Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
31.03.2024 09:00

Přes střechu Evropy

Pustá Kamenice - Žižkov - Borová u Poličky. Délka trasy 10 km. Odjezd 9:02 ČD. Návrat 16:56 ČD. Ved: P. Kožený. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

31.03.2024 09:30

Velikonoce v Polabí

Valy – Mělice – Lohenice - Přelouč. Délka trasy 5,5 km. Odjezd 9:30 ČD (LETNÍ ČAS). Návrat 12:37 – 14:37 ČD Os, 13:05 – 14:05 R. Ved: M. Timarová. Turistická vycházka týmu B. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

03.04.2024 18:00

Archeologický průzkum v Pardubičkách

Přednáška Mgr. Tomáše Čurdy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

06.04.2024 14:00

Komentovaná prohlídka Automatických mlýnů

Pročleny Klubu přátel Pardubicka. Sraz před areálem Automatických mlýnů. Vstupné 200 Kč / 140 Kč zlevněné. Přihlásit k účasti je možné v kanceláři Klubu přátel Pardubicka v úterý nebo ve čtvrtek 10-12 a 14-17 hodin.

typ akce: Výlety do historie

17.04.2024 18:00

Nálety na Pardubice

Přednáška k 80. výročí spojeneckých náletů na Pardubice v roce 1944. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenckého náměstí. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

110 let od konání Východočeské výstavy - 4. část

obrázek k článku V dnešním čtvrtém pokračování seriálu o Východočeské výstavě 1903 se seriál uzavře stejně tak, jako své brány 28. září roku 1903 uzavřel areál výstaviště. Výstava měla své brány vlastně původně uzavřít již 15. září. O jejím prodloužení bylo rozhodnuto výstavním výborem 29. srpna. Po celou dobu informoval o prů- běhu výstavy místní i celostátní tisk. Již v průběhu roku 1902 byly připravovány jakési tiskové zprávy, které informovaly zejména o postupu prací při výstavbě areálu výstaviště nebo o krocích výstavního výboru. Objevovaly se tu zejména informace pro vystavovatele o výších poplatků z místa. Tak například za metr čtverečný na volné ploše se platily 2 K, stejně jako v polokryté místnosti. V kryté místnosti se platilo podle přístupnosti a atraktivity místa od 2 do 6 K. Co se týče vstupného do areálu výstaviště, tak jednotlivá vstupenka k návštěvě stála 0,60 K, večerní vstupné od 7 do 11 hodin večer stálo 0,20 K, dětské celodenní vstupné bylo za 0,30 K. Bylo také možné zakoupit celý bloček vstupenek po 20 lístcích za 10,80K. Pamatováno bylo také na permanentní vstupné. Permanentky byly vydávány vždy na určité jméno a jedna tako- váto vstupenka stála 10 K. Při hromadných návštěvách škol stála vstupenka 0,20 K.
Příjem ze vstupného byl však pouze jed- ním z příjmů. V konečném účtu za výstavu bylo konstatováno, že z prodeje perníku v perníkové chaloupce je vykázán zisk ve výši 1 843,78 K. Například za cigaretové špičky byl výnos 476,75 K, z prodeje pohlednic výnos činil 5 203,72 K, z prodeje medailí byl výnos 3 482,2 K. Spolu s výnosem z prodeje vstupného, prodeje potravin, výnosy ze zábav a atrakcí a dalšími příjmy činil výnos z výstavy 220 027,81 K. Výdaje na výstavu byly naprosto stejné. Závěrečný rozpočet výstavy byl tedy vyrovnaný. Co se výdajů týče, tak například úprava Olšinek na přípravu výstaviště přišla na 6 275,75 K, na mzdách dělníkům bylo vyplaceno 5 533,72 K, stavby přišly výstavní výbor na 100 619,32 K a například 4 896,28 K stály poplatky za kolky, telegramy a telefony. Již zmíněná výstavní kapela přišla na 8.699,19 K, za elektrické osvětlení se zaplatilo po dobu konání výstavy 6 993,36 K. Nicméně, jak je patrné z následné korespondence, nebylo hospodaření výstavní- ho výboru zcela bezproblémové. Například p. Karel Jičínský v lednu 1904 upozorňoval, že mu kancelář Východočeské výstavy dluží částku ve výši 154 K za 166 m červené, 58 m modré a 32 m bílé látky k dekorování loží, sedadel a hudby, pódia pro rytíře a pódia k šermířským závodům.

Vše bylo vyrovnáno až v září 1904. Karel Jičínský v dopise 22. 4. 1904 píše, že o postavení jeviště bylo rozhodnuto před tím, než byla zvolena arénní komise z &[hash]64257;nančního odboru. Pan Jičínský učinil nabídku na látky, ta byla přijata: „Co se týče dekorace arény, bylo mi sděleno, abych co nejrychleji dekoraci zaopatřil. Odpovězeno mi bylo, že pak účty mám předložit &[hash]64257;nančnímu odboru, že na jeviště mají obnos dovolený a dekorace, že zřídili z přebytku, který ušetřil se na stavbě Areny. Arenová komise zahájila činnost tím, že kontrolovala příjem a vyjednala dodávky a akceptovala nabídky po dobu od zahájení výstavy. Zmínil-li jsem se o těchto účtech za jeviště a dekoraci, byl jsem odbyt, to sem nepatří, to vzal &[hash]64257;nanční odbor na sebe. Účty jsem také v srpnu do kanceláře zaslal, což mohu dokázati. Nemile se mě dotýká, že mám já trpěti za to, co zábavní odbor provedl. Pamatuji si, že před výstavou byl zábavní odbor takřka neomylný. Jaký návrh podal, taky ho prosadil. Nyní já mám z těch nepořádků škodu míti?,“ uvedl K. Jičínský v dopise adresovaném předsednictvu Východočeské výstavy. Z dalších zajímavostí pak lze v souvislosti s výstavou připomenout, že součástí byl také „vítací komitét“, který měl za úkol zejména vítat významné hosty přijíždějící na výstavu a doprovodit je z nádraží do areálu výstaviště. Zde se pak měli starat o jejich zábavu. V Neodvislých listech z 15. 8. 1903 se však objevila určitá kritika činnosti tohoto komitétu: „Jest ouzko někdy přihlížeti, jak vzácný host sám bez průvodce potloukati se musí výstavou. Také pokročilého času odpoledního nebo na večer pozorovati můžete mnohé vzácné hosty, jak nepovšimnuti sedí kdesi v koutku sami sobě a svým myšlenkám ponecháni.“ Noviny přinášely také informace o významných návštěvách areálu výstaviště. Například v pondělí 24. srpna navštívil výstaviště místodržitel království českého hrabě Coudenhove. Neodvislé listy tuto událost popsaly: „Uvítán byl na nádraží zástupci města pp. Drem Formánkem a Wernerem, předsedou výkonného výboru výstavy p. drem. Jos. Štolbou, okresním starostou p. J. Markalousem a okresním hejtmanem p. Novákem, načež navštívil budovu státní průmyslové školy, kde prohlédl si ústřední výstavku prací učednických a exposici průmyslové školy, načež odebral se do výstavy školní.“ Na sklonku srpna se ještě konalo na výstavišti velkolepé pardubické posvícení, ale již pomalu výstava spěla ke svému závěru. V neděli 27. září v předvečer uzavření výstavního areálu pořádala „veselá garda z výstavního korsa“ výstavní poštu, která obstarávala výměnu pohlednic uvnitř areálu výstaviště: „Doručovati se budou jen pohlednice výstavní slušného obsahu, opatřené razítkem výstavním a dvouhaléřovou obětinou Národního divadla v Brně, na místě porta… Kdo z pánů a dam do půl 7. hod. večerní obdařen bude největším počtem pohlednic, obdrží jako vítěz toho dne překrásné čestné ceny výstavní, věnované k tomuto účelu příznivci naší výstavy. Poté nastane boj konfettový,“ napsaly jako pozvánku na tuto recesi Neodvislé listy 26. září 1903. V předvečer před zakončením výstavy konala se pernštýnská slavnost a v pondělí 28. 9. 1903 ještě o půl jedenácté přednáška o obrábění dřeva. Poté již bylo výstaviště uzavřeno. Výstavu navštívilo celkem více než 220 000 návštěvníků, kteří prošli pokladnou a zaplatili vstupné. I přes takto velkou účast objevily se v novinách články o tom, kterak se okolní hostince v Pardubicích netěšily v době konání výstavy velké návštěvnosti. Bylo několikrát konstatováno, že se veškerý život soustředil pouze do areálu výstaviště a majitelé zahradních restaurací ve městě utrpěli velké škody. V seriálu jsme se zmínili, kterak bylo výstaviště v době konání výstavy osvětleno elektrickým světlem. Jak však uvedly Neodvislé listy 3. října 1910, Pardubice se po skončení výstavy opět ponořily do tmy: „V době výstavní byly ozařovány naše ulice jasným a bez- vadným světlem elektrickým, takže večerní procházka osvětlenými ulicemi náležela k nanejvýš příjemným požitkům našeho obecenstva. Sotva že však zavřely se brány výstavy, zavládla opět všude pověstná egyptská tma, a každému se po elektrice zajisté nemálo stýská. Tlumočíme tím zajisté jen přání převážné části našeho obecenstva, když apelujeme na rozhodující naše kruhy, aby vyřízení otázky osvětlovací hleděly urychlit.“ Hned na přelomu září a října započaly práce na rozebírání jednotlivých pavilonů výstaviště. Jak jsme se již zmínili v tomto seriálu, mnohé pavilony zhotovitel po skončení výstavy rozebral a materiál opět odvezl. Důvodem byla skutečnost, aby byla cena za budování pavilonů co nejnižší. Nebylo tomu tak u všech pavilonů. Například velmi oblíbená perníková chaloupka byla po skončení výstavy rozebrána a přemístěna do Bubeníkových sadů, kde budila pozornost zejména dětí ještě po několik následujících desetiletí. Také hudební pavilon byl jedním z těch, které našly své uplatnění po skončení výstavy. Pavilon byl rozebrán a přestěhoval se na druhý břeh Chrudimky do Bubeníkových sadů, kde sloužil řadu let. Dlouho po skončení výstavy sloužila veřejnosti také dřevěná lávka spojující výstaviště s Bubeníkovými sady. Hned dva pavilony byly přestěhovány na vrch Vinice. Jedním z nich byl Reprezentační pavilon města Pardubic a druhým Národní pavilon jednoty severočeské. Ani jeden z těchto pavilonů již dnes nestojí.

Celý článek naleznete ve Zprávách KPP číslo 11-12/2013.
O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem