Alejí klenů kolem rybníků
Krucemburk – Staré Ransko – Ždírec n. Doubravou. Délka 7 km. Odj. 7:53 ČD. Návrat 14:00, 16:06 ČD. Ved: Květa Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Meandry Struhy
Veselí - Lepějovice - Meandry Struhy - Bílý kopec - Kokešov – Opočínek. Délka trasy 8 km / 13 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 12:47 / 15:15 Bus MHD č.15. Ved: L. Kvapilová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Před 50 roky odešel tvůrce nejlepších domů v Pardubicích
Významný pardubický architekt Karel Řepa zemřel před 50 roky. Ve městě
po něm zbyla vedle několika povedených vil hlavně Průmyslová škola potravinářská
u Grandu a pak vlakové nádraží. Oba projekty jsou podle odborníků
vůbec ty nejpovedenější ve městě. Na jeho dílo navazuje syn Miroslav. Když se řeknou Pardubice, velké většině přespolních se vybaví vedle dostihů, hokeje a chemického průmyslu také nádraží. A to zdaleka nejen proto, že přes něj často projíždí nebo že ho používají k cestám do práce či zábavou. Hala s hotelem postavená na konci 50. let minulého století je dosud považována za jednu z nejpovedenějších nádražních budov v České republice. Jejím spoluautorem je architekt Karel Řepa. Od jeho úmrtí uběhlo padesát roků.
„Pardubické nádraží je určitě nejvýraznější stavbou Karla Řepy. Je to svého druhu jedna z nejlepších staveb v zemi, což dokazuje i to, že bez větších potíží funguje i více než padesát roků od svého dokončení“, říká pardubický architekt a radní města Milan Košař.
Řepa na projektu hlavního nádraží spolupracoval s Karlem Kalvodou a Josefem Dandou už v letech 1947–1948. Stavba byla však dokončena až v roce 1959. Karel Řepa se tak jen těsně dožil slavnostního otevření nádraží. Zemřel 2. března 1963. „Musíme si uvědomit, jakou éru zažívalo Československo v 50. letech. Je skoro až zázrak, že Řepovi se povedlo v době tuhého stalinismu prosadit čistě funkcionalistickou podobu tak význačné stavby,“ uvedl Milan Košař.
Ale nejplodnější éru zažil akademický architekt už za první republiky. Velmi výrazně se podílel na přípravách Výstavy tělesné výchovy a sportu, která se v Pardubicích konala v květnu až říjnu 1931. Byl jejím hlavním architektem a stál za velmi uznávanou podobou všech výstavních pavilonů.
„Kdyby po něm nezůstalo nic než výjimečnost jeho prací na Výstavě tělesné výchovy a sportu a pardubické nádraží, tak by byl stejně brán jako neopominutelná osobnost české architektury,“ uvedl Řepův syn Miroslav, který je sám uznávaným architektem. Ze zmíněného období pochází například dům Josefa Otty, který stojí v centru Pardubic na křižovatce ulic Smilovy a Bratranců Veverkových. Poté také řada honosných vil z okolí Matičního jezera. Za kulturní památku byla prohlášena vila Viktora Kříže v Bulharské ulici číslo popisné 655.
Ze samotné výstavy se pak uchovaly zbytky Letního stadionu a hlavně budova Střední průmyslové školy potravinářské u Grandu. „Nedá se zpochybnit to, že Řepovy domy patří k těm vůbec nejpovedenějším ve městě. Ještě bych k nim připojil dnešní Ideon, ve kterém dříve bývaly lázně. I tento dům projektoval Karel Řepa,“ dodal architekt Milan Košař na adresu muže, který studoval u známého slovinského architekta a urbanisty Josipa Plečnika. „Až z dopisů, které psal až do 50. let Josipu Plečnikovi, jsem se dozvěděl o bolestech a radostech svého otce,“ dodává Řepa.
ARCHITEKT KAREL ŘEPA
Narodil se 23. října 1895 v Novém Plesu, zemřel 2. března 1963 v Pardubicích. Byl zejména autorem řady funkcionalistických staveb na Pardubicku. Studoval od roku 1918 pražskou UMPRUM a byl žákem Josipa Plečnika, jehož práce zprvu formovala i jeho vlastní styl. Plečnika následoval až do slovinské Lublaně, kde svá studia dokončil. Později pracoval krátce v Praze v ateliéru Františka Krásného a natrvalo se nakonec usadil v Pardubicích, kde od poloviny 20. let projektoval řadu moderních budov rozličného určení. Byl hlavním architektem Výstavy tělesné výchovy a sportu v roce 1931. Dodnes se z výstavy dochovala budova Střední průmyslové školy potravinářské. Navrhl také řadu vil, ale hlavním dílem je pardubické nádraží.
