ŽILI MEZI NÁMI - MILOŠ SVOBODA

Jedenáct startů, dvě vítězství Ke koním se Miloš Svoboda dostal úplnou náhodou. Po maturitě se přihlásil jako dobrovolník do armády a byl přiřazen k jezdectvu. V letech 1935 až 1936 prošel jezdeckým kurzem v Pardubicích a u jezdeckého sportu už zůstal. 

Na dráze pardubického závodiště startoval poprvé v roce 1937, v den, kdy Lata Brandisová jako zatím jediná žena vyhrála Velkou pardubickou. On sám v tomto dostihu zazářil o pár let později. Startoval v něm celkem jedenáckrát a dvakrát zvítězil. Svůj první triumf si Miloš Svoboda připsal hned při prvním startu ve Velké v roce 1946 s tehdy devítiletým tmavýn hnědákem Titanem. Dalšího vítezství dosáhl v roce 1952 v sedle hnědáka Vítěze II. Naposledy se Svoboda postavil na start Velké pardubické v roce 1956, kdy s valachem Humorem dojeli sedmí.
Na olympiádu se nedostal Kromě úspěchů ve Velké pardubické byl Svoboda navíc v letech 1950 až 1952 mistrem Československa v military a v roce 1950 mistrem ve skoku. Dvakrát měl šanci dostat se na olympiádu. V roce 1948 však nemohl do Londýna odcestovat z politických důvodů. Na následující hry v Helsinkách neměl dostatek peněz. Miloš Svoboda byl v roce 1954 jako vůbec první československý jezdec jmenován mistrem sportu. Po skončení aktivní kariéry se stal trenérem pardubického Slavoje a také národního týmu v military. V roce 1977, kdy bylo Svobodovi 64 let, vyhrál skokové závody veteránů v Poděbradech. Své zkušenosti, vzpomínky i fakta shrnul v několika publikacích. V roce 1994 mu pardubická radnice udělila čestný titul Osobnost města. Miloš Svoboda zemřel 22. června 1996. O rok později organizátoři Velké pardubické zařadili do programu dostihové sezony ve městě další kvali? kační dostih s názvem memoriál mjr. Miloše Svobody.