Zveme Vás
21.04.2024 07:50
Alejí klenů kolem rybníků
Krucemburk – Staré Ransko – Ždírec n. Doubravou. Délka 7 km. Odj. 7:53 ČD. Návrat 14:00, 16:06 ČD. Ved: Květa Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
21.04.2024 07:55
Meandry Struhy
Veselí - Lepějovice - Meandry Struhy - Bílý kopec - Kokešov – Opočínek. Délka trasy 8 km / 13 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 12:47 / 15:15 Bus MHD č.15. Ved: L. Kvapilová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
28.04.2024 07:50
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
28.04.2024 08:35
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
04.05.2024 14:00
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Archiv aktualit
Černý pátek a černé pondělí v Explosii
(26. a 29. 4. 1929) Historie semtínské továrny na látky výbušné je víceméně dobře známá, i když monografie, která by zpracovávala zevrubně celou historii semtínského komplexu, dosud chybí.1 Sám jsem psal o některých historických aspektech většinou v souvislosti s průmyslovou signistikou v několika článcích ZKPP a regionálních publikacích.2 Méně je již známá historie semtínských nešťastných výbuchů. Zájem o ně byl obnoven další nedávnou nešťastnou událostí. Ke zvlášť výjimečné události došlo v dubnu 1929, kdy v rozmezí tří dnů (pátek 26. 4. a pondělí 29. 4.) došlo ke dvěma výbuchům, které kromě materiálních škod přinesly i ztráty na lidských životech. Pokusme se sledovat některé podrobnosti.
„Továrna Explosia v Semtíně u Pardubic zvaná „Dynamitka“, stala se v pondělí jevištěm katastrof!“3
V pondělí 29. 4. několik minut před jedenáctou hodinou odpolední prolétla pardubickou veřejností rychlostí blesku zpráva o tragédii v továrně Explosia. Mnozí se zcela jistě domnívali, že se jedná o překroucenou událost, která zasáhla pardubickou veřejnost už v pátek 26. 4., kdy došlo k prvnímu výbuchu. Mnozí se domnívali, že se jedná o špatný vtip. Výbuch, který byl slyšet, byl však dostatečně skutečným faktem! Porovnáme-li oba výbuchy, byl první mnohem slabší. Pardubická veřejnost byla informována velmi skoupě. Při výbuchu (sektor B12) byli popáleni dva zaměstnanci, kteří však v pondělí, paradoxně v den druhého výbuchu v okresní pardubické nemocnici zemřeli. Jednalo se o dělníky Linharta a Hrubého. Dělníci Lipš a Šafařík měli štěstí, jejich poranění nebyla naštěstí tak vážná.
Druhý výbuch byl podstatně silnější a byl slyšet až v Hradci Králové a Jaroměři. Následoval mohutný seismický otřes a nad továrnou se objevil vysoký sloup dýmu, který ukazoval transparentně místo tragédie. Neobyčejně silná detonace byla slyšet v okruhu na tři hodiny cesty. Tlak vzduchu, způsobený výbuchem, byl cítit zejména v sousedních obcích, zejména v Hrádku. V nedaleké Bohdanči se na mnoha místech objevily trhliny, zvlášť silná byla ve zdivu renesanční radnice na náměstí. V Rosicích, Svítkově, Srnojedech a Lánech na Důlku byla vysklena mnohá okna a vyraženy dveře. Nejsilnější bylo podle svědků slyšet výbuch směrem na Hradec Králové.
