Zveme Vás
21.04.2024 07:50
Alejí klenů kolem rybníků
Krucemburk – Staré Ransko – Ždírec n. Doubravou. Délka 7 km. Odj. 7:53 ČD. Návrat 14:00, 16:06 ČD. Ved: Květa Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
21.04.2024 07:55
Meandry Struhy
Veselí - Lepějovice - Meandry Struhy - Bílý kopec - Kokešov – Opočínek. Délka trasy 8 km / 13 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 12:47 / 15:15 Bus MHD č.15. Ved: L. Kvapilová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
28.04.2024 07:50
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
28.04.2024 08:35
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
04.05.2024 14:00
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Archiv aktualit
Vybrané kapitoly z kroniky Pardubického filmového klubu - 3. část
Cesta za filmovým dramatem je velmi složitá: Začíná u starých Řeků, vede přes středověké eposy, lidovými fraškami, přes renesanční shakespearovská dramata, prozaickými literaturami všech národů, dlouhými obdobími, kdy o filmu nebylo ještě ani zdání až do okamžiku, kdy Lumiérův objev poskytl možnost přenést drama života a člověka na kinematografické plátno. Film má být nejbohatším dědicem všech těchto staletími prověřovaných tradic.KINO PONREPO PARDUBICE
Na zakončení 4. sezóny 1966 - 1967 byl získán program z kina PONREPO z Prahy, který obsahoval následující titulky: 2. června 1967 - Detektiv Nick v Npw Yorku - 1934 - USA První ze série komediálních krimi-příběhů s Williamem Powelem a Myrnou Loyovou podle románu Dashiella Hammetta.
Druhá část kriminální komedie, která se do našich kin dostala dřív než první část, jež byla dva roky cenzurou zadržována.
Oba filmy natočil William S. Van Dyke.
6. června 1967 - Union Pacific - 1939 - USA
Dramatický příběh o stavbě transkontinentální dráhy režiséra Cecil Blount De Mille.
7. června 1967 - Pépé le Moko - 1936 - Francie
Film režiséra Juliena Duviviera o pařížském dobrodruhovi, skrývajícím se před policií, s mistrně vykresleným prostředím domorodé čtvrti města Alžíru s Jean Gabinem.
8. června 1967 - Rose Marie - 1936 - USA
Film režiséra Van Dýka, který natočil podle Frimlovy operety s Jeanette MacDonaldovou a Nelsonem Edym.
PROČ KINO PONREPO?
Karlova ulice na Starém městě pražském neviděla takovou senzaci, jako bylo otevření prvního stálého biografu v domě „U modré štiky" dne 15. září 1907.
Majitel nové podívané sliboval „každý týden v sobotu zásilky nejvybranějších čísel senzačního obsahu z uznávaných továren světových, aby bylo i těm největším požadavkům zadost učiněno."
Za dvacet až šedesát haléřů (nejdražší bylo křeslo a dítky platily polovic), nabízel „s úctou podepsaný podnikatel" Viktor Ponrepo „scény ze života a světa snů, s oslepující nádherou a fantasií v okouzlujících barvách", zkrátka vskutku „podívanou, zasluhující mílové cesty". Program se měnil každou sobotu, a v pátek „k vůli klidu personálu se představení neodbývala, jen byl-li svátek".
Rovněž tak „ v zájmu P.T. obecenstva nalézala se dražší místa vzadu". Ačkoliv Ponrepův biograf, zejména později, nevynikal ani komfortem ani velikostí sálu a programově patřil mezi kina druhořadá, zapsal se do mysli pamětníků specifickými zvláštnostmi! lednou ze zvláštností KINA PONREPO byl zvukový doprovod filmu. Ještě v době, kdy větší podniky měly vlastní orchestry, které zahajovaly představ ní slavnostní předehrou, podmalovávaly náladovou hudbou jednotlivé výjevy a přestávku vyplňovaly hudebními vložkami, zůstal Ponrepo věrný svému dobrému pomocníku z dob začátků - Edisonovu fonografu. Až později angažoval dva hudebníky: klavíristu a houslistu.
Mnohem důležitější než hudba však byl slovní komentář, vysvětlující publiku děj filmu. Ze začátku, kdy Ponrepo musel obsluhovat kinenatografícký přístroj, mu obstarával „vysvětlování obrazů" jeho bratr a později ochotnický herec a recitátor Crha. I tohoto úkolu se Ponrepo ujal sám a dokázal to znamenitě.
Kino Ponrepo se vyznačovalo ještě jednou zvláštností: majitel, který obvykle sám prodával vstupenky a většinu návštěvníků dobře znal - ne nadarmo označoval své kino za „rodinný podnik" - vítal je uctivou poklonou a upřímným stiskem ruky a osobně uváděl na místa. Po představení se s nimi stejným způsobem loučil. Protože při větší návštěvě se nemohl se všemi pozdravit osobně, dal si natočit krátký dvanáctimetrový filmový snímek, který promítal vždy na konci programu. A tak se na plátně objevil majitel kina, přicházející v dlouhém císařském kabátě před oponou rozloučit se s publikem několikanásobnou poklonou. Viktor Ponrepo (vl. jm. Dismas Šlambor, 1858-1926) promítal v maličkém primitivním kině v Karlově ulici až do smrti 5. prosince 1926. Kino zůstalo v provozu - ve třicátých letech jako jediné pražské němé kino - ještě dvacet let. Bylo zrušeno po druhé světové válce. Jeho název však nezanikl: Filmový ústav dodnes promítá archivní filmy pod hlavičkou KINO PONREPO (byv. kino Belvedere) a úvodní titulek každého filmu z jeho filmotéky je parafrází někdejší Ponrepovy poklony, provedené populární filmovou loutkou Karla Zemana - panem Prokoukem.
V rámci Českomoravkého filmového ústředí byl v roce 1942 založen českými pracovníky filmový archiv a knihovna jako materiální základna archivní a dokumentační složky poválečného Československého filmového ústavu. Z její filmotéky - z bohaté sbírky filmových děl s historickými a výrobními daty - byly vytvářeny programové cykly jako dlouhodobá koncepční dramaturgie, která při sestavování časových plánů dbala na umělecká a hodnotná díla, pestrost výběru aj.
Dramaturgická motivace vedla dramaturga PFK k uplatňování různých podnětů při sestavování programů se snahou co nejvíce přiblížit díla, která v běžném distribučním okruhu nemohla být promítána. Byly vytvářeny pořady, které byly komponovány do následujících, volně uzavřených pásem:
- cyklus velké herecké osobnosti (Lady Hamiltonová, Kapitán Fracasse)
- cyklus slavní filmoví režiséři (Akira Kurosawa, Luchino Visconti)
- cyklus českých filmů (Zlaté dno, Velbloud uchem jehly)
- film - podívaná (Zloděj z Bagdadu, Natálie, Step aj,)
- cyklus kriminálních filmů (Meč a váhy)
Celý článek naleznete ve Zprávách KPP rok 1997, číslo 5/6.
