Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Děti 50. let - Zdeněk Kout
Cyklus dokumentů studentů FAMU (Sunfilms, námět Jana Švehlová, scénář
a režie Jaroslava Kostková, producentka v koprodukci s ČT)) o dětech politických
vězňů 50. let uvedla Česká televize v průběhu roku 2012. Jeden z dílů
s názvem „Živ paměť“ popisuje osudy pana Zdeňka Kouta z Pardubic a jeho
rodiny. Příběh jeho dětství je sítí vzpomínek na násilná vystěhování, na milující prarodiče, na vězněnou maminku, i otce žijícího v exilu v USA. Jeho dospívání je poznamenáno momenty strávenými se starší sestrou, konflikty s autoritami komunistického režimu a touhou vzepřít se totalitě. Několik let – na přelomu 50. a 60. let – byl za své protirežimní postoje vězněn. Později ho doprovázely neustálé potíže se zaměstnáním i boj o základní lidská práva.
Otec pana Zdeňka Kouta – Josef Kout – se narodil v 14. ledna 1907 v Mněticích u Pardubic. Po maturitě na gymnáziu vstoupil do Československé strany národně socialistické a byl zaměstnán v poštovních službách. V roce 1933 se oženil (manželka Aurelie Šilhanová nar. 8. 2. 1914) a narodila se dcera Věra a potom syn Zdeněk. V roce 1938 byl zvolen do městského zastupitelstva v Pardubicích, kde působil až do jeho rozpuštění v roce 1942. Od mládí hrál ochotnické divadlo. Během okupace pracoval ve vlakové poště, kde ničil udání zasílaná na gestapo, zapojil se do odboje a spolupracoval s partyzánskou brigádou Mistra Jana Husa.
Po roce 1945 se J. Kout stal poslancem Národního shromáždění za Čs. stranu národně socialistickou, pracoval ve funkci předsedy župního výkonného výboru strany, byl členem Národního výboru a vrchním poštovním tajemníkem. Byl i odpovědným redaktorem týdeníku strany v kraji pardubickém „BRATRSTVÍ“, který zejména v letech 1946 – 1947 upozorňoval na projevy českého „gestapismu“ v našem pohraničí po skončení války i na udavačství a kolaborantství některých významných komunistů v průběhu okupace – vše podložené opisy protokolů a vypovědí jmenovitých svědků. To vše bylo po únoru roku 1948 důvodem k jeho politické diskreditaci, ponižování i pronásledování a také pozdější emigrace – nejprve do Německa a potom do USA, ale také důvody msty poúnorového komunistického režimu na celé jeho rodině. Josef Kout – poslanec Národního shromáždění a emigrant v USA Zdeněk Kout – syn Josefa Kouta – se narodil 14. září 1941 v Pardubicích. Po otcově odchodu do zahraničí následovaly prohlídky bytu, vystěhování a přestěhování k prarodičům. V roce 1950 byla maminka zatčena a odsouzena ke dvěma letům vězení „za nepřekážení trestnému činu“. V roce 1955 ukončil Zdeněk povinnou školní docházku a potom i poštovní školu a stal se zaměstnancem Poštovního úřadu. Pro ztrátu důvěry byl ovšem z poštovních služeb propuštěn.
Až do svého zatčení na přelomu 50. a 60. let pracoval v nejpodřadnějších profesích. Za pokus o opuštění republiky ve stádiu příprav byl zadržen a odsouzen. K druhému zatčení a odsouzení došlo za pobuřování proti republice. Za své politické názory byl tři roky bezdůvodně vězněn a teprve v roce 1990 byl rehabilitován. Po absolvování vojenské prezenční služby v roce 1967 se oženil, a s manželkou Milenou má syna a dceru (David a Narcisa). Od 70. let a po vyučení v oboru číšník pracoval ve státním podniku Restaurace a jídelny. Po dlouhých dvaceti letech došlo v roce 1968 k setkání rodiny s otcem v Itálii. V roce 1970 přijel Josef Kout na návštěvu své vlasti, ale po několika dnech pobytu zde dostal infarkt a zemřel.
Po roce 1989 provozoval Zdeněk Kout s rodinou nějaký čas vlastní restauraci. Nyní je již v důchodu a žije s manželkou na chalupě v Podkrkonoší. Věnuje se chalupaření, těší se ze čtyř vnoučat a věnuje se i psaní poezie. V roce 2004 se představil v almanaších Vycházející hvězdy, Milostná poezie a Básníci třetího tisíciletí a později i dalšími. Za svou básnickou tvorbu obdržel dvakrát Cenu královny Alisy, dále cenu Benjamina Kinga a Cenu Kantrix Kingové. K jeho posledním básním patří ty, které byly zveřejněny v roce 2011 v almanaších Smyslná česká poezie a Stoupající hvězdy. Jednu z básní použili autoři dokumentu o jeho životě, také v názvu pořadu a autor ji na závěr také recituje. Rádi ji s jeho svolením zveřejňujeme.
