Zveme Vás
21.04.2024 07:50
Alejí klenů kolem rybníků
Krucemburk – Staré Ransko – Ždírec n. Doubravou. Délka 7 km. Odj. 7:53 ČD. Návrat 14:00, 16:06 ČD. Ved: Květa Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
21.04.2024 07:55
Meandry Struhy
Veselí - Lepějovice - Meandry Struhy - Bílý kopec - Kokešov – Opočínek. Délka trasy 8 km / 13 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 12:47 / 15:15 Bus MHD č.15. Ved: L. Kvapilová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
28.04.2024 07:50
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
28.04.2024 08:35
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
04.05.2024 14:00
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Archiv aktualit
Protože mě historie baví
VLASTIVĚDNÝ KROUŽEK TOULKY (NEJEN) PARDUBICKOU
MINULOSTÍ 2. část – Aktivity kroužku v letošním školním roce
Následující řádky navazují na článek uveřejněný v předchozím čísle ZKPP (3–4/2013), který seznamoval čtenáře s činností vlastivědného kroužku Toulky (nejen) pardubickou minulostí a jeho loňskými aktivitami. Tato forma zájmové činnosti pokračuje pod stejným názvem i v letošním školním roce, jeho obsazení a podoba hodin se však dočkaly jisté obměny. Oproti loňskému roku na hodiny dochází devět dětí – sedm loňských účastníků a dvě nové tváře, které se o kroužku dozvěděly v rámci své účasti na letním příměstském táboře. Skupina je věkově vyrovnaná1 a podobně jako minulý rok mají všechny děti v oblasti vlastivědy již určitou základnu utvořenou v rámci školní výuky. Mohou si také na základě předešlých zkušeností (besed pořádaných v jejich třídách, z loňské náplně kroužku či programu příměstského tábora) a úvodní informační schůzky udělat přestavu o tom, v jakém stylu budou probíhat společná setkání a ke kterým reáliím se bude obracet naše pozornost.
Jak bylo již minule uvedeno, každá z hodin se věnuje určitému tématu, které je představeno nejen verbálně, ale ve většině případů také za doprovodu tematických prezentací a obrázků. V letošním roce je více prostoru věnováno starším dějinám – první pololetí pravěku a starověku, ve druhém pololetí se blíže podíváme na vybrané kapitoly z dějin středověku. Zvolený záběr odpovídá obdobím, kterým se děti momentálně věnují v hodinách dějepisu (vlastivědy), mají je tedy živěji v paměti a na základě školní výuky začínají vytvářet – ať už vědomě či nikoli – určité spojitosti a asociace, se kterými se dá do určité míry pracovat. Paralelně s tímto procesem vznikají však při výuce i jisté stereotypy ohledně jednotlivých témat ve smyslu „zajímavé – nudné, pochopitelné – nesrozumitelné,“ které se poté v nejednom případě přenáší do dalších let. Bylo by příliš nadnesené a jistě také nesprávné tvrdit, že je s nimi možné zcela úspěšně „bojovat,“ to je záležitost spíše individuálního vnímání a myšlení toho kterého účastníka. Lze ale využít možností, jež přináší jednak interakce s menší skupinou, kterou navíc tvoří zájemci o historii, a také toho, že jednotlivé hodiny nemají oproti školám nastavena určitá kurikula a rozsah učiva, které je nutné „stihnout“ za víceméně pevně daný časový úsek. V rámci kroužku můžeme na výuku navázat, případně ji rozšířit či naopak zkonkretizovat, podle toho, co bude pro to které téma a hlavně pro děti přínosnější a co jim pomůže lépe pochopit a zapamatovat si dané skutečnosti.2 Zároveň je možné věnovat pozornost záležitostem, na které ve třídách v mnoha případech nezbývá čas.
V letošním roce je rovněž ve větší míře představována odborná a populárně naučná literatura vážící se k jednotlivým tématům, s níž se mají děti možnost blíže seznámit. Jedná se jak o knihy, které přináší samotní účastníci, popřípadě které jsou k dispozici přímo v Domě dětí a mládeže BETA,3 tak především o tituly dostupné v Krajské knihovně v Pardubicích, již letos velmi často navštěvujeme. Zejména místnímu Oddělení pro děti, jmenovitě Jitce Kyclové a Darině Novotné, patří velký dík za ochotu a vstřícnost, s níž přijaly a přijímají vlastivědný kroužek při jeho pravidelných návštěvách. Zde, mj. i v historických podzemních prostorách budovy U Zlatého beránka, se konala nejedna z našich hodin, v rámci nichž jsme měli možnost pracovat se zdejší literaturou. V rámci jedné z nich byl také blíže představen elektronický katalog knihovny a jednotlivé kroky při vyhledávání titulů či kontrole uživatelského účtu s cílem usnadnit dětem orientaci v systému a následně i v samotných prostorách knihovny. V rámci hodin kroužku a výjimečně i mimo se účastníme rovněž různých kulturních událostí a exkurzí. Jedná se o širší záběr akcí, které nám nejen umožňují připomenout si některé aspekty (zejména) místní a regionální historie, ale představují nám také zcela nové skutečnosti. Některé z nich jsou pořádány v prostorách knihovny, ať již přímo v její režii (tvůrčí dílna Záhada mrtvého koně v knihovně) či za spolupráce s dalšími subjekty, například s občanským sdružením Larpy Pardubice. Jeho členové uspořádali v loňském i letošním roce hned několik aktivit pro děti a mládež. Jednalo se například o poznávací hru Lov pokladů konanou přímo „v městském terénu,“ jež byla letos zaměřena na pernštejnské památky.4 V listopadu jsme měli rovněž možnost navštívit Klub přátel Pardubicka, kde nás pan Řeháček stručně seznámil s jeho historií a aktivitami a připojil také prezentaci historických pohlednic a starých fotek Pardubic. Jedním z nejsilnějších zážitků byla bezesporu prohlídka výstavy Pod hvězdou Davidovou (Židé na Pardubicku od 16. století do současnosti), jež byla spojena s vyprávěním paní Růžičkové, kurátorky výstavy, které tímto děkuji za zprostředkování dané tematiky dětskému publiku. Na základě jejích informací a s pomocí vystavených exponátů jsme nejen mohly poznat osudy některých židovských obyvatel, kteří přežili deportace z Pardubic v prosinci roku 1942 a následná léta v koncentračních táborech, ale přiblížit si také historii zdejšího židovského osídlení a místních obcí, z nichž pocházela řada významných osobností a kulturních činitelů. Ve druhém pololetí pak vyslechneme besedu s paní Karlou Jarou, autorkou knihy „Všední život na Pardubicku v období nacistické okupace a druhé světové války“, jež vyšla v předešlém roce, a čeká nás mj. společný víkendový výlet do Prahy.
Na závěr tohoto dvoudílného vyprávění bych ráda poděkovala jak předešle zmíněným organizacím a jedincům, tak všem dalším, kteří v Pardubicích připravili a připravují (nejen) pro děti řadu akcí a programů. Zároveň bych si přála, aby se nám nadále dařilo pořádat takové aktivity, které osloví (opět nejen) dětské publikum, které budou navštěvovány se zájmem a z nichž budou lidé odcházet spokojení. Za sebe a DDM BETA Pardubice doufám, že se toto bude dařit i v rámci našich mimoškolních aktivit a že si konkrétně do našeho kroužku najdou cestu další děti, které mají rády své měs to a zajímají se o historii.
