Zveme Vás
21.04.2024 07:50
Alejí klenů kolem rybníků
Krucemburk – Staré Ransko – Ždírec n. Doubravou. Délka 7 km. Odj. 7:53 ČD. Návrat 14:00, 16:06 ČD. Ved: Květa Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
21.04.2024 07:55
Meandry Struhy
Veselí - Lepějovice - Meandry Struhy - Bílý kopec - Kokešov – Opočínek. Délka trasy 8 km / 13 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 12:47 / 15:15 Bus MHD č.15. Ved: L. Kvapilová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
28.04.2024 07:50
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
28.04.2024 08:35
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
04.05.2024 14:00
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Archiv aktualit
Ředitel František Vambera a pardubická aviatika
Ve Zprávách KPP 9-10/1996 se objevila výzva k pomoci ve shromažďování údajů o některých pardubických osobnostech. Trochu mne překvapilo, že mezi těmito jmény se objevilo i jméno ředitele pardubického cukrovaru Františka Vambery. Vzhledem k mému badatelskému zaměření mne postava ředitele Vambery zajímá v poněkud zúženém pohledu, a tak mohu k němu připojit jen několik spíše nesouvislých poznámek. Přeci jen jsem se však (při studiu začátků létání v Pardubicích) s jeho jménem několikrát setkal.
Nejstarší údaj, jaký jsem nalezl, pochází ze Slavnostního listu ku sjezdu bývalých žáků reálné školy v Pardubicích, ze srpna roku 1887. Zde je mezi absolventy VII. ročníku školního roku 1877-78 uveden „Vambera František, technický adjunkt cukrovaru v Pardubicích." Absolvoval tedy školu v době, kdy snad pro nedostatek prostředků nevydávala výroční zprávy. Seznamy studentů z let 1870/71 - 1877/78 jsem prozatím z časových důvodů nemohl studovat. Mělo by v nich být uvedeno i datum narození, které podle letopočtu maturity můžeme pouze odhadnout na léta asi 1856 - 1860.
Nahodile jsem nalezl zmínky o Františku Vamberovi v pardubickém tisku. Pernštýn č. 3 (ročník XIII) z 24. 1. 1903 oznamuje, že ve volbách do pardubického obecního zastupitelstva „Za náhradníky zvoleni byli pp.:...Fr. Vambera, správec cukrovaru". Týž časopis pak v čísle 7. z 20. února 1903 sděluje, že Fr. Vambera byl 14. února v sezení městské rady delegován do stavebního odboru.
Dne 12. března 1904 přinesly Neodvislé listy (č. 10) ve zprávě ze schůze městské rady sdělení, že rada F. Vamberovi povolila „stavbu jednopatrového domu na pozemku č. parc. 234/26". O něco později Pernštýn (roč. II., č. 27 z 30. 7. 1904) přinesl zprávu, že v červenci toho roku, na první valné hromadě, byl „Vambera, ředitel cukrovaru" zvolen revizorem Spolku techniků z východních Čech.
V Neodvislých listech (č. 35.) z 2. září 1905 se můžeme dočíst, že „Fr. Vambera, správce cukrovaru", byl zvolen předsedou sociální komise pardubické městské rady. O necelý rok později tytéž noviny v čísle 25. z 23. června (1906) ve zprávě o volbách uvádějí, že „Vambera Fr., ředitel cukrovaru", byl zvolen 170 hlasy za českou stranu národně pokrokovou do městského zastupitelstva.
V čísle 38. z 22. září 1906 Neodvislé listy konstatují, že „Pan František Vambera, techn. ředitel zdejšího cukrovaru, slaví právě 25 let v jednom a temže závodě", což znamená, Že do cukrovaru nastoupil již v roce 1881, pouhé tři roky po maturitě. Je tedy možné, že v letech 1878 - 1881 studoval vysokou školu technickou, nejspíše v Praze, která mu právě pro cukrovarnictví mohla poskytnout vhodné vzdělání. Zda bylo tehdy studium ještě pouze tříleté či již čtyřleté, nevím. A tato možnost studia teprve čeká na ověření v archivu ČVUT. O měsíc později Neodvislé listy (č. 42 z 20. 10. 1906) uvádějí, že do stavebního odboru obecní rady byl mimo jiných zvolen „Vambera". 21. září 1907 pak tytéž noviny sdělují, že „p. radní Vambera" byl městskou radou dne 18. září delegován na sjezd českých měst v Kolíně, který se měl odbývat 22. září toho roku.
Podle Východočeského obzoru číslo 18. z 6. května 1909 byl „Vambera" zvolen na schůzi obecního zastupitelstva do školní rady. Následujícího roku 1910 byl na schůzi nově zvoleného pardubického obecního zastupitelstva, konané 19. října, 33 hlasy zvolen pátým radním. Ještě než přikročím k poznámkám o činnosti Františka Vambery v Aviatickém družstvu v Pardubicích, rád bych připojil několik zmínek, kde jsem se s příjmením Vambera - myslím nepříliš rozšířeném - setkal v souvislosti s Pardubicemi či jejich okolím. Dne 21. února 1901 v Pardubicích zemřel šestasedmdesátiletý mistr truhlářský František Vambera (Neodvislé listy č. 8. z 23. 2.), o šest let později, 7. května 1907, i jeho manželka Josefa ve věku 81 let (Neodvislé listy č. 20. z 18. 5.). Zda byl tento truhlářský mistr otcem ředitele F. Vambery, nevím. Nevím ani to, byl - li příbuzný s Františkem Vamberou z Chrudimě, který ve školním roce 1858 - 59 studoval vyšší reálku v Praze.
S velkou pravděpodobností však můžeme říci, že truhlář František Vambera měl dva syny - dvojčata, Jiljího a Josefa, narozené 13. července 1852 v Pardubicích, V roce 1864 - 65 začali studovat na pardubické reálce, bydleli tehdy na Bílém předměstí č. 21. (Seznam žáků za školní rok 1865). O jejich dalším studiu nevím, zřejmě by se však příslušné doklady v pardubickém SOkA nalezly. Až 5. ledna 1895 se z Pardubických Novin dozvídáme, že 8. ledna se bude účetní cukrovaru Josef Vambera (snad onen někdejší student zdejší reálky) ženit $ Josefinou Tobiášovou.
A nyní tedy několik kusých údajů o činnosti ředitele Františka Vambery v začátcích pardubického létání. Není-li dále uvedeno jinak, pocházejí údaje z archivu Aviatického družstva v Pardubicích.
František Vambera, jeden z prvních členů Spolku techniků z východních Čech, byl snad členem tohoto spolku ještě roku 1910 a je tedy docela dobře možné, že se mohl podílet na přípravách k ustavení Aviatického družstva, čemuž by napovídala jeho volba do prvního výboru. Jako městský radní mohl mít jistý vliv i na to, že město Družstvu poskytlo významnou finanční podporu - je zajímavé, že byla poskytnuta dříve, než se Družstvo oficiálně ustavilo. Na ustavující valné hromadě Aviatického družstva v Pardubicích, konané 26. dubna 1911, byl ředitel František Vambera zvolen do desetičlenného výboru (Čas, Praha, č.118., 29. 4. 1911). Na ustavující schůzi správního výboru, konané snad téhož dne, byl pak zvolen pokladníkem. V Družstvu měl snad „členské číslo" 4, tedy velmi nízké. Jako pokladní čas od času sjednával některé práce na hangárech Družstva, měl též jistý podíl na uspořádání Kašparovy letecké produkce ve Vysokém Mýtě dne 11. června 1911 (pořadatelem bylo Aviatické družstvo v Pardubicích a Sokol Vysoké Mýto).
Na valné hromadě Družstva dne 7. května 1913 (Čas, č. 128., 11.5. 1913) byl volbou potvrzen ve funkci pokladníka, rovněž tak na valné hromadě 11. května 1914 (Samostatné směry č. 26. z 24. 5. 1914).
To je, žel, prozatím vše, co může autor o Františku Vamberovi i o jeho činnosti v pardubickém Aviatickém družstvu říci. Snad i těchto několik poznámek pomůže pardubickým badatelům ve zpracování této ne nevýznamné pardubické osobnosti.
