Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
28.04.2024 07:50

Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj

Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

28.04.2024 08:35

Zřícenina hradu Rýzmburk

Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

04.05.2024 14:00

Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie

Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč

Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.

Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).

A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.

Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.

typ akce: Výlety do historie

05.05.2024 07:55

Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice

Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

05.05.2024 08:35

Rozhledna Milíř

Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

Archiv aktualit

POVEDENÍ SVAZÁCI ANEB ZHANOBENÝ OBRAZ STÁTNÍKA

obrázek k článku Když jsem se podrobně zabýval objektovým svazkem StB OB 28-HK ?Vražda?, pořízeným ke kauze zavražděného Lubomíra Krátkého z ledna 19491), objevil jsem tu m. j. i kuriózní případ 4. skupiny ČSM (Československého svazu mládeže) v Pardubicích Na Třísle, který na jaře 1950 intenzívně řešila komunistická bezpečnost (Krajské velitelství Národní bezpečnosti Pardubice, oddělení IV.) Z protokolu sepsaného 18. března 1950 se 17letým soustružníkem Bohumilem Němcem (nar. 16. 9. 1933 v Pardubicích, bytem Pardubice, U Husova sboru 74), synem řidiče motorové dreziny ČSD u traťové správy v Pardubicích a Elišky, rozené Králové, v domácnosti, učněm TOS v Moravanech) vyplývá, že byl od prosince 1947 členem KSČ a od listopadu 1949 předsedou 4. skupiny ČSM v Pardubicích Na Třísle a dokonce instruktorem OV ČSM v Pardubicích.2) Již 3. března 1950 byl Němec vyslýchán kvůli neoprávněnému držení zbraní a přechovávání věcí z kráděží, jež spáchali jeho kamarádi V. Buben, školák Drtinovy střední školy v Pardubicích, pomocný dělník F. Pištora, V. Klečka, žák skřivánecké školy, J. Dimmer ze staroměstské školy aj.

Kradené věci byly uschovány na půdě klubovny ČSM Na Třísle, m. j. browning ráže 6,35mm, odcizený předsedovi závodní rady ze Semtína Kroutilovi, bubínkový revolver ráže 7mm, ale i věci odcizené ve školách (mikroskop, knihy, mapy, budík, kabáty, kola, motocykl, rybářský prut aj.) B. Němec následovně popsal, že „v noci na 18. 1. 1950 byla provedena dosud nezjištěnými pachateli krádež vloupáním do kanceláře skupiny 4 ČSM Pardubice, kam pachatel vnikl po předchozím vymáčknutí okenního skla. Tehdy byla v kanceláři ku škodě ČSM odcizena peněžní hotovost 310 Kč, různé členské legitimace, razítka ČSM, jedna vzduchovka a ? obertka. Na krádež jsem přišel a tuto zjistil dne 18. 1. 1950 někdy v poledních hodinách, když jsem do kanceláře přišel,“ vypověděl Němec. Dále řekl: „ O případu jsem podal ihned ústně hlášení na SNB Pardubice. Ještě před příchodem vyšetřujících orgánů na místo činu vrátil jsem se do kanceláře ČSM. Po podrobném ohledání kanceláře jsem mimo zmíněnou krádež zjistil, že pachatelem byl ze stěny stržen obraz generalissima J. V. Stalina, pohozen na zemi s poškozeným rámečkem. Obrázek jsem zvedl a na tento v pravém dolním rohu jsem červenou tužkou napsal slovo „vůl“. Obraz po zakrytí druhým papírem, který předtím sloužil jako podložka v rámu obrazu, jsem postavil na stůl. Když se dostavili orgánové SNB k vyšetřování případu do kanceláře, byl jimi obraz nalezen v místě odložení. Na dotaz orgánů, zda obraz byl zhanoben pachatelem krádeže, když na tomto zjistili mnou uvedený výraz, jsem odvětil, že ano.“ Dále Bohouš uvedl, že slovo „vůl“ napsal na obraz „v rozčílení snad proti pachateli krádeže“ a dodal: „Rozhodně mi na mysl nepřišlo… hanobiti hlavu spojeneckého státu.“ Nikdo ho prý nenaváděl. Na závěr výslechového protokolu je uvedena tato věta: „Nejsem členem žádné ilegální skupiny, ani s takovou jsem nikdy nepřišel ve styk.“

Již 7. března t. r. potvrdila „uvědomělost“ B. Němce při svém výslechu Eva Holubová, jednatelka ČSM, žákyně 4. třídy střední dívčí školy na Starém městě v Pardubicích (bytem Husova ul. 1119), která vyloučila Bohoušovu vinu na zhanobení Stalinova obrazu a přiznala jenom, že se s ním „škádlila“ o obrazy presidentů Gottwalda a Beneše.3) Školák V. Buben však 3. března t. r. při svém výslechu poškodil B. Němce výpovědí, že „zpíval sprostou písničku o Klementu Gottwaldovi.“ Přitom dále vypověděl, že ve Švermově ulici (dn. Sladkovského) ukradl s kamarádem V. Klečkou na půdě služební pistoli p. Kroutila, předsedy ZV v Semtíně, přičemž je překvapily paní Kroutilová s domovnicí. Buben přiznal i drobné krádeže ve staroměstské škole (buzoly, mikroskop) a krádež peněženky se 750 Kč a 2 zlatými zuby v hostinci „U kapitána“ na dn. Zborovském náměstí. Přiznal také, že 8. března chtěli odjet za hranice.4) K tomu Bubnův kamarád V. Klečka, žák skřivánecké školy, vypověděl tentýž den, že s Bubnem vypáčili u Kroutilů zámek a násilím si otevřeli poštovní schránku. Němec jim půjčil pistoli s 3 náboji. Klečka vypověděl, že J. Dimmer z Jesenčan, žák staroměstské školy, je lákal k odjezdu do Chebu, odkud měli přejít hranice.5) Dimmer to při svém výslechu označil jen za „legraci“, ale přiznal, že s M. Špačkem z Jesničánek odcizili v Nemošicích rybářský prut s navijákem a jízdní kolo, v Pasáži pak láhev švestek a likér.6) M. Špaček to při svém výslechu potvrdil a přiznal se ještě ke krádeži uzenin v hostinci „U Riegrů“ na Skřivánku.7) Pomocný dělník F. Pištora přiznal další krádeže v sokolovně (amplion, šachové ? gurky, žárovky) a hájil se, že mu jinak Buben hrozil zastřelením.8) Hádku B. Němce s E. Holubovou o obrazy presidentů potvrdil puškařský pomocník J. Šlechta, vyučený u puškaře Skácela, který – ač neměl zbrojní pas – měl doma zbraně po vojácích Rudé armády z roku 1945. Z nich jednu pistoli dal B. Němcovi a dvě J. Novotnému, dělníku z „Rubeny“, který byl odhalen jako pravý pachatel vloupání do klubovny ČSM.9) Ten se k vloupání přiznal a udal i svého pomocníka J. Ulricha, který hlídal při jeho „práci“. Novotný odcizil, údajně z podnětu J. Šlechty, v klubovně i součást vojenského automatu.10) 4. dubna 1950 uzavřelo krajské velitelství NB Pardubice případ jako skupinu „B. Němec a spol. (Buben, Dimmer, Klečka, Novotný, Špaček, Pištora a Holubová).“ Povedený předseda ČSM a člen KSČ B. Němec přiznal, že chtěl jet s Bubnem a Klečkou za hranice a že věděl o kradených věcech na půdě klubovny. Přiznal i krádeže motocyklu z Průmyslové besedy a vykradení sousedního domu vedle klubovny. Tato „povedená“ skupina ČSM Na Třísle měla roku 1950 26 členů.11) Kuriózní případ kriminality mládeže z 50. let dostal politické zarámování „zhanobením obrazu státníka“. Dostali se někdy tito mladiství před soud? Nevíme…


1. Deponovaným v Praze v Archívu bezpečnostních složek.

2. Zápis o výpovědi B. Němce na KV NB v Pardubicích z 18. 3. 1950.

3. Výpověď. E. Holubové ze 7. 3. 1950.

4. Výpověď V. Bubna z 3. 3. 1950.

5. Výpověď V. Klečky z 3. 3. 1950.

6. Výpověď J. Dimmra z 3. 3. 1950.

7. Výpověď M. Špačka z 3. 3. 1950.

8. Výpověď F. Pištory z 3. 3. 1950.

9. Výpověď J. Šlechty z 3. 3. 1950.

10. Výpověď J. Novotného z 3. 3. 1950.

11. Výpověď B. Němce z 3. 3. 1950.


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem