Zveme Vás
28.04.2024 07:50
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
28.04.2024 08:35
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
04.05.2024 14:00
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
05.05.2024 07:55
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
05.05.2024 08:35
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Archiv aktualit
110 let od konání Východočeské výstavy - 3. část
Ve třetím pokračování našeho seriálu o výstavě se budeme věnovat akcím, které
byly v průběhu výstavy konány. Výstaviště ožívalo již v průběhu výstavby. Výstavba
jednotlivých pavilonů či zahradnické úpravy výstaviště byly sledovány pardubickou
veřejností. „…dále založeny jsou různé okrasné květinové koberce a trávníky, sází
se mladé a vzácné koberce a trávníky, sází se mladé a vzácné keřiny. Stromky, velice
cenné květiny atd. , což vesměs sloužiti má za výzdobu a okrasu výstaviště. Práce
tyto byly již několikráte zúmyslně poškozeny a vznáší tudíž výstavní výbor snažnou
prosbu na veškeré návštěvníky výstaviště, aby samo nákladné tyto práce a výstaviště
vůbec ochraňovalo,“ psalo se v Neodvislých listech 16. 5. 1903. V jarních měsících
byl tedy areál výstaviště přístupný zdarma. V průběhu června, tedy měsíc před zahájením
výstavy, bylo již zavedeno vstupné do prostoru areálu, a to ve výši 10 haléřů.
Samozřejmě, že po zahájení výstavy se již vybíralo vstupné vyšší, celodenní vstupné
bylo stanoveno na 60 haléřů. V sobotu 25. července byla Východočeská výstava na pardubických Olšinkách slavnostně zahájena a návštěvníků proudilo do areálu výstaviště ještě daleko více. „Veliký, slavný a památný okamžik. Výstava východočeská, k níž pojí se tolik nadějí a k níž obrácena jest nyní pozornost celé české veřejnosti, skvělý výsledek českého ducha a srdce, přičinlivých rukou a přímo nadlidské píle, byla po velkolepých přípravách dnes v sobotu otevřena slavnostním způsobem za účastnictví nejširších kruhů celé české veřejnosti. Již včera v pátek živý ruch výstavní ozýval se v našich ulicích. Výstavní hudba procházela městem a svěžími pochody zvyšovala náladu obecenstva, jež zaplnilo celé prostranství na náměstí a mimo to ještě celé zástupy tísnily se v šumném hovoru na chodnících,“ popsaly přípravy na otevření výstavy Neodvislé listy v sobotu 25. 7. 1903.
A jak probíhal slavnostní den sobota 25. července, den, kdy byla zahájena výstava? Již od časných ranních hodin svážely četné kočáry hosty do pardubické radnice. Bylo jich tolik, že je zasedací síň nezvládla pobrat a oproti původnímu plánu se muselo uvítání hostí konat místo na radnici přímo na náměstí. Mezi četnými hosty to byl například básník Jaroslav Vrchlický, poslanec Adámek v zastoupení zemského výboru, dr. Pippich, bývalý poslanec F. Udržal a mnozí další. Po uvítání starostou města dr. A. Formánkem se účastníci odebrali v malebném průvodu před bránu výstaviště. „Sotvaže první účastníci prošli branou výstavní, vztyčena byla na průmyslovém paláci červenobílá vlajka a rány z hmoždířů oznamovaly, že co nevidět bude výstava zahájena. Do městského pavilonu uveden byl zástupce vlády, dvorní rada Vojáček, ostatní účastníci zaujali křesla venku. Hosty pozdravil a uvítal předseda výkonného výboru p. dr. Jos. Štolba významnou častou pochvalou přerušovanou řečí,“ popsaly otevření výstavy Neodvislé listy.
Ale i následující den byl na výstavišti velmi významný. 26. července roku 1497 hostil pardubický zámek krále Vladislava II. s celou družinou. Vilém z Pernštejna v tento den pasoval na rytíře své syny Jana a Vojtěcha, na hradě Kunětická hora se pak odehrávaly rytířské souboje. To vše doplnil tehdy velkolepý průvod vladyků, rytířů a urozených pánů na koních, rychtářů i konšelů okolních měst jdoucích z Pardubic až na Kunětickou horu. Této historické události využili organizátoři výstavy a rozhodli se ji po 406 letech zopakovat a vskutku originálním způsobem slavností Pernštejnskou zahájit tuto 2 měsíce trvající výstavu. Velkolepou podívanou byl historický průvod s více než 500 účastníky, z nichž na dvě stovky jich jely na koních.
Podobně jako 26. července roku 1497 také tentýž den po 406 letech procházel Pardubicemi průvod, mezi jehož účastníky byli v historických kostýmech například Vladislav Bartošovský z Labouně, hejtman na Pardubicích, dále zde byli zástupci městských cechů, Štěpán z Koloděj na Litětinách a Ostrově, Čeněk z Barchova, Zikmund ze Šárova a na Slatiňanech, Matěj Vacek z Bezděkova a další. K tomuto průvodu byla dokonce vydána brožura, která popisovala všechny historické postavy, které tehdy skutečně v roce 1497 doprovázely pernštejnské šlechtice na Kunětickou horu. Zde šel například Zdeslav Jeník z Mečkova, držitel Komárova, před nímž šel štítonoš s erbem pánů z Mečkova. Dále zde byli například Václav Opršal ze Žher, Jan Šust z Chodče, Štěpán Anděl z Ronovce (držitel Přelouče), Jan a Matěj Duchoňové z Rybitví, Zikmund z Poběžovic na Tuněchodech a mnozí další. Dále se v průvodu nacházeli zástupci nejrůznějších cechů. Mezi nimi to byli zejména rybáři, lesníci, rolníci. V průvodu nechyběli ani šašci, kteří byli v minulosti součástí královského dvora. Samozřejmě, že součástí průvodu byl na voze taženém šesti koňmi král Vladislav II. , který se na všechny strany ukláněl. Čestnou stráž po stranách královského vozu tvořili urození pánové Jindřich z Valdštejna, Jan Kostka z Postupic, Jan z Potštejna a Žampachu, Hašek Zvířetický z Wartenberka, Petr Žerotín z Fulneku na Šumberku, Vilém z Landštejna na Chlumci, Hynek ze Sudoměře a Hostovic, Jan Markovský z Potštejna na Honbicích, Mikuláš z Ryznburka, ten co drží Borohrádek s lesem až ku království, Petr Zvířetický z Wartenberka, Zdeněk Malovec z Chejnova na Winterberce a Hynek Bradlecký z Mečkova. Za královským povozem jel Vilém z Pernštejna s odznaky nejvyššího hofmistra království Českého a za ním Mikuláš Hořický z Hořic, nejvyšší písař krále. Čeleď zámecká pak nesla odznaky rodu Pernštýnského.
Historické postavy v průvodu představovali zejména místní ochotníci, ale i další příslušníci spolků Pardubic a okolí. A tak v tomto kostýmovaném průvodu tehdy šli například bratranci Jan Kašpar a Evžen Čihák, budoucí první čeští aviatikové. Jan Kašpar tehdy představoval postavu Haška Zvířetického z Wartenberka, Evžen Čihák šel v průvodu jako Jan Zdechovický ze Sekeřic. Historické fotografi e pak zaznamenaly Jana Kašpara jako účastníka rytířského turnaje na sportovním hřišti na Olšinkách konaném právě v rámci Pernštejnských slavností. Večer se pak konala Slavnostní akademie ve výstavní Areně k zahájení výstavy. Na programu byla Overtura k opeře Hubička od B. Smetany, kterou předvedl výstavní hudební sbor řízený kapelníkem V. Lautnerem. Proslov sepsaný Jaroslavem Vrchlickým přednesl JUDr. V. Horák. Následovalo vystoupení pěveckého sboru Pernštýn, poté výstavní hudební sbor přednesl Polonaisu A. Dvořáka, na závěr pardubičtí divadelní ochotníci sehráli hru L. Stroupežnického Paní mincmistrová.
Každý večer ožívala výstavní Arena s kapacitou 300 sedících diváků nejrůznějšími hudebními, divadelními či humornými vystoupeními. Tak například hned o dva dny později se konal dne 28. 7. Gallatův humoristický večer. Jak bylo uvedeno v programu, jednalo se o žertovnou přednášku na téma secesní láska, o komické variace na operní nápěvy, komický výstup na téma policajt, komický výstup na téma politika atd. Přestávky vyplnil výstavní hudební sbor. Vstupné na tento večer bylo 70 haléřů. Třetí srpnový večer patřil ve výstavní Areně pěveckým vystoupením dorostu pedagogia v Kroměříži. Mezi odehranými skladbami to byla Hostina od A. Dvořáka, Oráč od J. B. Foerstra či Jeremiášovo Vzhůru již hlavu, národe! Sbor čítal 60 učitelů, kteří zpívali veškeré skladby zpaměti. Dirigentem byl Ferdinand Vach, c. k. učitel hudby na pedagogiu v Kroměříži. Jak bylo možno si přečíst v programu, přestávky vyplnil výstavní hudební sbor. Na druhý den v pátek 5. srpna se konal Zábavný večer spolku divadelních ochotníků, kteří zinscenovali veselohru G. Gastinaua Plesové střevíce, kupletovou scénu od J. G. nazvanou Za čínskou zdí a komickou scénu z opery Záletníci od A. Angra.
16. srpna se konal koncert Milady Černé, 9leté pianistky z Chicaga. Hrála skladby Mendelssohna, Dvořáka, Chopina, Maláta, Webera. 18. srpna vystoupili v Areně koncertní mistři Varšavské fi lharmonie, 4. září se konal ve výstavní Areně Zábavní večírek, na kterém spoluúčinkovali kroužky tamburašů v Pardubicích a členové sboru tamburašů z Vysokého Mýta.
Zajímavým byl večer 6. září, který patřil zvykům a obyčejům lidu východních Čech. Celé pásmo sestavil arch. Bóža Dvořák za spoluúčinkování pořadatelů. Zvyky na téma masopust a dostihy cikánské nastudovala obec Svítkov. Topení smrti vypravily obce Ohrazenice a Rosice. Pomlázku vypravily obce Čepí, Dubany a Třebosice, Máje pak obce Kunětice, Dříteč a Srch, obžínky vypravilo město Přelouč, sv. Kateřinu vypravily obce Doubravice a Ohrazenice, Sv. Mikuláše vypravilo město Česká Třebová, Českou svatbu vypravily obce Černá, Lhotka, Ohrazenice, Rosice, Rybitví, Srch a Trnová. Z dalších kulturních vystoupení připomeňme ještě 17. září, kdy v programu nazvaném Veselá Praha spoluúčinkovala Mařenka Zieglerová, I. subreta smíchovského divadla. Konaly se zde také literární dýchánky a 8. září se pozornosti těšil koncert České fi lharmonie. V sobotu 13. září se ve výstavní Aréně konala inscenace opery E. Šádka o třech jednáních Lucifer.
Celý článek naleznete ve Zprávách KPP číslo 9-10/2013.
