k prodeji velkostatku H. Týnec došlo 12. dubna 1922, kupci byli vrchní ředitel Pražské úvěrové banky ing. Otakar Tůma a jeho žena Melánie, kteří pak ještě od Alexandra (Aleše) Tabory koupili i živý inventář. 8/
Zatrpklá Helena, zvyklá na přepych a luxus od svého prvního muže, s nímž zcestovala Egypt, Benátky i Riviéru, žila přechodně od roku 1922 na Larischově Zámečku v Pardubičkách, vile, postavené F. Schmoranzem st. 9/ Její syn Hans (nar. 1880? z 1. manželství) žil trvale v Rakousku se svou anglickou manželkou a jako aktivní znalec sedmi světových jazyků pracoval prý na celní správě. 9a/ Jeho matka, dříve dobrá tenistka a klavíristka 10/, účastnice parforsních honů, se po odchodu Henckelů za Zámečku musela přestěhovat do Pardubic, do vily ve Škroupově ul. čp. 559, již koupila od stavitele Bendy. Zvyklá na auto Laurin a Klement a služebnictvo žila v nově vzniklé republice jako v jiném světě, uprostřed českého města a paniček spíše ze středních vrstev. Převážnou část starožitností jí ze Zámečku přestěhoval antikvář Chmelař, rytinu s loveckým motivem a truhlu věnovala prý pardubickému muzeu. 11/ Jejím právním zástupcem byl JUDr. Minařík, stýkala se i s Doc. MUDr. Gutwirthem, polskou rodinou Tyszkiewiczů, pekařem Kroulíkem z ul. Na Okrouhlíku, manželkou zubaře Havelky a ženou velitele Vojenského jezdeckého učiliště plk. Otta paní Schlaghammerovou, jejíž syn z prvního manželství Paul padl jako voják wehrmachtu u Stalingradu (1943). Po úmrtí H. Balthasarové koupil její dům ve Škroupově ulici bývalý dozorce Zemské donucovací pracovny v Pardubicích Kubíček.
Pardubické muzeum podle informace J. Schickera vlastní prý po hraběnce Balthasarové zbraně, 14 beden stříbrných servisů, vějíře z mahagonu, šperky, hodinky, intarzovanou komodu, gobelín, lví kůže a polského medvěda z jejího budoáru na Zámečku. 12/

Poznámky:
1/ Oslovovaná neprávem jako „paní baronka“.
2/ Nelze vyloučit, že její fotografie by se mohla nacházet mezi díly J. Pírky ve VČM Pardubice.
2a/ Z rodu Balthasar pocházel i předseda soudu konaného ve dnech 24. – 25. 1. 1879 nad účastníky ustavujícího sjezdu ČSSD v Praze – Břevnově ze 7. 4. 1878 (kauza J. B. Pecky a spol.). Více o tom V. Drchal, Jak monarchie soudila socialisty, Lidové noviny 26. 9. 2011, s. 20 (příloha Právo a justice).
3/ Podle genealogické rešerže dnes již zesnulého prostějovského genealoga ing. Aloise Ernesta z 24. 3. 1992 hraběcí gothajský almanach z r. 1955 pro Slezko uvádí sňatek Johanny Balthasar, nar. v Bonnu 20. května 1901 s Jos. Mariou hrabětem von Blankenstein, nar. v Krakově 25. ledna 1901. Sňatek byl uzavřen v Lofern u Salzburgu 17. 8. 1932. Rodiče uvedené Johanny byli Johann Heindrich Karl Balthasar a Anna Baeckerová. Johanna byla ve svém 1. manželství vdaná /od 11 .6. 1922) za Augusta hraběte Ségur – Cabanac, který zemřel 20. 10. 1929. Johanna porodila ve svém 2. manželství v Salzburgu 29. 5. 1933 Ernsta Heinricha hraběte Blankensteina. V jakém příbuzenství však byla ale tato Johanna s pardubickou Helenou? Významný katolický teolog Hans von Balthasar pocházel z rodiny, jež měla svůj počátek u švýcarského Luzernu. Za tuto informaci děkuji V. Brožovi, Th. Lic., spirituálovi církevního gymnázia B. Balbína v Hradci Králové.
4/ Zjištění zesnulého K. Vinaře – Epšteina z roku 1993.
5/ Jan Roček, Dějiny města Hrochova Týnce, nákl. Osvětové komise v H. Týnci 1946, s. 44-46 a Pernštýn č. 91 z 12. 11. 1884 zaznamenal, že koupi velkostatku od barona Josefa Krause H.Balthasarovi, c.k. setníkovi v generálním štábu zprostředkovali c.k. uherský nadlesní v. v. Horváth a Richard Patz ve Vídni.
6/ J. Roček, tamtéž.
7/ Výpis ing. F. Wiesnera z listopadu 1993 z Ottova slovníku naučného.
8/ J. Roček, cit.d., s. 46.
9/ V této době byl majitelem Zámečku Alfons hrabě von Donnersmarck. S odchodem Henckelů z Pardubiček se H. Balthasarová přestěhovala do Škroupovy ul. čp. 559.
9a/ Hans měl podle J. Schickera ve Věži Zámečku krásnou sbírku motýlů.
10/ Její pardubickou učitelkou na klavír byla paní Berta Pinková.
11/ Vzpomínka K. Vinaře – Epšteina.
12/ Rozhovor s J. Schickerem 4. 6. 1992.
O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem