Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
21.04.2024 07:50

Alejí klenů kolem rybníků

 Krucemburk – Staré Ransko – Ždírec n. Doubravou. Délka 7 km. Odj. 7:53 ČD. Návrat 14:00, 16:06 ČD. Ved: Květa Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

21.04.2024 07:55

Meandry Struhy

Veselí - Lepějovice - Meandry Struhy - Bílý kopec - Kokešov – Opočínek. Délka trasy 8 km / 13 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 12:47 / 15:15 Bus MHD č.15. Ved: L. Kvapilová.  Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

28.04.2024 07:50

Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj

Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

28.04.2024 08:35

Zřícenina hradu Rýzmburk

Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

04.05.2024 14:00

Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie

Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč

Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.

Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).

A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.

Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.

typ akce: Výlety do historie

Archiv aktualit

Válečná léta 1939/1942 v Pardubicích

obrázek k článku V pozůstalosti po svém otci - Ing. Karlu Petráňoví - jsem asi před 40 lety objevil německý písemný materiál z druhé světové války, který se týkal obžaloby německého lidového soudu (75 stran) a rozsudek jménem německého národa (40 stran) ve věcí ilegální vojenské organisace „Obrana národa" a jejích členů (především plukovníka Josefa Tacla, štábního kapitána Zdenka Tvrze a Frant, Přibyla, majora Totuška a št. kap. Karla Zadiny). Z rozsudku vyplynulo, tak jak jsme však i ve válce věděli, že plukovník Tací a št. kap. Tvrz byli odsouzeni k trestu smrtí, št. kap. Přibyl k 12 letům, Štáb. kap. Zadina k 10 letům a major Totoušek k 3 letům vězení. Vím bezpečně, že kap. Přibyl a mj. Totoušek se po válce vrátili, ale nevím, zda výše uvedený rozsudek a obžalobu měli k dispozici. Obžaloba je datována 18X1941, datum rozsudku i přes německou důkladnost jsem nenašel. Kdy, proč a jak tento tajný materiál můj otec i od koho ho dostal, mohu dnes jen obtížné určit.
Pokud jde o pět výše uvedených důstojníků, bylí tito dle obžaloby členy ilegálního vojenského hnutí „Obrana národa", které bylo ustanoveno ihned po zřízení protektorátu Čechy a* Morava. Bylí vedoucími organisace Východní Čechy a krajského vedení Pardubice, jako tajné organisace, která měla být připravena k provedení ozbrojeného zásahu proti říší. Pří zrušení československé armády byl plukovník Josef Tací velitelem 8. dragounského pluku sv. Václava v Pardubicích, rovněž tak byl příslušníkem tohoto pluku štkp. Fr. Přibyl a mjr. Josef Totušek. Zdeněk Tvrz a Karel Zadina bylí důstojníky 4. divize rychlého nasazení v Pardubicích. V obžalovacím spise je popsána detailně „trestná činnost obžalovaných s vazbou na politické události od roku 1918 v naších zemích". Poukazováno je i na další vysoké důstojníky naši armády, kteří stáli u založení „Obrany národa" jako div. gen. Ingr, plukovník Lysák, plukovník Vyskočil. Ve spise se hovoří o budování, organisací i cílech této „ilegální organisace". Popsána je vazba centrálního vedení pres zemské vedení na krajské, okresní a místní vedení Obrany národa. Konkrétně v krajské organisací napojení na okresní vedení Pardubice, Chrudim, Vys. Mýto, Chotěboř. Popsány jsou v obžalobě i vazby na železničáře, pošťáky, „cukráře". Sokol a další. Obžaloba se zabývá spojením pardubického vedení na osoby v Opočně, Vamberku, Kostelci i s dalšími městy východních Čech, ale i na důstojníky z Českých Budějovic, Klatov, Plzně, Hradce Králové atd. 75 stran obsahuje další a další údaje. Přibližně stejný obsah má i rozsudek ve jménu německého národa (40 stran) nad výše uvedenými důstojníky.
Jak se dostali Sokolové do obžalovacího spisu a proč tento spis dostal i můj otec? Ten byl přes 10 let starostou Sokola Pardubice, obchodník P Pluhaf, lékárník Jedlan a arch. VeteSník byli členové Sokola. Všichni 4 byli zatčeni v únoru 1940, vyslýcháni gestapem a vězněni v Pardubicích, Chrudimi a Drážďanech. Na podzim roku 1940 byli propuštěni a museli se hlásit pravidelně na gestapu. Dle obžalovacího spisu je na straně 24 popsána činnost a pravděpodobná vazba na Obranu národa. V Pardubicích bylo uskladněno velké množství obvazového materiálu, který zůstal Československé obci sokolské po X. sletu v roce 1938. Dle dohody starosty ČOS J. Truhláře s mým otcem byly bedny s tímto materiálem zaslány na obchodníka a Sokola P. Pluhaře, později přemístěny do skladu lékárníka Jedlana a nakonec uskladněny v zahradním domku arch. Vetešníka, kde je gestapo zajistilo a všechny 4 Sokoly vzalo do vazby. Tato skutečnost byla gestapem dávána do souvislosti s vedením Obrany národa. Zdravotnický materiál měl prý sloužit pro akce ilegálního vedení armády. Spolupráce se neprokázala a vzpomínám, že otec, když se vrátil z Drážďan, nám sdělil, že byl konfrontován s plukovníkem Taclem. Tehdy na gestapu řekl, že plukovníka vidí poprvé a že se s ním nezná, což se mně osobně nezdálo, neboť otec asi v roce 1937/38 jako starosta Sokola vázal na standartu 8 pluku stuhu tělovýchovné jednoty Sokol Pardubice. V obžalovacím spise na dalších stránkách, ale ani v rozsudku se o této záležitosti již nehovoří. Jaká byla pravda, jsem se nikdy nedozvěděl. V roce 1939 mně bylo již 18 let a celou tuto věc jsem prožíval velmi intenzívně. Zažil jsem příchod gestapa do našeho domu přímo osobně jak dne 1. září 1939 při vypuknutí války, kdy měl být můj otec vzat jako rukojmí, ale byl v Praze, tak návštěvu pardubického gestapa v únoru 1940, kdy otec byl zadržen. Vraťme se však k německým dokumentům:
Jak se tyto německé spisy dostaly k mému otci, nevím. Pamatuji se, že pravděpodobně Šlo o náhodu. Mně neznámý pán, snad po rozhovoru v rychlíku do Prahy s mým otcem, je zaslal nám do Pardubic. Byly nalezeny českými orgány v archivu německého lidového soudu někde v tunelu u Litoměřic. Asi před 10 lety, kdy jsem je znovu doma objevil, nabízel jsem je různým institucím. Ku př. Svazu protifašistických bojovníků v Pardubicích. Byly zapůjčeny Dr. Dosoudilovi a vráceny, nabídnuty byly i Vojenskému muzeu v Praze, zmínil jsem se o nich i Dr. Vostatkovi při jeho přednášce o kapitánovi Bartošovi a skupině Silver A. Jako ten, kdo prožil tuto napjatou dobu našich dějin, sleduji o těchto všech událostech jak články, tak i vydané knížky. Uveřejněním těchto vzpomínek bych chtěl upozornit zájemce z řad historiků, ale i postižených rodin, že vlastním tak zajímavý dokladový materiál z okupace.

Doklady:
- Otr Oberreíchsanwalt beim Volksgerichtshof Anklageschrift - Geheim - Im Namen des Oeutschen Volkes
O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem