Zveme Vás

28.04.2024 07:50

Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj

Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

28.04.2024 08:35

Zřícenina hradu Rýzmburk

Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

04.05.2024 14:00

Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie

Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč

Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.

Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).

A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.

Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.

typ akce: Výlety do historie

05.05.2024 07:55

Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice

Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

05.05.2024 08:35

Rozhledna Milíř

Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

Kategorie aktualit

Archiv aktualit

SOKOL – 150 LET

Sokol vznikl jako první česká tělocvičná organizace v Rakousku- Uhersku v době politického uvolnění šedesátých let 19. století z iniciativy dr. Miroslava Tyrše (1832 – 1883) a Jindřicha Fügnera (1822 – 1865). „Tělocvičná jednota pražská“ (později Sokol Pražský ) byla založena za účasti předních českých vlastenců 16. února 1862. V roce 1869 byl založen „Tělocvičný spolek paní a dívek pražských“, v němž byla vedoucí osobností Tyršova žačka Klemeňa Hanušová (1845 – 1918). Od samotného vzniku Sokola se projevovalo jeho vlastenecké zaměření a jeho vystupování – výlety v krojích, účast na národních slavnostech, veřejná cvičení aj. – povzbuzovalo národní sebevědomí. Když po založení „Sokola Pražského“ v r. 1862 začaly vznikat i sokolské jednoty v dalších městech, usiloval Tyrš o založení školy cvičitelů v Praze a ustanovení „Spolku sokolských jednot“. Oboje ale úřady nepovolily se zdůvodněním, že jde o akce politické a národnostní, nikoli tělocvičné. Žádost byla znovu zamítnuta v r. 1871. Proto se začalo v jednotách diskutovat o zřízení menších celků, sokolských žup. Uvažovalo se o založení 6 až 11 žup v Čechách. První podnět k založení sokolské župy ve východních Čechách vyšel z Chocně. Na pozvání choceňské jednoty se sešli zástupci jednot choceňské, litomyšlské, vysokomýtské, českotřebovské a žamberecké, aby se poradili o utvoření sokolské župy. Byl zvolen přípravný výbor a zpracován návrh stanov. Úřady ovšem založení župy nepovolily.
Až v roce 1884 byla schválena sokolská župa v Kolíně, která přijala název „Tyršova“. Téhož roku 10 sokolských jednot podalo žádost o založení sokolské župy pro východní Čechy se sídlem v Hradci Králové. Úřady založení župy schválily v roce 1885. Počátkem roku 1886 měla Sokolská župa východních Čech 1 758 členů a byla největší sokolskou župou. Proto již v tomto roce se začalo uvažovat o jejím rozdělení. Až v roce 1898 bylo povoleno založení „České obce sokolské“. Východočeská župa do ní ihned vstoupila, měla v té době 30 jednot a 2 811 členů.
V roce 1895 bylo rozhodnuto na valné hromadě župy o jejím rozdělení na dvě části, Orlickou župu a Východočeskou župu. Ve Východočeské župě bylo 20 jednot: Brandýs n. Orlicí, Dašice, Hlinsko, Choceň, Chrast, Chrudim, Trhová Kamenice, Litomyšl, Luže, Heřmanův Městec, Moravany, Osík, Pardubice, Polička, Proseč, Skuteč, Česká Třebová, Hrochův Týnec, Ústí nad Orlicí a Vysoké Mýto. Župa měla 1 831 členů a mezi sokolskými župami byla podle počtu členů na 6. místě. Na valné hromadě v březnu 1896 byl starostou župy zvolen Dr. Karel Pippich a náčelníkem bratr František Kudrnáč. Bratr Dr. Karel Pippich byl obětavým starostou župy až do své smrti 29. 3. 1921. Valná hromada župy konaná 8. 5. 1921 přijala k uctění jeho památky návrh na pojmenování Sokolská župa Východočeská – Pippichova. Tento název nese dodnes a v současné době sdružuje 71 jednot. Dr. Karel Pippich Za 1. světové války měli sokolové velký podíl na vzniku československých legií a ve dnech převratu v říjnu 1918 udržovali pořádek ve městech. Často byli nazýváni naším národním vojskem. Sokolští představitelé – starosta dr. Scheiner a náčelník dr. Vaníček – se stali i organizátory nové čs. armády. věk prožil Sokol mezi světovými válkami (1918 – 1938), kdy se stal milionovou organizací. V jeho řadách byli i význační politici včetně prezidentů Masaryka a Beneše. Svépomocí budované sokolovny vznikaly i v malých obcích. Sokolští závodníci reprezentovali úspěšně ČSR na olympiádách a mezinárodních přeborech (Šupčík, Vácha, Hudec, Gajdoš, Děkanová a další). Program Sokola byl vždy všestranný, přitažlivý pro všechny vrstvy a věkové kategorie. Kromě pravidelného cvičení se pořádaly různé soutěže, veřejná vystoupení, akademie, kulturní besedy, šibřinky, výlety, zájezdy do ciziny, tábory mládeže, divadelní a loutková představení, hudební a pěvecké koncerty, přednášky, výstavy, vydávala se řada časopisů a příruček. Vyvrcholením činnosti se staly všesokolské slety.
Ve světě snad neexistuje sportovní událost, která by měla delší tradici než sokolské slety. Vždyť i novodobé olympijské hry jsou o čtrnáct let mladší! Pro sokoly je slet přehlídkou aktivit, jimž se pravidelně věnují po šest let mezi slety – a to nejen ve všestrannosti, na sletu reprezentované především hromadnými skladbami, ale také v jednotlivých sportech, jichž je v Sokole zastoupeno na šest desítek a z nichž se některé představují na sletových sportovních soutěžích, stejně jako amatérské soubory – divadelní, hudební, folklórní, pěvecké, loutkářské. Každý slet je jiný – nejvýraznějšími příklady jsou slety v roce 1938 (vyjádření odhodlání bránit svou vlast) a v roce 1948 (tichá demonstrace proti komunistickému režimu). V následujících letech po r. 1948 pak sokolské slety v zahraničí nesly základní společnou myšlenku: sokolské ideje nezahynuly, i přes nevůli režimu Sokol stále existuje a hlásá myšlenky svobody a demokracie! Jaké tedy byly dosavadní sokolské slety?
I. slet 1882 se konal 18. června na Střeleckém ostrově v Praze, kde cvičilo 720 mužů pod vedením náčelníka dr. Miroslava Tyrše. V průvodu pochodovalo 1572 krojovaných sokolů s 57 prapory, nadšeně pozdravovaných vlasteneckými Pražany. Byla to vlastně veřejná cvičení Sokola Pražského, které se stalo prvním článkem slavné historie všesokolských sletů. Slet byl zahájen položením věnce u hrobu prvního sokolského starosty Jindřicha Fügnera na Olšanském hřbitově. Další slety se konaly v různých časových intervalech (II.-1891, III.-1895, IV.-1901, V.-1907, VI.-1912, VII.-1920, VIII.-1926, IX.-1932) a také na různých místech Prahy. Až VIII. slet zahájil tradici konání sletů na pražském Strahově. X. slet 1938 se konal v době fašistické hrozby. Slavná prostná „Přísaha republice“ cvičilo 30 000 mužů najednou, stejný počet žen předvedl originální rej jako první „velkou choreografii“. Všechny průvody vyzněly manifestačně. Prezident Edvard Beneš daroval Sokolu prapor, na který připjal později i Válečný kříž. Slet se stal povzbuzením národa před mnichovskými událostmi. Součástí sletu bylo skvělé vystoupení armády a devětkrát opakovaná neopakovatelná scéna „Budovat a bránit“.
XI. slet 1948 připravovaný hned po válce se uskutečnil až po únorovém puči komunistů. Prostná mužů „Věrni zůstaneme“ vzpomněla sokolů umučených za války, moderní skladbu s kužely musely promoklé ženy pro úspěch opakovat. Ojedinělé bylo i vystoupení 2 500 táborníků. Počet cvičenců překonal půl milionu. Během průvodu dorostu i členstva došlo k demonstracím proti režimu a prezidentu Gottwaldovi. Hned z průvodu bylo pozatýkáno na 200 bratrů a sester. Po sletu bylo komunistickými akčními výbory vyloučeno ze Sokola a existenčně postiženo přes 11 000 členů!
Likvidace Sokola nastala třikrát. Stal se nepohodlným pro všechny totalitní režimy našich dějin. Poprvé byl zakázán za v roce 1915, podruhé jej krutě rozprášili nacisté v roce 1941 a potřetí jej pohltila „sjednocená tělovýchova“ po roce 1948. Snahy o obnovení Sokola v roce 1968 udusila normalizace a teprve v lednu 1990 byl vzkříšen – již počtvrté k novému životu.

Celý článek naleznete ve Zprávách KPP číslo 5-6/2012.