Zveme Vás
28.04.2024 07:50
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
28.04.2024 08:35
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
04.05.2024 14:00
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
05.05.2024 07:55
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
05.05.2024 08:35
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Archiv aktualit
Ještě k zaniklé obci Lepějovice nedaleko Valů u Přelouče
Z iniciativy Městské knihovny v Přelouči uspořádal Klub přátel Pardubicka dne 12. 3. 2013 na Městském úřadu v Přelouči přednášku: „Padesát let od vzniku Historického kroužku při Východočeském muzeu v Pardubicích“ a také o zaniklé obci Lepějovice, která se nacházela v sousedství obce Valy nad Labem právě nedaleko Přelouče. O historickém kroužku přednášel M. Hübl, člen KPP, a o zaniklé vsi Lepějovice historik Univ. prof. PhDr. Petr Vorel, CSc., děkan &[hash]64257; lozo&[hash]64257; cké fakulty Univerzity Par- dubice, který je rodákem z Valů nad Labem, obrazovou dokumentaci prezentoval jednatel KPP Jan Řeháček. Tato akce byla velmi početně navštívena zájemci z Přelou- če a okolí a byla hodnocena jako velmi zdařilá. Druhá přednáška o shodných tématech byla uskutečněna dne 27. 3. v Pardubi- cích v rámci „Hovorů o Pardubicku“, ale bez účasti pana prof. P. Vorla. Při přednášce v Přelouči nám pan prof. P. Vorel sdělil zajímavou skutečnost, že jako malý chlapec z Valů se chodil dívat v letech 1970–1971 na místa vykopávek historického kroužku při VČM v Pardubicích v místě zaniklé vsi Lepějovice. Tehdy mu bylo teprve 7 let a jak doslovně řekl, tento výzkum v Lepějovicích ho „nakopl do historie“. Tak jsme se s panem profesorem dohodli, že po 42 letech od skončení výzkumu v Lepějovicích by bylo dobré tato místa znovu navštívit, a to přímo v terénu. Dobu návštěvy jsme záměrně zvolili začátkem měsíce dubna, a to 6. 4. 2013, vzhledem k tomu, že vegetace se ještě neprobudila a terén byl proto přehledný. Situace se proti 70. létům otočila a dva účastníci tehdejších vykopávek M. Hübl a Z. Kovář s vel- kým zájmem poslouchali přímo na „místě činu“ od pana prof. Vorla historická fakta o Cholticích, Valech a Lepějovicích, která důkladně prostudoval v archivech. Také je vydal v publikacích „Z dějin Valů nad Labem a blízkého okolí – č. 1 až 4“, kde velmi podrobně popisuje a přibližuje život a změny od 12. stol. až do 18. stol. nejen ve Valech, ale i v okolních vesnicích (Bezděkov, Barchov, Crkaň, Čivice, Jezbořice, Lepějovice, Lány na Důlku, Opočinek, Veselí). Při naší návštěvě jsme si prošli celý prostor, od Valů po hrázi bývalého rybníka „Páral“ do Lepějovic do místa, kde jsme v roce 1970 našli odpadovou jámu, okolo barokní hájovny ke hrázi bývalého Lepějovického rybníka, hřbitova, kostela sv. Mi- chala a bývalé tvrze. Celý tento prostor je přírodní památka – MEANDRY STRUHY o několika hekta- rech a je chráněným územím. Pan profesor nás přímo na místě seznámil se svými závěry ohledně dnes již zaniklé vesnice Lepějovice.
Zde jsou některá základní fakta: • první historická zmínka je z roku 1167, • v průběhu staletí až do roku okolo 1530 měly Lepějovice kostel, tvrz, 5 gruntů a v jednom z nich snad i krčmu, • je jisté, že Václav ze Zásmuk spojil v posledním desetiletí 15. století Valy s Lepějo- vicemi a hospodářské centrum tohoto spojení se od počátku 16. století přesunulo do Valů, s nimiž zůstaly Lepějovice spojeny až do svého zániku na počátku 18. století, kdy zůstal jen kostel sv. Michala a fara ( v dnešní době zůstal po opravách již jen kostel sv. Michala s dnes funkčním hřbitovem). Tvrz se uvádí pustá již roku 1506. • prof. P. Vorel na základě svých průzkumu usuzuje, že zánik obce Lepějovice probíhal ve dvou fázích: a) První fáze zániku Lepějovic probíhala nejspíše v souvislosti s budováním valských rybníků – (Lepějovický, Hluboký, Páral, Mlýnský) v první polovině 16. století. Vzhledem k tak velkému rozsahu zabíraných ploch pro rybníky je považujeme za první fázi zániku této vsi. b) Dále probíhalo rozparcelování pozemků a dva nové grunty byly postaveny na bezpečnějším a sušším místě. Nacházely se zřejmě na místě dnešní barokní hájovny a v této podobě existovaly Lepějovice až do počátku 18. století. c) Výstavba barokní budovy hájovny byla dokončena do roku 1738 přímo na parcele většího z lepějovických gruntů. Rok 1720 můžeme časově datovat jako konečný (druhá fáze) pro zánik vesnice. Oba lepějovičtí chalupníci JAN HUDEČEK a VÁCLAV MACHÁČEK odcházejí do Valů. K 1. 1. 1721 se o nich hovoří jako o chalupnících valských.
Za přímý pozůstatek vsi Lepějovice považuje prof. P. Vorel sklep nynější barokní hájovny. Ten totiž leží zcela mimo osu budovy a svým charakterem (valená kamenná klenba) odpovídá starší stavební fázi, než jakou vykazuje cihlová barokní hájovna. Archeologický výzkum, který byl v okolí hájovny prováděn na konci šedesátých let 20. století, zachytil pozůstatky menšího z obou gruntů ležícího v těsném sousedství větší usedlosti. Dále prof. P. Vorel připomíná, že členové historického kroužku při VČM v Pardu- bicích nalezli v blízkosti lepějovické hájovny odpadovou jámu a v ní archeologické doklady z konce 16. století až počátku 18. století, kdy tato vesnice čítala již jen dva selské grunty. Polohu ostatních objektů známých z poloviny 15. století (samozřejmě kromě tvrziště a kostela sv. Michala a před vybudováním okolních rybníků) NEZNÁME. Středověké Lepějovice budeme spíše hledat v bezprostřední blízkosti nedalekého kostela sv. Michala a tvrziště. Jejich existenci by mohl potvrdit až náhodný nález a snad i následný záchranný archeologický výzkum!! S jistotou však můžeme říci, že Lepějovice s největší pravděpodobností nezanikly ve třicetileté válce, jak již o tom psal archivář Zdeněk Bičík, ale po podrobném prostudování nových archivních pramenů prof. P. Vorlem z důvodů výše uvedených. Kostel sv. Michala archanděla byl ve třicetileté válce velmi poničen a jak říkají archivní prameny: „všechen dokonce k zpustošení přišel a dřívím zarostlý jest. “ Po třicetileté válce byl zbarokizován se zanechanými architektonickými románskými prvky (nad hlavním vchodem a v sa- kristii – cca kolem roku 1300.
LITERATURA: 1/ Petr Vorel „ Z dějin Valů nad Labem a blízkého okolí“ (1983–1984 část 1 a 2, 1987 část 3 a 4).
2/ Zprávy Klubu přátel Pardubicka, ročník 2013, č. 3 a 4, str. 83–87.
