Zveme Vás
28.04.2024 07:50
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
28.04.2024 08:35
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
04.05.2024 14:00
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
05.05.2024 07:55
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
05.05.2024 08:35
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Archiv aktualit
Žijí mezi námi - akademická malířka Marta Horáková
Pro naprostou většinu z nás neuvěřitelné datum narození má ve svém rodném listě zapsáno akademická malířka paní Marta Horáková. Narodila se 15. 1. 1911 jako prvorozené dítě pana Rudolfa Schimera, finančního úředníka v Chrudimi a paní Boženy, rozené Šmahelové. Otec strávil I. světovou válku jako rakouský voják a čs. legionář v Rusku.
V r. 1914, kdy se jí narodil syn, se rodina přestěhovala z chrudimské ulice Přemysla Otakara do Pardubic ke Šmahelům, kteří bydleli vedle pilníkáře Antoše a blízko domu MUDr. Vojáčka. Po strastiplném návratu otce z legionářské anabáze v r. 1920 se Schimerovi vrátili do Chrudimi. Marta chodila čtyři roky na reálné gymnázium a absolvovala v r. 1931 maturitou na čtyřletém učitelském ústavu. Sama sebe charakterizovala jako neposedné dítě, kterému cvičení v pardubickém ani později v chrudimském Sokole nestačilo. Chodila bruslit, v Pardubicích na Matiční jezero, na „učiteláku“ hrála házenou. Její vzdálený příbuzný, vedoucí výborné ženské atletiky v Chrudimi na konci dvacátých let, ředitel lihovaru ing.František Schmoranz, se rozhodl ji vyzkoušet ve většině atletických disciplin. Ale protože, jak sama říká, byla na všechny moc zbrklá, naměřil v parku 800 m a po Martině doběhu se nestačil divit naměřenému času. A tak jejím prvním opravdovým závodem na této v té době pro netrénované ženy velice těžké trati, bylo hned mistrovství ČSR juniorek, které pořádali chrudimští 25. 5. 1929 na fotbalovém hřišti pod pivovarem. Marta Schimerová mistrovství překvapivě vyhrála a o tři měsíce později byla vybrána do družstva ČSR k reprezentačnímu startu proti Polsku. Ve městě Królowská Huta podlehla 25. srpna oběma Polkám a na 3. místě zaběhla čas 2:39,0 min. V nominaci původně nebyla, ale ing. Schmoranz protestoval v novinách a tak Marta dostala příležitost přesvědčit pražské vedení atletiky v dodatečném závodě. Běžela poprvé na opravdické dráze, v handikepovém závodě vyhrála a přesvědčila.
Čtvrtou a poslední osmistovkou v atletickém životě Marty Schimerové byl reprezentační start ve Vídni dne 2. 6. 1930 proti Rakousku. Obě čs. závodnice tam obsadily první dvě místa v pořadí Antošová /2:39,0/, Schimerová /2:39,5/. Na základě těchto výsledků byla zařazena do přípravy na Světové ženské hry v Praze v r. 1931. Při cestě z Tyršova domu na trénink na Letnou v dešti však těžce nastydla a lékař ji na dva roky veškeré sportování zakázal. Až v konci třicátých let hrála závodně v Chrudimi tenis a do svých 82 roků jezdila na běžkách. Kromě krásných vzpomínek ji na atletické úspěchy zbyly i medaile z výše uvedených mezistátních utkání. Svoje opravdu všestranné nadání prokázala i jako houslistka Chrudimské filharmonie.
Učitelské povolání vykonávala slečna Schimerová, později paní Horáková, především v malých obcích v Železných horách a jejich podhůří a také krátce ve Svratce. Za patnáct roků působila, převážně vždy jako záskok, na šestnácti místech. V roce 1936 se vdala za pana Josefa Horáka /nar. 1908/, poštovního úředníka z Chrudimi. Ten byl za okupace nasazen na nucené práce ve Stuttgartu a paní Marta byla ze školství propuštěna. Vzpomíná, jak byla varována, aby z domu uklidila schované zbraně a jak je vynášela do septiku a do blízkého úvozu. Aby se uživila, omalovávala dětské hračky – koníky. Manžel se z Německa vrátil v r. 1943 a díky statečnosti přednosty Ředitelství pošt v Pardubicích dostal místo poštmistra v Bojanově. Tam sloužil do r. 1947, potom až do své smrti v r. 1960 na poště ve Slatiňanech. S kreslením začala paní Marta už na obecné škole a úspěšná byla v různých soutěžích i na škole střední. Zásadní vliv na rozvoj jejího talentu měl profesor Ferdinand Pochobradský, který ji učil celých osm let a u kterého začala s malováním, nejdříve akvarelem. Pomohl jí i další z rodiny Schmoranzů – Josef, který působil od roku 1890 jako učitel na dřevařské průmyslovce v Chrudimi a v důchodu jako správce sbírek na zámku ve Žlebech. Josef Schmoranz vystudoval ve Vídni v letech 1876-9 Akademii výtvarných umění. O prázdninách po tercii absolvovala Marta malířský kurs v Baťově škole ve Zlíně.
Po válce byla přijata na Akademii výtvarných umění do krajinářské školy prof. Otakara Nejedlého, kde kromě něj ji učil i prof. V. V. Štech. Studium ukončila po tak zvaném čestném roce definitivně v roce 1950.
Malovala převážně krajiny, ale vyhrála i I.cenu za architektonický návrh na podstavec pod zamýšlenou monumentální Stalinovu sochu u vchodu do Tyršových sadů v Pardubicích. O jejím všestranném nadání, zručnosti a píli svědčí i skutečnost, že si sama nejen navrhla dům v zahradě za Řehořovou vilou v Bulharské ulici, ale že dům z většiny sama v letech 1965–68 postavila.
Vymyslela a realizovala v něm i originální a pracnou techniku oboustranných vitráží. Sedm let také vykonávala funkci jednatelky východočeské organizace Svazu výtvarných umělců. Během dlouhého aktivního života uspořádala paní Marta Horáková celou řadu výstav po celé republice. Největší v Praze v roce 1981, kdy slavila jubileum sedmdesáti let. Vystavovala v Pardubicích, Kutné Hoře, Jihlavě, Karlových Varech, Olomouci i Ostravě. Mnoho let potom, co ovdověla, jí s uváděním výstav pomáhal přítel, profesor ČVUT dr. ing. Bohumil Počta. Poslední tři výstavy uspořádala v kraji, který ji nejvíc přirostl k srdci a inspiroval – ve Žďáru nad Sázavou, malířům zaslíbených Kameničkách a v rodné Chrudimi v Pippichově divadle.
Úplně poslední výstavu svých krásných obrazů měla ještě před pěti léty. V polovině ledna letošního roku oslavila akademická malířka paní Marta Horáková své devadesáté sedmé narozeniny.
Prameny: rozhovory s pí Martou Horákovou dne 20. 11. a 10. 12. 2007
statistika mezistátních utkání Českého atletického svazu
