Zveme Vás
28.04.2024 07:50
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
28.04.2024 08:35
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
04.05.2024 14:00
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
05.05.2024 07:55
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
05.05.2024 08:35
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Archiv aktualit
Ing. Karel Hora, Kašparův zákazník
Zatímco v roce 1910 Ing. Jan Kašpar letadla stavěl (jednoplošník Kašpar
systém Kašpar, jednoplošník Kašpar JK systém Blériot) a kupoval (Blériot XI v.č.
76, Blériot XI neznámého výrobního čísla z Černovic v Bukovině), v roce 1911
se také pokoušel letadla prodávat. Na sklonku roku 1910 měl Ing. Jan Kašpar v draku hotové nové letadlo (Kašpar JK systém Blériot), byť zatím bez motoru a motorové instalace. Své dva Blérioty XI tedy nepotřeboval. A tak se již v prvních dnech ledna 1911 v několika novinách a časopisech objevil inzerát „DVA AEROPLANY orig. „Bleriot“ prodám a naučím lítat. (…) Ing. J. Kašpar Pardubice Veselka.“ 1) Zákazníka hledal také vystavením letounu Blériot XI na pražském autosalonu v dubnu 1911. 2) Zatím neuspěl. Až v září 1911 se dohodl se žákem své pilotní školy Zdenko Keckem, že mu prodá stroj Blériot XI, přivezený z Černovic 3) (letoun téhož typu v. č. 76 byl začátkem srpna vážně poškozen při požáru pardubických hangárů), avšak nesplnil jakousi dohodnutou podmínku, o níž nic nevíme, a tak z koupě sešlo. 4) Letadlo tedy nadále zůstalo Ing. Janu Kašparovi, který je naprosto nepotřeboval. Když se předešlého roku nepodařilo prodat letadlo jako celek, rozhodl se prodat je „na náhradní díly“ a v březnu 1912 inzeroval: „(…) některé součástky aeroplanu orig. Bleriotova, křídla, vrtule, nosník, prodá inženýr Jan Kašpar, Pardubice-Veselka.“ 5)
Ani tentokrát neuspěl, ale náhle se objevil zájemce, ochotný koupit letadlo celé. Byl jím Ing. Karel Jan Hora, který se tak nakonec stal jediným Kašparovým „leteckým zákazníkem“.
Ing. Karel Hora byl v posledních asi pětadvaceti létech připomínán hlavně v souvislosti s jeho spoluprací s architektem Letzlem v Japonsku. Občas také, spíše ve starších pojednáních, nalezneme zmínku o tom, že od Ing. Kašpara koupil, jak výše uvedeno, letadlo. Ing. Hora, který mj. v Japonsku zastupoval mladoboleslavskou automobilku Laurin & Klement, se v létě 1912 objevil v Čechách a patrně při té příležitosti došlo k dohodě s Ing. Janem Kašparem o zakoupení letadla Blériot XI. Letadlo pak putovalo dlouhou cestou, až v listopadu 1912 dorazilo do přístavu Jokohama 6). Byl to tedy jediný prodej letadla, který se Ing. Kašparovi podařilo realizovat.
Protože Ing. Karel Jan Hora má s Pardubicemi více souvislostí, než jen pouze zakoupení letounu od Ing. Jana Kašpara, rád bych zde uvedl útržkovitě posbírané údaje o jeho osobě. Tím spíše, že, pokud vím, jeho osobě byla v českých publikacích jakéhokoli druhu věnována větší pozornost jen ojediněle a spíše byl jen připomínán v souvislosti se spoluprací s architektem Janem Letzlem.
