Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
STARÉ DOMY VYPRÁVĚJÍ - 2. DÍL PARDUBICKÝ PŘIHRÁDEK - DŮM ČP. 6 RODNÝ DŮM J. V. JAHNA
Vejdeme-li první zámeckou branou pardubického zámku na jeho první nádvoří, na levé straně těsně před druhou branou stojí rodný dům (čp. 6) ředitele tzv. staré reálky Jiljího Vratislava Jahna, který se tu narodil 22. ledna 1838 jako syn zámeckého důchodního. Jahnův rodný dům byl 7. září 1924 osazen pamětní deskou od akademického sochaře M. Bašeho. Povězme si nyní o osobnosti J. V. Jahna více. Po absolutoriu německé stavovské reálky v Praze a tamější polytechniky (obor chemické technologie) se pracovně realizoval ve strojírně a na stavebním ředitelství Prahy, svými zájmy směřoval spíše do oblastí umění a publicistiky. Redigoval Obrazy života vydávané v Litomyšli, do Kroniky práce napsal 2 díly (o světových vynálezech a zpracování chemických surovin). Patřil do básnických generací Lumíra a Máje, vydal tři básnické sbírky, psal i texty k písním (jeho Tři jezdce zhudebnil B. Smetana). Pokusil se o jednu dramatickou tragedii Kateřina z Pernštýna (1861). Je autorem monografií o K. S. Amerlingovi (1893), A. Lavoisierovi (1894), F. S. Kodymovi (1896), J. B. Lamblovi (1897) aj. Byl autorem či spoluautorem učebnic chemie (Chemie nerostná 1874, Počátková chemie 1877, Stručná chemie 1878). Přispíval i do časopisu Živa a do Riegrova Naučného slovníku jako autor hesel. Podílel se též na redakci Chemické knihovny technologické (od 1894) a Časopisu pro průmysl technický (od 1895).Od června 1863 do roku 1894 působil v rodných Pardubicích, jako ředitel vyšší reálky od roku 1864. V době jeho ředitelské funkce (1864–94) působilo na reálce mnoho významných profesorů a škola vychovala díky jejich práci mnoho dalších známých osobností. Získala vysoký odborný věhlas. Jahnova politická činnost (v řadách Národní strany – Staročechů) vyvrcholila v letech 1874–75 poslaneckým mandátem v zemském sněmu a roku 1885 mandátem v říšské radě. Působil i v okresním zastupitelstvu a v pardubické městské radě. Po založení Musejního spolku (1880) se stal Jahn jeho prvním místopředsedou. V 56 letech věku byl penzionován a jako c.k. školní rada odešel do Prahy, kde však působil pedagogicky dále i jako spoluorganizátor Národopisné výstavy v Praze (1895). Zemřel v Praze 18. května 1902 (roku 1869 po zeleném zákalu ztratil levé oko). Byl pohřben do rodinné hrobky v Pardubicích na Starém hřbitově (viz foto). Odhalení pamětní desky na jeho rodném domě se roku 1924 účastnili jeho bratr Jaromír (1843–1931) a syn PhDr. Jaroslav Jahn (1865–1934), významný český geolog a mineralog, emeritní profesor brněnské techniky. Jaromír Jahn sestavil genealogickou studii o Jahnově rodu. Jméno Jiljího V. Jahna nese ulice vedoucí od Východočeského divadla k Prokopovu mostu, do míst, kde stojí stará reálka, pedagogické a kulturní centrum Pardubic 19. století. (dnes Krajský úřad).
