Zveme Vás
21.04.2024 07:50
Alejí klenů kolem rybníků
Krucemburk – Staré Ransko – Ždírec n. Doubravou. Délka 7 km. Odj. 7:53 ČD. Návrat 14:00, 16:06 ČD. Ved: Květa Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
21.04.2024 07:55
Meandry Struhy
Veselí - Lepějovice - Meandry Struhy - Bílý kopec - Kokešov – Opočínek. Délka trasy 8 km / 13 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 12:47 / 15:15 Bus MHD č.15. Ved: L. Kvapilová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
28.04.2024 07:50
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
28.04.2024 08:35
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
04.05.2024 14:00
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Archiv aktualit
K archeologickému průzkumu ostatků Vojtěcha z Pernštejna v chrámu sv. Bartoloměje v Pardubicích
Motto: Antropologicko-lékařský průzkum tělesných pozůstatků významných
historických osobností řeší moderním způsobem otázky poznávání tělesných
vlastností zkoumaných jedinců, a tak prohlubuje a upravuje vědomosti
o těchto osobnostech. Emanuel Vlček, Jak zemřeli, Academia Praha 1993, s. 8. Pernštejnský rok 2012 vyhlášený Ministerstvem kultury ČR poskytl novou možnost vzkřísit myšlenku antropologického průzkumu ostatků Vojtěcha z Pernštejna (1490 – 1534) uložených v presbytáři chrámu sv. Bartoloměje v Pardubicích, již se nepodařilo realizovat v letech 1995 – 97. Tehdy v rámci generální rekonstrukce chrámu 1/ proběhl archeologický průzkum, vedený Mgr. Martinem Ježkem, pracovníkem Archeologického ústavu AV ČR v Praze.
Závěrečná zpráva z tohoto průzkumu 2/ se kromě hypotézy o počátcích cyriacké kanonie v Pardubičkách, nikoliv u sv. Bartoloměje 3/ věnovala i objevům v pernštejnské hrobce. 4/ Práci odborné komise pro průzkum, jíž jsem měl čest předsedat, stručně a výstižně zhodnotil ing. Jiří Staněk: „Tato komise na svém zasedání dne 25. ledna 1995 navrhla postup zkoumání odhalených hrobek. Bylo rozhodnuto, že se 14. února provede optická sondáž tak, aby nebylo narušeno mikroklima hrobek, a podle jejího výsledku bude stanoven další průběh průzkumu. Optická sonda byla toho dne vsunuta do hrobek vyvrtanými otvory o průměru 10 mm, které se po jejím vytažení ihned utěsnily. Sonda s objektivem a vlastním světelným zdrojem osvětlila interiér hrobek a optickým průzkumem určila nejvhodnější místo pro zřízení většího otvoru. Tímto otvorem o průměru asi 60 mm byla vsunuta do hrobek malá televizní sonda ve speciálním pouzdru, která umožnila podrobnou prohlídku jejich interiéru. Zároveň touto cestou odebrali pracovníci Okresní hygienické stanice v Pardubicích vzorky ke kontrolním rozborům. Po podrobném přezkoumání závěrů optické sondy, průběžném hodnocení výsledků archeologického průzkumu a po vydání stanoviska okresního hygienika k provedeným rozborům odebraných vzorků v průběhu března bylo na 4. dubna svoláno další zasedání komise.“ 5/ Komise konstatovala ukončení archeologických prací a rozhodla, že „pro zajištění případného antropologického průzkumu někdy v budoucnu bude zakonzervován nalezený vstup do hrobky Vojtěcha z Pernštejna ze západní strany ( klasický se schody dolů – pozn. J. K.) a ze strany východní bude, a to v prostoru mezi hrobkou a hlavním oltářem, zřízena manipulační šachta. Při dalším postupu prací však úprava západního vstupu provedena nebyla (podtrhal J. K.) Přístup do hrobky je připraven pouze z východní strany, kde je jeho umístění patrné ze zasazeného rámu v dlažbě kostela (pod schody hlavního oltáře – pozn. J. K.) Pod dlaždicemi je vlastní prostor manipulační šachty zasypán