Začněme Zprávami KPP č. 5-6/2000, rubrikou Z redakční pošty (str. 184), kde je otištěn dopis Ing. Jaroslava Kerharta z Prahy: „(…) Horův otec Alois byl ředitelem biskupského panství v Chrasti u Chrudimi a jeho matka Růžena byla rozená Kerhartová a byla sestrou Františka Kerharta, pardubického městského radního a zakladatele firmy Kerhart a Tachecí v Pardubicích.(…) Bylo by zajímavé zjistit, jestli Hora navštěvoval pardubickou strojní průmyslovku nebo gymnazium. Není mi o tom nic známo, ale není to také vyloučeno.“
Karel Hora skutečně v Pardubicích studoval, nikoli však průmyslovku, která v té době ještě neexistovala. Onou pardubickou školou byla reálka, vzniklá již v roce 1855. Karel Hora se narodil 10. února 1881 v Poličanech, byl tedy o dva roky starší než Ing. Jan Kašpar. Na pardubickou reálku přišel na podzim roku 1894, tedy v době, kdy Jan Kašpar začínal studovat druhý ročník reálky. Ač mezi nimi byl zmíněný dvouletý věkový rozdíl, je dobře možné, že se z reálky znali. Jan Hora, syn ředitele panství Chrast, předtím absolvoval tři roky měšťanky v Holicích, složil přijímací zkoušku a vstoupil do čtvrtého ročníku reálky. 7) Protože v době, kdy jsem citovaný doklad z reálky studoval, jsem nevěděl, zda se jedná o pozdějšího „Kašparova zákazníka“ či jen o shodu jmen, nevěnoval jsem jeho studijním výsledkům pozornost. Faktem je, že Jan Hora úspěšně postupoval do vyšších ročníků a ve studijním roce 1897-1898 absolvoval sedmý, tedy poslední ročník pardubické reálky; jeho otec byl tou dobou ředitelem panství Holovousy u Ostroměře. 8)
Po skončení pardubické reálky pracoval Karel Hora na pardubické poště jako asistent v oddělení pro zřizování telegrafů a telefonů. 9) O pouhý rok starší Jan Letzel, pozdější Horův společník v Japonsku, učil v Pardubicích na průmyslové škole od srpna 1899, 10) a tak se mohli z Pardubic znát, byť je pravděpodobné, že mezi nimi tehdy jakýkoli bližší vztah nevznikl. Asi v roce 1901 odjel Karel Hora do USA, kde pracoval v elektrotechnických továrnách a údajně tam absolvoval technická studia. 11) Přispíval prý do krajanských časopisů. Jeho posledním zaměstnáním v USA byla japonská firma Hiroshi-Mori v Chicagu, která ho asi v roce 1905 vyslala do Japonska na stavbu plynárny. 12) Hora, který již za pobytu v USA ovládl japonštinu, se oženil s Japonkou Fuku Takemoto. Měli spolu syna Karla a dceru Vaku. 13) Údajně v roce 1909 se Ing. Hora spojil s Janem Letzlem a založili společnou stavební firmu. 14) V roce 1913 však Karel Hora odešel do Číny 15) a letadlo snad odvezl s sebou. 16) Zda se na letadle pokoušel vzlétnout, ať už v Japonsku či později v Číně, není známo. K. Hora se, prý v roce 1917, vrátil i s rodinou do Čech. 17) Usadil se v Poděbradech, 18) kde měl jeho příbuzný František Hora strojírnu a slévárnu. 19) Patrně záhy rukoval do války. Po 28. říjnu 1918 se zřejmě přihlásil do československé armády a v březnu 1919 byl jmenován do hodnosti setníka/kapitána v záloze. 20) V květnu 1919, při návštěvě japonské vojenské mise v Československu, působil jako tlumočník. V té době byl podle zmínky v novinové zprávě „tajemníkem cizineckého úřadu“. 21) Spolehlivé zprávy o jeho dalších osudech nemám. Syn Karel, účastník II. československého zahraničního odboje, po roce 1948 emigroval. Paní Horová žila v Poděbradech snad ještě na přelomu padesátých a šedesátých let.
1) Například Sport a hry, Praha, roč. X., č. 1, 4. 1. 1911, str. 5; tamtéž, č. 2, 11. 1. 1911, str. 13.
2) Tamtéž, č. 16-17, 21. 4. 1911, str. 159.
3) Sport a hry, Praha, roč. X, č. 28, 13. 9. 1911, str. 406.
4) Státní okresní archiv Pardubice, fond Aviatické družstvo v Pardubicích, 1912.
5) Sport a hry, Praha, roč. XI, č. 11, 13. 3. 1912, str. 116.
6) LK Speciál č. 12 (2010), str. 21.
7) Státní okresní archiv Pardubice, fond Reálka Pardubice, Hlavní katalog pro rok 1894- 1895, třída IV. A, Pag. 18.
8) Tamtéž, Hlavní katalog pro rok 1897-1898, třída VII., Pag. 9.
9) Český svět, Praha, roč. II., č. 21, 13. 7, 1906, str. 7: Český den v Japonsku.
10) Zprávy KPP, č. 1-2/2000, str. 22, Dr. J. Kotyk: Jan Letzel.
11) Český svět, Praha, roč. II., č. 21, 13. 7, 1906, str. 7: Český den v Japonsku.
12) Tamtéž.
13) Zprávy KPP, 5-6/2000, str. 184.
14) Z. Vasiljevová, Stavitel Atomového dómu, Haló sobota (Rudé právo) 26. 8. 1989.
15) Tamtéž.
16) Korespondence autora s Dr. Z. Vasiljevovou. 17) Sdělení Dr. Z. Vasiljevové z 3. 1. 1990. 18) Zprávy KPP 5-6/2000, str. 184. 19) Polabské noviny, Kolín, roč. I., č. 34, 15. 6. 1890, str. 4. Compass, 1911, Band III/1, S. 440.
20) Pražské noviny, č. 86, 28. 3. 1919, str. 6.
21) Pražské noviny, roč. CCXL, č. 136., 18. 5. 1919.