Výbuch nastal v sektoru A, v oddělení na výrobu nitroglycerinu, kde pracovalo tou dobou celkem pět osob. Výbuchem bylo rozmetáno celé oddělení a dva menší přilehlé objekty. V sousedním sektoru B byli zaměstnanci zraněni padajícím zdivem, trámy a úlomky skla. Od výbuchu začal hořet les. Pod troskami zůstalo ležet 16 lidí. Čtyři byli těžce zraněni, pět výbuch nepřežilo. Výbuchem byli usmrceni 51letý mistr Josef Jireš, který pracoval 30 let v oboru, dále 64letý K. Hozman (na jiném místě se píše Hossman), jeho 57letý bratr Bedřich, dále 34letý Josef Kohoutek a 29letý Josef Sedlák z Pardubic. Těžce zraněni byli: Josef Zbudil, Jan Malý, František Horák a Václav Beránek. Většina z nich utrpěla vnitřní zranění, zlomeniny kostí a pohmožděniny vzniklé úderem. Nějakou dobu byli dále pohřešováni dva dělníci, Šoupal a Kosina. Ti se nakonec našli v lese, kam se běželi schovat ze strachu před dalším výbuchem. V místech, kde stála hlavní dílna, zela 12 m hluboká díra, naplněna sesutým zdivem, prkny a zohýbanými a přelámanými olověnými rourami, které sloužily k odvádění nitroglycerinu. Okolí bylo sežehnuté, okolní stromy popálené. Některé byly tlakovou vlnou zlomeny jako sirky. Hromosvod byl ukroucen a odhozen do lesa 100 m daleko. Hrozilo nebezpečí další detonace, protože se oheň rozšířil do okolního lesa a do blízkosti skladů s dynamitem! Neobyčejné štěstí měl dělník Matýsek z Rybitví. Ten stál v kritický okamžik u otevřených dveří jednoho ze zničených objektů a myl si ruce, když byl výbuchem prudce vymrštěn na zemitý násep, kde zůstal ležet v bezvědomí. Manželka zabitého mistra Jireše se pokoušela i s dítětem dostat do uzavřeného prostoru, poté se psychicky zhroutila. Před nemocnicí se shromažďovaly zástupy příbuzných a přátel raněných dělníků. Těla mrtvých dělníků (v některých případech sesbírána dohromady!) byla odvezena do umrlčí komory. Příčiny neštěstí byly vyšetřovány zvláštní komisí. Vedle úřední komise tu byl znalec z ministerstva vnitra, zástupci ministerstva národní obrany, okresní přednosta dr. Vítek, primář dr. Řehoř a dr. Snopek, velitel 4. divize z Hradce Králové a zástupci různých dalších úřadů.
Semtínská „Dynamitka“ byla postavena tak, že mezi jednotlivými odděleními byly vysoké náspy, které by zabránily případnému šíření tlakové vlny po silném výbuchu, což se ukázalo jako velmi důmyslné. Jako pravděpodobnou byla uvedena příčina výbuchu samovznícením éterových par. Mohlo též dojít k poruše vedení do čistících oddělení. Do potrubí mohla vniknout voda a smísit se s některými prvky, vyskytujícími se při výrobě.
Znamenitou pohotovost ukázali pardubičtí lékaři, kteří se dostavili na místo neštěstí v plném počtu. Poblíž místa neštěstí zřídili provizorní obvaziště. Společný pohřeb pěti obětí výbuchu se konal v pátek 3. 5. „Kvůli zajímavosti zaznamenáváme pověsti, šířené po našem městě již před měsícem, kdy někteří lidé viděli prý nad Semtínem v modrém poli kříž s hlavou Kristovou a dnes vzpomínají na toto znamení jako na symbol blížící se katastrofy.“4
Zajímavostí je případ semtínské telefonistky, bohužel není uvedeno její jméno. Ta byla výbuchem smetena ze židle a zavalena troskami zdemolované kanceláře. Telefon však fungoval dál, proto jim urychleně přivolala pomoc, záchranku, hasiče, četníky i vojsko. Je třeba dále připomenout, že se záchranných prací osobně účastnili i místoředitel továrny ing. Bartoň, asistoval mu ing. Palent.
Případ dvou krátce po sobě následujících výbuchů vzbudil v celém kraji značný rozruch. Jako vždy při podobných neštěstích byl rozsah katastrofy značně zveličován, zejména pokud šlo o počty obětí.5
1) Ucelenou studii historie Explosie v době meziválečné a v době protektorátu zpravovala velmi dobře pardubická historička Marta Kohárová: Monopolní výroba výbušných látek v Československé republice, Česko-Slovensku a protektorátu Čechy a Morava 1918- 1945, Pardubice –Semtín, 2002.
2) Např. Borovec, Petr: Živelní pohromy v Rybitví, Lhotce Blatnikovské a blízkém okolí (1921-1984), II. část, ZKPP, XXXV. roč., 2000, č. 5-6, s. 169-171.
3) In: Východ, roč. XI., 4. 5. 1929, č. 18. s. 1.
4) Tamtéž.
5) V tomto článku byly použity informace z Východu, roč. XI., 4. 5. 1929, č. 18, s. 1, dále z Východočeského Republikánu, roč. XI.,3. 5. 1929, č. 18, s. 3.
