Zveme Vás
28.04.2024 07:50
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
28.04.2024 08:35
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
04.05.2024 14:00
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
05.05.2024 07:55
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
05.05.2024 08:35
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Archiv aktualit
110. let od konání Východočeské výstavy v Pardubicích
1. část Letos tomu je již 110 let, co se v Pardubicích konala velkolepá Východočeská výstava 1903. Vzhledem k této skutečnosti jsme připravili seriál článků o této do té doby nejvýznamnější kulturní a společenské události v historii Pardubic, kterou pak v roce 1931 předčila až Výstava tělesné výchovy a sportu Republiky Československé. Ze seriálu článků uveřejňovaných v letošním roce ve Zprávách KPP se dozvíte, jak probíhala příprava areálu výstaviště, kdo se na pořádání této velkolepé záležitosti podílel, poznáte jednotlivé pavilony výstaviště, ale i to, co bylo v areálu vystavováno. Východočeská výstava 1903 však nebyly pouze výstavní exponáty, ale množství zábavy, kulturních vystoupení a dalších zajímavostí, se kterými bych Vás rád v tomto seriálu také seznámil.
V prvním díle seriálu bych rád čtenáře informoval o tom, jak probíhaly přípravy na tuto velkolepou akci, jak vznikalo výstaviště. Před 110 lety prožívaly Pardubice nevídanou a velkolepou akci, na kterou se ještě řadu let vzpomínalo. Již v roce 1897 se poprvé zrodila myšlenka uspořádat výstavu, která by představila hospodářství českého východu. Tehdy se uskutečnila do té doby největší mimopražská výstava na území Čech, a to i přesto, že se ji nepodařilo z fi nančních důvodů zrealizovat v plném rozsahu. A na základě úspěchu akce z roku 1897 si v roce 1902 vzalo tehdejší vedení pardubické radnice za svou myšlenku uspořádat hospodářskou a zemědělskou výstavu českého východu. Nakonec se z výstavy pořádané od 28. července do 28. září roku 1903 stala do té doby svým rozsahem největší výstavou českého venkova konanou mimo Prahu, kde vystavovalo více než 1. 100 vystavovatelů a kterou navštívilo více než 200 tisíc návštěvníků. 10. června roku 1902 byl ustanoven výkonný výbor, jemuž předsedal pardubický advokát JUDr. Josef Štolba a ve spolupráci s městem, podnikateli a živnostníky se začala připravovat koncepce výstavy. Výstava představovala průmysl, zemědělství, národopis a školství ve východních Čechách. Pořádal ji Výstavní výbor, který byl rozdělen na několik odborů, které se pravidelně od srpna 1902 scházely a výstavu připravovaly. Byly to odbory dámský, fi nanční, stavební, instalační, reklamní a agitační, zemědělský, průmyslový, živnostenský, školský, vzdělávací a národopisný, sjezdový, zábavní a ubytovací, národohospodářský a sociálně politický, umělecký a sportovní. Předsednictvo výstavního výboru spolu s předsednictvem odborů tvoří výkonný výbor. Předsedou výstavního výboru byl JUDr. Josef Štolba, c. k. notář a spisovatel, místopředsedy pak K. Werner, náměstek starosty a obchodník a Josef Odkolek, majitel mlýna a člen ředitelství Občanské záložny. Jednateli výboru byli obchodník František Kostelecký a knihkupec Jan Liebich. Za místo konání takovéto akce byla zvolena oblast Olšinek. Důvodem bylo zejména to, že se zde částečně již konala zmíněná výstava v roce 1897, ale byla to také příhodná poloha nedaleko od města, kousek od Pernštýnského náměstí a dnešní staré reálky, nedaleko níž se nacházela hlavní vstupní brána do výstaviště. Jak se také ukázalo, výhodná byla také poloha na břehu Chrudimky, jejíž koryto bylo sice tehdy ještě nezregulované a meandrovitě se tok řeky stáčel, ale právě přítomnost vodního toku umožnila pořadatelům výstavy nabídnout návštěvníkům další atrakce například v podobě výletního parníku. Podařilo se také dřevěným mostem překlenout koryto Chrudimky a propojit tak výstavní areál s dnešními Bubeníkovými sady.
K účasti na výstavě byly osloveny jednotlivé obce, ale také spolky, muzea a také školy v celém regionu. Mnohá oslovená muzea se sice zpočátku vyslovila k žádosti o zapůjčení exponátů na výstavu odmítavě, větší zájem takováto akce vzbudila u školských zařízení. Zde se podařilo nashromáždit předměty k tomu, aby vzniklo na výstavě jakési školní muzeum, které by představilo školní třídu tak, jak vypadala na přelomu 18. a 19. století.
Výstavní výbor také zajistil dopravení výstavních exponátů z pardubického nádraží na výstaviště, jejich vybalení, umístění a také po skončení výstavy také vyčištění, zabalení a dopravu na nádraží.
Zajímavým návrhem, který se nakonec bohužel nepodařilo zrealizovat, byl návrh na výstavbu zájezdního hostince, na němž by se podílely pivovary z východních Čech, kde by bylo kromě samotného restauračního zařízení pamatováno také na místnosti pro vystavení národopisných předmětů z obcí východních Čech. Vše nakonec ale dopadlo jinak, mnohé pivovary si postavily své pavilony podobně jako některá města. Již v červenci roku 1902 byla ustanovena tříčlenná komise sestávající z pánů Dr. Štolby, Gruse a arch. B. Dvořáka, která měla za úkol připravit veřejnou soutěž na vytvoření výstavního plakátu. Současně s tím byl vyzván malíř Alfons Mucha, aby se této soutěže zúčastnil. Bylo usneseno, aby byl vytvořen výstavní plakát o rozměrech 120 x 60 cm. Výstavní výbor nakonec objednal 3 000 kusů těchto plakátů za 1 238 K, vyrobeno bylo také 3 000 ks plakátů o menším rozměru 30 x 60 cm za 692 K. O výrobu se postarala fi rma Unie. Současně bylo objednáno také vyrobení 10 000 kusů pohlednic na základě motivů výstavního plakátu. O výrobu těchto pohlednic se postaral místní knihkupec pan Polák. Výstavní výbor se potýkal také s omezenými fi nančními prostředky. Proto byla výběrová řízení na výstavbu jednotlivých pavilonů vypsána s tím, že si stavební fi rma po skončení výstavy odebere zpět stavební materiál, ze kterého byly pavilony postaveny. Výstavní pavilony byly totiž budovány pouze jako dočasné dřevěné stavby, které by bylo možné posléze rozebrat. Tím, že si stavební fi rmy stavební materiál po skončení výstavy a rozebrání pavilonů odebraly zpět, se mnohde na výstavbě pavilonů ušetřila až třetina ceny. Firma, provádějící stavbu byla také zavázána po skončení výstavy uvést pozemek do původního stavu. Před zahájením výstavy totiž byla stavební fi rmě po dokončení stavby vyplacena částka ve výši 50 procent z ceny pavilonu, v polovině výstavy bylo vyplaceno dalších 25 procent a zbývajících 25 procent dostala stavební fi rma až po úplném odklizení stavby a uvedení prostranství do původní podoby. Tak například výstavba Průmyslového paláce, který byl hlavním výstavním pavilonem výstaviště, byla zadána fi rmě Polák & Tachecí, kteří se zavázali postavit tento za 23 374,60 K s tím, že za odebraný materiál zpět po skončení výstavy by odečetli z ceny částku 6 077,40 K, tedy ve výši 26 procent.
Celý článek naleznete ve Zprávách KPP číslo 5-6/2013. Celý článek naleznete ve Zprávách KPP číslo 5-6/2013.