pískem kvůli udržení stability klimatických poměrů v sousední hrobce. Východní cihelná stěna hrobky vlastně tvoří 4. stěnu šachty. Předpokládá se, že vybouráním odpovídajícího otvoru v této východní stěně by bylo možné přes manipulační šachtu někdy v budoucnu vyzvednout ostatky z Vojtěchovy hrobky (jde o tři jedince: Vojtěcha z Pernštejna, jeho první ženu a jejich dítě – pozn. J. K.) a podrobit je vědeckému zkoumání, které by nám mohlo přinést informace o tom, za jakých okolností zemřel nejvyšší hofmistr a předseda komorního soudu pan Vojtěch z Pernštejna, jaký byl zdravotní stav a fyziologická podstata příslušníků jeho rodu a další zajímavé poznatky.“ 6/ Z citované zprávy je vidět, že vedoucí archeologického průzkumu Mgr. T. Ježek vědomě nedodržel rozhodnutí komise o ponechání klasického schodištního sestupu do hrobky ze západní strany. S odstupem času tak vidíme, že vlastně znemožnil další eventuelní antropologický průzkum ostatků v hrobce, např. slezských Piastovců. 7/
Pracovníci antropologického oddělení Národního muzea v Praze (tým RNDr. Miluše Dobisíkové) upozornil již tehdy komisi, že oddalováním antropologického průzkumu se sníží vypovídací hodnota zkoumaných ostatků, protože v naměřené takřka 100% ní vlhkosti razantně pokročí hnilobný proces. Nedošlo ani k slibované instalaci monitorujících měřidel, což přislíbili v listopadu 1996 pracovníci Archeologického ústavu Mgr. Ježek a ing. Titzová. 8/ Sponzorské peníze z finanční rezervy primátora města a Východočeských plynáren (100 tisíc Kč) byly převedeny na jiný účel…
Plynula léta a roku 2005 založil v Praze RNDr. Daniel Vaněk, Ph.D. forenzní DNA servis jako laboratoř při fakultní nemocnici Na Bulovce v Praze, jež se kromě paternitní, geneticko-genealogické a forenzní praxe specializuje zejména na DNA identifikace kosterních pozůstatků. Její vedoucí dr. Vaněk, absolvent Přírodovědecké fakulty UK (obor molekulární biologie a genetika) přednáší na lékařské a přírodovědecké fakultě v Praze, v zahraničí v Bostonu (USA) a v JAR. V letech 1992 – 2002 působil v DNA laboratoři Kriminalistického ústavu v Praze Policie ČR, v letech 2002 – 04 byl ředitelem DNA laboratoře Mezinárodní komise pro pohřešované osoby v Bosně a Hercegovině a externím poradcem pro vypracovávání znaleckých posudků pro Mezinárodní soudní tribunál v Haagu. Spolupracuje s PhDr. Janem Frolíkem (Archeologický ústav AV ČR) a RNDr. Petrem Velemínským, vedoucím antropologického oddělení Národního muzea v Praze, který se již roku 1995 v týmu RNDr. M. Dobisíkové účastnil tehdejších jednání v Pardubicích. Forenzní DNA servis v Praze připravil m.j. projekty ANTROPOID 2010 (identifikaci ostatků parašutistů J. Gabčíka a J. Kubiše v masovém hrobě v Ďáblicích) a ARCHEOSTEON (identifikaci ostatků významných historických osobností, m.j. i Přemyslovců Boleslava I. a II.) 9/ Do tohoto projektu jsme s kolegou Janem Řeháčkem přihlásili roku 2010 i ostatky Vojtěcha z Pernštejna. V rámci Pernštejnského roku 2012 jsme našli pochopení u Národního památkového ústavu v Pardubicích (ředitelé ing. L. Kryl a Mgr. N. Pemlová), Arciděkanského úřadu v Pardubicích (arciděkan P. A. Forbelský), Magistrátu města Pardubic (primátorka MUDr. Štěpánka Fraňková i náměstek F. Brendl) i Pardubického kraje (náměstek hejtmana J. Tichý). Poslední dvě jmenované instituce poskytly projektu finanční podporu, za niž velmi děkujeme. Výstup z výzkumu by byl zajímavý nejen pro celou pardubickou veřejnost, ale i pro odborné kruhy, poněvadž by šlo o první antropologický průzkum ostatků příslušníka pernštejnského rodu vůbec.
