Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
31.03.2024 09:00

Přes střechu Evropy

Pustá Kamenice - Žižkov - Borová u Poličky. Délka trasy 10 km. Odjezd 9:02 ČD. Návrat 16:56 ČD. Ved: P. Kožený. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

31.03.2024 09:30

Velikonoce v Polabí

Valy – Mělice – Lohenice - Přelouč. Délka trasy 5,5 km. Odjezd 9:30 ČD (LETNÍ ČAS). Návrat 12:37 – 14:37 ČD Os, 13:05 – 14:05 R. Ved: M. Timarová. Turistická vycházka týmu B. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

03.04.2024 18:00

Archeologický průzkum v Pardubičkách

Přednáška Mgr. Tomáše Čurdy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

06.04.2024 14:00

Komentovaná prohlídka Automatických mlýnů

Pročleny Klubu přátel Pardubicka. Sraz před areálem Automatických mlýnů. Vstupné 200 Kč / 140 Kč zlevněné. Přihlásit k účasti je možné v kanceláři Klubu přátel Pardubicka v úterý nebo ve čtvrtek 10-12 a 14-17 hodin.

typ akce: Výlety do historie

17.04.2024 18:00

Nálety na Pardubice

Přednáška k 80. výročí spojeneckých náletů na Pardubice v roce 1944. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenckého náměstí. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

Ing. Jan Kašpar a technické muzeum

obrázek k článku Od června 1910 prakticky až do konce onoho roku byl Ing. Jan Kašpar jediným českým letcem na domácí půdě, schopným pořádat veřejné produkce a propagovat tak v českých zemích nový technický obor. Na podzim toho roku sice začal v Pardubicích zkoušet létání také Vincenc Barthell, ale jeho celkový „nálet“ se počítal jen na minuty. Ani Eugen Čihák toho od konce září zatím mnoho nenalétal. V Plzni provedl ke konci roku 1910 Jan Čermák několik vcelku úspěšných letů, ale i jeho letový čas se pohyboval jen v úrovni několika minut. A ani František Šimůnek z Nuslí zatím významnější výkony nepodával.
Situace na jaře roku 1911 nebyla příliš odlišná. Eugen Čihák se snažil, ale zatím měl za bratrancem Kašparem stále zpoždění. Barthel mnoho nenalétal. Jan Čermák odešel do Vídně s doma už nelétal. A František Šimůnek stavěl nové letadlo, aby mohl pokračovat ve svých leteckých pokusech. Zato výkony Ing. Jana Kašpara po dohotovení nového letounu JK systém Blériot rychle rostly a 13. května 1911 vyvrcholily přeletem Pardubice-Praha (Chuchle). Není tedy divu, že Technické muzeum projevilo zájem už při první možnosti získat nějaký letecký materiál přímo od prvního českého aviatika.

Podle mě známých dokladů k první nabídce Technickému muzeu pro království České na hmotné památky na Kašparovu leteckou činnost došlo v listopadu 1911. Pravděpodobně za ní stál Kašparův přítel, redaktor Jaroslav Kalva. Nevím, zda nabídku adresoval tehdejšímu řediteli muzea Ing. J. Veselému nebo přímo správci leteckých sbírek Ing. Gustavu V. Fingerovi, jemuž se nabídka dostala do rukou a který si na Kalvův lístek z 15. listopadu 1911 poznamenal datum: „17/XI 1911“. Text Kalvova lístku zní:
„Velectěný pane inženýre! Při poslední mé návštěvě v Pardubicích sdělil mně inž. Kašpar, že by byl ochoten původní svůj Anzani motor, který požárem stal se pro aviatické účely neschopným a pak porouchané křídlo, s nimž provedl let Pardubice-Praha věnovati vzduchopl. oddělení techn. musea a prosím tudiž o laskavou Vaši zprávu, zda nabídku tuto akceptovati račte. O transportu dohodli bychom se evnet. ústně. 15/11 1911. S veškerou úctou Kalva“ 1 Zda iniciativa vzešla z Technického muzea, snad od Ing. Fingera, či šlo o vlastní iniciativu Kalvovu, nelze z mě dostupných dokladů zjistit. Důležité však je, že ke kontaktu Technického muzea resp. G. V. Fingera s Ing. Kašparem došlo. Pokud jde o Kalvou zmiňovaný motor Anzani, jedná se zřetelně o motor, jehož vrak je toho času ve sbírkách Východočeského muzea v Pardubicích: motor na klikové skříni nese stopy požáru.
Gustav Finger napsal Ing. Kašparovi dopis, nejspíše ještě v listopadu 1911, avšak dopis se patrně nedochoval - žádný takový doklad z pozůstalosti Ing. Kašpara ani Ing. Fingera neznám.
Ing. Kašpar se ozval Ing. Fingerovi dopisem až z 23. prosince 1911. „Odpuste že Vám až dnes píši. Váš ct. dopis jsem obdržel na cestě do Prahy a chtěl jsem s Vámi osobně mluviti a proto jsem Vám na Váš dopis neodpověděl. Poněvadž jsem ale v Praze na to opomenul a pak jsem byl delší čas v Paříži činím tak nyní.
Motor i součástí Vám zašlu po svátcích direktně na tech. museum.“ 2 Ing. Kašpar slovu dostál a Technickému muzeu věnoval sbírkový materiál, avšak zčásti odlišný oproti údajům z citované korespondence. Již zmiňovaný Ing. J. Veselý sděloval Ing. Fingerovi dopisem z 27. ledna 1912, že „od pana inž. J. Kašpara z Pardubic došly nás právě 1 vrtule a 1 křídlo z aeroplánu; motor však zaslán nebyl. Dovolujeme si proto prositi Vaše Blahorodí, byste po případě sám panu inž. Kašparovi dopsal a otázal se ho, zda-li a kdy také slíbený motor nám pro naše sbírky zašle“.3 O jakou vrtuli šlo, sice nevíme, ale je pravděpodobné, že se dosud ve sbírkách Národního technického muzea nachází. O dalších osudech uvedeného křídla však nevím nic. Pokud jde o motor Anzani, jak už jsem se zmínil, ten se nakonec do NTM nedostal. Místo něj Ing. Kašpar nakonec muzeu věnoval motor vlastní konstrukce z prvního letounu Kašpar systém Kašpar. Motor je v muzeu evidován pod číslem 2426 a soudě podle nízkého evidenčního čísla se do muzea dostal patrně ještě v roce 1912. Doklady o získání motoru muzeem však neznám.
K popsanému vyjednávání došlo po Kašparově těžké havárii při pokusu o přelet Pardubice-Jičín dne 13. října 1911. Protože mezi květnem a zářím či říjnem se na jednoplošníku JK vystřídalo několik křídel, měl náš aviatik nepochybně nějaké to křídlo „v zásobě“. Šlo-li skutečně o křídlo použité při přeletu Pardubice-Praha, je třeba litovat, že se nedochovalo, protože to bylo křídlo, které se v lecčems lišilo od křídla, které je na letounu dnes – mělo odlišný půdorys, pravděpodobně i jiný profil.
Zatím tedy Technické muzeum pro království České vlastnilo křídlo z letounu Kašpar JK, avšak Ing. Kašpar se tento letoun dosud snažil udržet v provozu. Teprve v roce 1913 stroj definitivně opustil a pravděpodobně v listopadu toho roku letoun dopravil do Technického muzea, které tehdy sídlilo ve Schwarzenberském paláci na Hradčanském náměstí. Původní evidenční zápis nese datum 28. 11. 1913 a přiděluje letounu „Číslo hlavního inventáře: 4401“, pod nímž je letoun evidován dodnes. Popis exponátu ve zmíněném dokladu zní: „Jednoplošník inž. Jana Kašpara, vlastní výroby, z r. 1909, bez motoru. Dar: Inž. Jan Kašpar, Pardubice. Trup letadla s částí pravého křídla, druhá část pr. kř. a levé kř. demont . (postaveny vedle) S létadlem proveden první přespolní let v Čechách Pardubice-Praha a zpět.“ Na připojené skice jsou ovšem zachyceny i ocasní plochy. V zápisu je zřetelně chybně uveden rok vzniku letounu, avšak hovoří se tu, v souladu se skutečností, o „jednoplošníku (…) vlastní výroby“. Donedávna muzeem používané označení „Blériot Ing Kašpara z r. 1910“ tedy vzniklo později, snad okolo roku 1950, kdy se vrátilo z Pardubic do Prahy. Nový evidenční popis letounu nese datum 24. května 1971 a podepsal jej odborný pracovník NTM Josef Krybus, který v muzeum pracoval tuším od roku 1965 a byl faktickým vedoucím skupiny amatérských nadšenců z Letecké historické společnosti, kteří pro muzeum od onoho roku 1965 renovovali letadla (jak jsem se o tom zmiňoval ve Zprávách KPP 7-8/2011 na str. 237-238). Ocitujme si onen popis: „Letadlo Bleriot – Kašpar č. inv. 4401. Letoun Bleriot- Kašpar pochází z roku 1909 údajně vlastní výroby J. Kašpara, má však všechny znaky konstrukce Bleriota XI (IX), který ing. Kašpar zakoupil. Rozdílné jsou pouze ocasní plochy vodorovné, tvar trojúhelníku a pohonná jednotka. Tuto tvoří vodou chlazený stojatý řadový čtyřválec Daimler o výkonu 65 ks. Trup je dřevěný, příhradový, vyztužený dráty a potažený plátnem pouze v přední části. Křídla a kormidla mají dřevěnou kostru potaženou plátnem. Křídla jsou opatřena zařízením pro zakřivování konců ploch. Podvozek typu „Bleriot“, odpružený gumovými provazy. Křídla nejsou

Celý článek naleznete ve Zprávách KPP číslo 9-10/2012.
O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem