Zveme Vás
21.04.2024 07:50
Alejí klenů kolem rybníků
Krucemburk – Staré Ransko – Ždírec n. Doubravou. Délka 7 km. Odj. 7:53 ČD. Návrat 14:00, 16:06 ČD. Ved: Květa Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
21.04.2024 07:55
Meandry Struhy
Veselí - Lepějovice - Meandry Struhy - Bílý kopec - Kokešov – Opočínek. Délka trasy 8 km / 13 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 12:47 / 15:15 Bus MHD č.15. Ved: L. Kvapilová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
28.04.2024 07:50
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
28.04.2024 08:35
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
04.05.2024 14:00
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Archiv aktualit
Osoby a osobnosti leteckého dávnověku Pardubic
Část I. Do roku 1920
Ač o pardubické aviatice bylo napsáno nemálo (a nejedna práce vzešla i z mého pera), dosud žádné pojednání se nepokusilo přehledně zachytit osoby a osobnosti, které se alespoň okrajově podílely na zdejším aviatickém dění. Proto se pokouším takový přehled vytvořit, byť s vědomím, že patrně nebude úplný a navíc k většině zde uvedených osob mám údaje většinou jen nahodilé nalezené a útržkovité. Jistě na tento přehled časem některý badatel naváže a doplní údaje, které mě známy nejsou.
ADAMEC, Klement
Narodil se 1. června 1886 v Praze. Absolvoval nižší reálku, 1906 maturoval na vyšší průmyslové škole. Prezenční službu jednoročního dobrovolníka absolvoval u vozatajstva. V létech 1912 – 1914 závodil na motocyklech a automobilech Walter. V roce 1915 byl povolán k rakouskému letectvu, po absolvování pilotního výcviku působil jako zkušební a přejímací pilot. Dne 1. listopadu 1918 v hodnosti nadporučíka vstoupil do československého Leteckého sboru. 13. ledna 1919 přiletěl do Pardubic s letounem Hansa Brandenburg C I čs. Leteckého sboru. Byl to první přílet československého vojenského letadla do Pardubic na původní vojenské letiště umístěné mezi Karanténou a chrudimskou tratí. Letoun odletěl do Chrudimi, pak se vrátil do Pardubic a téhož dne odlétl do Prahy. Klement Adamec později velel Leteckému arsenálu v Praze, v lednu 1921 odešel z armády. Zemřel v Řevnicích u Prahy 13. července 1974.1
BARTHELL Vincenc
Narodil se 3. října 1868 v Třeboni.2 Nejpodivnější z průkopníků českého letectví. Víc mluvil než létal. Koncem XIX. století závodil na bicyklu, okolo roku 1906 se zúčastňoval motocyklových závodů v Čechách. V polovině devadesátých let XIX. století měl v Třeboni mj. prodej bicyklů3. Ještě v březnu 1910 inzeroval prodej jízdních kol ve svém závodě v Třeboni4.
Podle vlastních vzpomínek se však pokoušel již v roce 1905 získat zaměstnání ve francouzském leteckém průmyslu, avšak tehdy ještě ve Francii žádný letecký průmysl neexistoval. Také o jeho účasti jako letce ve válečných konfliktech v létech 1911 a 1912 v severní Africe a na Balkáně vyprávěl, avšak dobové zprávy hovoří pouze o tom, že se do těchto konfliktů chystá, spolehlivé zprávy o skutečné účasti nejsou známy a podle tureckých leteckých historiků se ani jednoho z těchto konfliktů nezúčastnil; jako letce ho tu nezaznamenávají ani dobové prameny rakouské. V časech první světové války, kdy měl podle vlastního vyprávění působit jako letec v pevnosti Przemyśl, byl průkazně zaměstnán ve Vídni jako řidič automobilu. Ani v Pardubicích si mnoho sympatií nezískal. V Pardubicích se Vincenc Barthell snad poprvé objevil v roce 1890 při dvoudenních cyklistických závodech ve dnech 25. a 26. května 1890, znovu pak začátkem září téhož roku. Jeho kariéru cyklisty-závodníka tu však nebudeme sledovat. Svou pozornost obrátíme k jeho leteckým snahám v Pardubicích. Vincenc (či Čeněk) Barthell se v Pardubicích objevil patrně koncem července 1910. Bezpečně víme, že se účastnil Kašparovy letecké produkce v Lysé nad Labem konané 7. srpna 1910, kde vykonával funkci startéra 5 a samozřejmě se prezentoval jako „aviatik“, ač patrně dosud nikde nevzlétl. Ostatně, jeho letadlo se dostalo do Pardubic až asi o šest týdnů později. O jeho pobytu ve městě v letních měsících nemáme zprávy. Z 28. srpna pochází telegram, jímž do Třeboně sděluje, že „oba aeroplany jsou na cestě“.6 Do Pardubic prokazatelně dorazilo jedno Barthellovo letadlo typu Blériot XI, a není dost jasné, co měl za onen druhý „aeroplan“. Text telegramu kdysi sváděl některé badatele k domněnce, že tím druhým letounem byl Etrich Taube, avšak v té době, v srpnu 1910, nebylo možno takový letoun koupit, dosud se pro zákazníky nevyráběl. Nevíme také, kdy se letadlo dostalo do Pardubic. Bylo patrně zakoupeno od Blériotova zastoupení ve Frankfurtu nad Mohanem, ale zatím neznáme spolehlivé zprávy, stejně jako o jeho údajných prvních letech tamtéž. V pardubickém tisku je jeho letadlo poprvé zmiňováno až 24. září 1910.7 Pravděpodobně první let v Pardubicích Barthell uskutečnil 12. října, další lety máme doloženy 13. (či 14.), 10., 17., 10. a 25. 10. 1910;8 jeho snahy byly občas komplikovány drobnějšími nehodami. V listopadu 1910 Vincenc Barthell Pardubice opustil, protože zahajoval autobusovou dopravu Třeboň-České Budějovice. Znovu v Pardubicích vzlétl až 17. března 1911, avšak již 24. března havaroval9 a až do konce svého pobytu ve městě patrně letadlo neuvedl do provozuschopného stavu. Celkový letový čas, „nasbíraný“ v Pardubicích, můžeme odhadnout na 30 až 40 minut.10
Vincenc Barthell se hlásil za člena vznikajícího Aviatického družstva v Pardubicích dopisem ze dne 11. dubna 1911, v němž uvedl, že vyrovná i dlužné nájemné za hangár.11 Když se 26. dubna 1911 konala ustavující valná hromada Aviatického družstva, jako jedinému mu bylo členství odmítnuto. Na Barthellově dopise je tužkou připsána poznámka: „Nebyl přijat; že se mu je radou, aby to nechal, že se mu hangar vypovídá“.12 A brzy, již 28. dubna 1911, skutečně dostal k 30. červnu 1911 výpověď z hangáru Aviatického družstva. 13. Po odchodu z Pardubic nechal si od aviatického družstva vystavit potvrzení. Nevíme, o jaké potvrzení vlastně žádal. Text vystaveného dokladu zní: „Na žádosť Vaší potvrzujeme, že Váš létací aparát jednoplošník systém Bleriot v hangaru Aviatického družstva v Pardubicích v čase od 1. července 1910. do 1. července 1911. uložen Jste měl a s ním po dobu tuto Jste pilotoval. V Pardubicích, dne 29. září 1911.“14 Potvrzení pochází z doby, kdy Barthell dosud pobýval v Hradci Králové. Pozoruhodné je, že Barthell si toto potvrzení dal opatřit přítiskem „Pilotská legitimace“, a snad se s ním později oháněl jako s „pilotním diplomem“? To, že k 1. 7. 1910 letadlo rozhodně v Pardubicích ještě nebylo, je podružný detail.
Barthellovými dalšími osudy se nebudeme zabývat, nemají již s Pardubicemi nic společného. Jen konstatujme, že onen v poznámce zmiňovaný „dar z milosti“ mu byl, patrně od června 1941, vyplácen ve výši 6600 K měsíčně, 15 zřejmě až do smrti. Zemřel 10. prosince 1944 v Mačkově u Blatné.16
BECK, Ch.
Máster parforsních honů; člen Aviatického družstva v Pardubicích. Dne 23. 6. 1911 zaplatil zápisné a roční členský příspěvek ve výši 14.- K.17 Členem byl nejméně do roku 1913, tehdy měl členkou legitimaci č. 61.18 O jeho činnosti v družstvu není autorovi nic známo.
BEČKOVSKÝ
Byl jedním ze tří mechaniků, kteří pomáhali Ing. Janu Kašparovi při veřejné produkci 11. června 1911 ve Vysokém Mýtě.19 O jakékoli jiné jeho práci v pardubické aviatice není autorovi nic známo. Ve Vysokém Mýtě byl Ing. Kašparovi k dispozici dva a půl dne za denní mzdu 10,- K, celkem obdržel 25 K. Ubytován byl po tři noci v hotelu spolu s dalšími dvěma montéry (Novotný, Šmejza), za nocleh pro všechny tři hotel účtoval 4,- K, za jejich v hotelu útratu zaplatilo Aviatické družstvo v Pardubicích 7,88 K.