Poznámky:
1/ Zhodnocení této kulturní akce podal V. Hrubý, Kostel sv. Bartoloměje v Pardubicích, Helios Pardubice 2000, hl. s. 95.
2/ M. Ježek, Zpráva o archeologickém průzkumu v chrámu sv. Bartoloměje v Pardubicích prováděném na základě smlouvy č. 787/95, strojopis ArÚ AV ČR (23 stran s přílohami) deponovaný na Arciděkanském úřadě v Pardubicích.
3/ Viz výzkum Mgr. Tomáše Čurdy, archeologa NPÚ Pardubice, v Pardubičkách na louce a na hřbitově u sv. Jiljí.
4/ Viz plánek Mgr. T. Ježka v publikaci V. Hrubého (pozn. 1) s. 101 s pokusem hypoteticky identifikovat pohřbené ostatky. K hrobu č. 4 lze doplnit ostatky Marie z Pernštejna, zemřelé roku 1566, dcery Jana z Pernštejna, manželky slezského Piastovce Václava III. Adama. R. Jež ve své rigorózní práci „Těšínští Piastovci renesančního věku“ (FF MU Brno 2009, 420 s.) vyslovil politování nad tím, že se při průzkumu roku 1995 nepodařilo přesně identifikovat pomocí rozboru kosterních pozůstaků její ostatky. Vzhledem k neochotě ArÚ AV ČR v Praze realizovat spolu s pracovníky antropologického oddělení Národního muzea v Praze antropologický průzkum pohřbených osob, opadl i zájem polských historiků W.Gojniczka a M. Majewského, kteří se osobně zúčastnili 1.zasedání odborné komise v Pardubicích v lednu 1995, o další postup prací.
5/ V. Hrubý, cit.d., s. 100. Protokoly OHES Pardubice (i další) viz. J. Kotyk, Pernštejnové na Pardubicku a jejich hrobka u sv. Bartoloměje v Pardubicích, sešit edice AB-Zet Pardubicka.
6/ V. Hrubý, cit.d., s. 100. O příčinách smrti Vojtěcha z Pernštejna viz naposledy J. Kotyk, Podivné okolnosti smrti Vojtěcha st. z Pernštejna v březnu 1534, in: sborník z vědecké konference pořádané Vysokou školou evropských a regionálních studií (VŠERS) v Č.Budějovicích roku 2007 s názvem „Člověk ve stínu svého konce“ (s. 140-146) s plánkem pardubické hrobky Pernštejnů.
7/ Podrobný popis odborných sporů o provedení antropologického průzkumu již v roce 1995 jsem podal v Magazínu 2000 (č. 2, 1997) a v Pardubických novinách 9. 1. 1997.
8/ Nejvhodnějším měřidlem v současnosti je přenosné zařízení pro zaznamenávání teploty a vlhkosti TFD 128, výrobek firmy Conrad Electric, cenově dostupný od 990 Kč. Děkuji za upozornění na něj příteli ing. J. Flegrovi ze Spytovic.
9/ Rozhovor V. Keilové s dr. D. Vaňkem pro sobotní Magazín Práva v roce 2011.
