Zveme Vás
28.04.2024 07:50
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
28.04.2024 08:35
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
04.05.2024 14:00
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
05.05.2024 07:55
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
05.05.2024 08:35
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Archiv aktualit
Veselka / 40 let od zániku legendárního hotelu
Je tomu více než 300 let, kdy se poprvé setkáváme v Pardubicích s pojmenováním
Veselka. Staveniště v místě později populárního hotelu vzniklo ze tří
gruntů, z nichž jednomu se říkalo podle Martina Sokola – sokolovský. Roku
1639 stavení vyhořela a všech tří spálenišť nabyl roku 1651 Jan Kopecký, pravděpodobně
řezník. Jako celek změnilo místo několik majitelů, až se dostalo
roku 1684 do vlastnictví Kryštofa Justa, který postavil na spáleništi „hostinský
dům jménem Veselka“. Smyslem tohoto článku není popsat historii tohoto
legendárního hotelu, ale spíše si připomenout výročí zboření tohoto někdejšího
symbolu města. Za pozornost stojí však některá fakta z historie Veselky. Například to, že roku 1802 se hotelu ujal František Kašpar a následuje sled majitelů z řad příslušníků rodiny Kašparů, kteří se do historie nejen Veselky nesmazatelně zapisovali více než sto let. Sice hned roku 1803 Františkovi Kašparovi shořely stáje, roku 1835 pak rukou žháře shořela velká část Veselky, ale i přes to František Kašpar postavil Veselku znova, a to hned již jako patrové stavení se sálem v patře. Poté hostinec vedl jeho syn Jan. Ten byl však začínající konkurencí nového hotelu u Zlatého lva podnikatele Josefa Doskočila nucen přeměnit stále ještě hostinec na hotel. Veselka tedy dostala přístavbu v podobě druhého patra. Pověst praví, že se Veselka v té době netěšila nejlepší pověsti. Franz Alexander Heber totiž vydával v té době mnohasvazkové dílo Bohemia Burgen, Vesten und Bergschlösser (České hrady, tvrze a zámky na horách).
Je zde obsažena také stať věnovaná Pardubicím a Kunětické hoře, které autor v roce 1848 navštívil. Píše: „Marně nás v blízkosti nádraží lákal velmi vábný nápis Restaurace na novém hostinci a stejně marné bylo při vstupu do města lákání hostince na Veselce po levé straně ulice, neboť má pro velkou drahotu a špatnou obsluhu zlou pověst po celé trati z Prahy do Olomouce. Kráčeli jsme statečně okolo a nezakolísali jsme ani, když nás z okna velmi přívětivě zvaly modré oči číšnice.“ Jak však Franz Alexander Heber dále přiznal, nakonec se ve Veselce přeci jen naobědval: „Za skromný oběd jsme zaplatili neskromnou cenu, ale byli jsme velice rádi, že jsme osobně nepoznali chyby hotelu, jinak velmi výstavného“. Významným počinem Jana Kašpara byla bezesporu přístavba sálu Odeon z roku 1857. Sál Odeon se zvenčí vyznačoval zejména vysokými okny, která připomínala spíše církevní stavbu. Sál bylo možno rozdělit do dvou částí, obsahoval také galerii, na kterou se vcházelo po točitém schodišti. Galerie však nebyla udržována v náležitě technicky způsobilém stavu, jelikož bylo majiteli hotelu dne 28. března 1876 pohroženo jejím uzavřením. Jeviště bylo umístěno na užší straně sálu obrácené směrem k Palackého třídě a bylo pouhé 4 metry hluboké. Samozřejmě, že až do počátku 20. století bylo osvětleno pouze petrolejovým světlem. Zajímavá byla také opona, která na sobě měla kresbu Kunětické hory. Roku 1874 přešlo vlastnictví hotelu do rukou Janova syna Františka Kašpara – otce slavného aviatika Jana Kašpara. Ten se rozhodl sál Odeon přeměnit na kavárnu s přístupem přímo z ulice. Roku 1925 koupili Veselku Josef a Marie Košťálovi, kteří provedli zejména nástavbu na přízemí kavárny a přístavbu západního traktu. Rozčlenili část kavárny na kulečníkovou síň při oknech na západ a na hernu. Josef Košťál zřídil v prvním patře starého traktu několik spolkových místností a v patře nového traktu tzv. svatební síň. Za pozornost stojí také zřízení přednáškového sálu v přízemí s okny směrem na západ, kde se nacházela před uzavřením Veselky na konci šedesátých let minulého století jídelna se samoobsluhou.
Veselka měla do roku 1931 ve městě vlastně jakýsi monopol na pořádání plesů a společenských událostí. V roce 1931 začal však Odeonu v tomto ohledu konkurovat nově otevřený hotel Grand. Se jménem syna manželů Košťálových – Arnoštem – byla spojena nejtragičtější kapitola v dějinách Veselky, jejíž sedmdesáté výročí si letos připomínáme…
Po druhé světové válce sláva hotelu upadala. Po skončení války a okupace vedla Veselku vdova Jaroslava Košťálová, která válku i s dětmi přežila. R. 1948 byla na Veselku uvalena národní správa, správcem byl ustanoven J. Valdek. Po znárodnění podléhala Ministerstvu vnitřního obchodu a pak byla začleněna do národního podniku „Československé hotely Špindlerův Mlýn“. Od r. 1950 byly zrušeny hotelové pokoje a přeměněny na kanceláře nového národního podniku „Restaurace a jídelny“, oblastní závod Pardubice. Kino Imperiál bylo přejmenováno na kino Oko, provoz byl ukončen posledním představením 8. 6. 1961. Ředitelství n.p.“RaJ“, které zde sídlilo, ještě roku 1965, provedlo rekonstrukci přízemí s kavárnou a restaurací za 100 tis. Kčs a 19. 2. 1966 byla znovuotevřena Veselka „jako nová". Byla to ale jen provizorní oprava. Veselka, celkově zanedbaná, byla již odsouzena k zániku.
K demolici hotelu prý došlo z důvodu dopravní překážky v rozšiřování dopravy. A tak byl po jejím vyklizení stanoven termín demolice na 26. srpen 1972. Již o měsíc dříve však přebrali Veselku zaměstnanci společnosti Průmyslové stavby Brno, kteří na konci července začali rozebírat střešní konstrukci včetně ostatních stavebních prvků. Celkový náklad likvidačních prací Veselky činil 941.000 korun. Původně se předpokládalo, že současně bude odstřelen také starý objekt mlékárny, ale protože jej nebylo možné v termínu vyklidit, došlo k jeho demolici později.
Těsně před likvidací Veselky byl zaměstnanci n.p. Průmyslové stavby Brno na konci července 1972 učiněn unikátní nález. Ve zdi za základním kamenem v jihozápadní stěně restaurace přibližně v úrovni třídy Míru byla nalezena láhev s uloženým pergamenem. Ten obsahoval vzpomínku na počátky stavby Grandhotelu Veselka Josefa a Anny Košťálových, uloženou a do schránky danou 7. dubna 1925 s jejich podpisy a podpisy projektantů a stavbyvedoucích. Druhý, ještě daleko zajímavější list obsahoval svědectví pravděpodobně manželů Košťálových, které mělo být zachováno pro budoucí generace. V něm je napsáno: „S pracemi započato dne 14. února 1925 na základě projektu vypracovaného arch. ing. Ferdinandem Potůčkem a Bohdanem Ritschelem z Pardubic, spojenými firmami stavitel R. Kohout a F. Potůček, nákladem 1,200.000,- Kčs, v šestém roce republiky, kdy hlavou státu byl dr. T. G. Masaryk. Kavárna, dříve „Odeon“ zvaná, byla rozbourána až po základy. I tyto nahraženy novými a založeny vedle stávajících sklepů. Nepleť se proto nikdo v budoucnu jejich šíří, tak jako stalo se nám! Snad mnohým vám příštím zdáti se bude budova prostých forem, ale vzpomeňte, kdy hledány byly cesty nové ve veškerém umění. Práce rozpočteny jsou na dobu 8 měsíců.“ Takovéto svědectví Veselka vydala pouze několik dní před svým zánikem.
Před samotným odstřelem hotelu byla provedena řada opatření v okolí hotelu. Výkladní skříně v okolí dostaly dřevěné desky, které je měly ochránit před případným vysypáním skla, Dopravní podnik zajistil přenesení části trolejového vedení a jeho vypnutí od přívodu proudu po celou dobu demolice, okolí hotelu bylo od 5:30 do 6:05 hod. uzavřeno pro veškerý provoz včetně pěších. Nastal již zmíněný 26. srpen 1972. Toto ráno popsal dobový místní tisk: „Bylo půl páté, když se první občané začali shromažďovat okolo dnes již bývalého hotelu Veselka, čekajíce na její odstřel. Za hodinu zde byl tisícový dav, který každým okamžikem neustále sílil. Všichni vzpomínali na dobu, kdy si chodili na Veselku zatancovat, zahrát kulečník nebo jenom posedět ve vinárně. Po půl šesté příslušníci Veřejné bezpečnosti vymezili kolem bývalého hotelu prostor vymezený pro odstřel, zazněla naposledy siréna a hodinky ukazovaly za pět minut šest. Nastalo napjaté ticho. Míjely poslední vteřiny, náhle se ozvala hromová rána, u základů Veselky se zvedl oblak prachu, budova se lehce zakymácela a zmizela v oblaku prachu, který neustále sílil,“ napsaly noviny Zář 29. srpna 1972.
Prameny:
Zář – rok 1972
JUDr. Pavel Thein, Marie Chudá, Miloslav Huňáček, Jiří Paleček – Veselka – edice AB-Zet Pardubicka, sešit č. 45, Klub přátel Pardubicka 2008.
Foto: archiv DPmP a.s.