BENEŠ, Josef
Z Prahy, patrně student Vyšší státní průmyslové školy, se 3. června 1913 dopisem dotazoval Aviatického družstva v Pardubicích na podmínky účasti v I. českém okružním letu.20 Více o pisateli není autorovi známo. Dotaz byl činěn v době, kdy byl již projekt I. českého okružního letu minulostí. Odpověď Družstva není známa.
BERAN Karel
Stavitel, snad v Pardubicích. Člen aviatického družstva v Pardubicích. Do družstva vstoupil patrně až v roce 1912, měl členské číslo 49, za rok 1912 platil zápisné 2 K, příspěvky přispívajícího člena po 12 K zaplatil za léta 1912 a 1913.21 Více o něm není autorovi známo.
BLÉRIOT, Louis
Francouzský průkopník letectví (1. 7. 1872 – 1. 8. 1936). Do pardubické aviatické historie se podstatným způsobem zapsala jeho letadla Blériot XI. Ing. Jan Kašpar měl dvě letadla tohoto typu (jedno vyrobeno v březnu 1910, jedno snad již v listopadu 1909), dále se tu krátce vyskytl letoun Poláka Tadeusze Heyna a po dobu necelého roku zde s letounem téhož typu experimentoval výše zmíněný Vincenc Barthell. Celkem se tedy jedná o čtyři letouny, které se v Pardubicích objevily.22 Celkem bylo v Čechách provozováno pět strojů Blériot XI starší verze.
Ing. Jan Kašpar se osobně setkal s Louisem Blériotem, když za pobytu na pařížském aerosalonu začátkem listopadu 1910 byl L. Blériotem pozván k návštěvě jeho továrny. Návštěva se uskutečnila pravděpodobně 7. 11. 1910.23
BÖHM, Karel
Z Chrudimi, technik. Dne 1. července 1911 se stal činným členem Aviatického družstva v Pardubicích24 s členským číslem 32 25 nebo 41. V seznamech členů pro léta 1912 a 1913 již není uveden.
1) Biografický slovník českých zemí, sešit 1, str. 31; LK Speciál č. 11 (2009) 2) Národní archiv, Praha, fond Ministerstvo veřejných prací, Návrh na udělení daru z milosti p. Čeňku
Barthellovi; Hanuš Salz, Letectví a město Plzeň I, str. 33, bez udání pramene uvádí datum 19. března
1868 3) Národní listy, Praha, č. 151, 2. 6. 1895, str. 16
4) Národní politika, Praha, č. 86, 27. 3. 1910, 4. příloha, str. 1
5) Národní listy, Praha, č. 217, 8. 8. 1910, str. 2
6) Národní technické muzeum, letecký archiv, kniha i.č. 13
7) Neodvislé listy, č. 39, str. 10
8) LK Speciál č. 12 (2010), str. 19
9) Tamtéž
10) Tamtéž
11) Státní okresní archiv Pardubice, fond Aviatické družstvo v Pardubicích, 1911, Čís. 26.
12) Státní okresní archiv Pardubice, fond Aviatické družstvo v Pardubicích, 1911, Čís. 26.
13) Státní okresní archiv Pardubice, fond Aviatické družstvo v Pardubicích, 1911, Čís. 33
14) Letecký archiv Národního technického muzea, kniha i.č. 13
15) Národní archiv, Praha, fond Ministerstvo veřejných prací, udělení daru z milosti p. Čeňku Barthellovi
16) Hanuš Salz, Letectví a město Plzeň I, str. 37
17) Státní okresní archiv Pardubice, fond Aviatické družstvo v Pardubicích, zápis W. Feifara z 23. 6.1911 18) Tamtéž, seznam členů Družstva za léta 1912 – 1913.
19) Státní okresní archiv Pardubice, fond Aviatické družstvo v Pardubicích
20) Státní okresní archiv Pardubice, fond Aviatické družstvo v Pardubicích, 1913, Č.j. 19 z 4. 6. 1913
21) Státní okresní archiv Pardubice, fond Aviatické družstvo v Pardubicích, 1913, doklad „členové Aviatického družstva v Pardubicích“
22) Blíže LK Speciál č. 12 (2010), str. 12 - 21 23) Sport a hry, Praha, č. 49., 6. 12. 1910, str. 316.
24) Státní okresní archiv Pardubice, fond Aviatické družstvo v Pardubicích, účetní kniha za rok 1911, str. 5
25) Tamtéž, nedatovaný seznam členů uvádí č. 32; nedatovaný seznam členů označený čís. 81 uvádí členské číslo 41
