Osoby a osobnosti leteckého dávnověku Pardubic - IX.

Je pravděpodobné, že Ing. Kašpar a Ing. Hieronimus se v Mladé Boleslavi poznali, ale patrně se nesblížili. Neznám žádnou jejich vzájemnou korespondenci, přitom Ing. Kašpar patřil k těm, kdo psali, zpravidla korespondenční lístky, skutečně často. Když se Hiero začal v březnu 1910 v Německu učit létat, byl o tom Kašpar patrně informován pouze z tisku. Mohli se snad setkat na pražském autosalonu, který byl zahájen 27. března 1910 a kde Hieronimus vystavoval letoun Blériot. XI.3 Hieronimus měl 3. dubna létat v Chuchli4 a není vyloučeno, že Ing. Kašpar byl této produkci, kvůli příliš silnému větru nekonané, přítomen. V té době už mohl mít z Francie avízo, že letadlo je na cestě či že bude v krátké době odesláno. Nikdo z novinářů si ho jistě nevšiml, hvězda jeho slávy ještě nezářila a dohromady nikdo ho neznal. Jisté je, že někdy v těchto dnech se museli dostat do bližšího osobního kontaktu. Ing. Hieronimus totiž v Chuchli 4. dubna ráno havaroval5 a v následujících dnech opravoval letadlo. Havárii Kašpar přítomen nebyl. Avšak okolo 10. dubna byla Hieronimovi dodána nevhodná náhradní vrtule. Ing. Kašpar, který 9. dubna 1910 konečně dostal z Francie letoun Blériot XI,6 mu zapůjčil svou náhradní vrtuli.7 K zápůjčce vrtule muselo s největší pravděpodobností dojít mezi 11. a 13. dubnem. Nevíme, jakým způsobem se domluvili, zda poštou nebo snad spíše telefonicky. Patrně ve čtvrtek 14. dubna odpoledne nebo 15. dubna dopoledne obdržel Kašpar půjčenou vrtuli zpět. V sobotu 16. dubna, jak známo, uskutečnil v Pardubicích svůj první řízený let. V neděli 17. dubna 1910 byl v Chuchli na odložené Hieronimově produkci, kterou vítr opět znemožnil.8 Pak už má Ing. Hieronimus jen jednu „pardubickou vazbu“: Přijel do města spolu s T. Heynem, patrně 27. května 1910. Zdržel se zde do onoho nešťastného 30. května, kdy Hyne v Pardubicích v jeho přítomnosti havaroval.9 Snad ještě téhož dne odjel. Více neměl s pardubickou aviatikou nic společného. V roce 1911 odešel do Vídně, kde se věnoval konstrukci letadlových motorů. Po první světové válce se vrátil k automobilovým závodům, avšak v květnu 1922 při tréninku na závody do vrchu na Ries havaroval a zahynul.10
HLAVATÝ Vilém Velkoobchodník11 z Prahy. Na ustavující valné hromadě Českého aviatického družstva 19. března 1910 byl zvolen pokladníkem družstva.12 Poté, co se Ing. Kašpar stal členem Českého aviatického družstva, patrně se nakrátko sblížili. Lze tak soudit z toho, že asi 9. června 1910 společně s Ing. Janem Kašparem a Arthurem baronem Krausem odjeli do Budapešti k návštěvě tamního „aviatického meetingu“, kam dorazili nepochybně nejpozději 10. června ráno.13 V. Hlavatý byl přítomen v Pardubicích 

se Hiero začal v březnu 1910 v Německu učit létat, byl o tom Kašpar patrně informován pouze z tisku. Mohli se snad setkat na pražském autosalonu, který byl zahájen 27. března 1910 a kde Hieronimus vystavoval letoun Blériot. XI.3 Hieronimus měl 3. dubna létat v Chuchli4 a není vyloučeno, že Ing. Kašpar byl této produkci, kvůli příliš silnému větru nekonané, přítomen. V té době už mohl mít z Francie avízo, že letadlo je na cestě či že bude v krátké době odesláno. Nikdo z novinářů si ho jistě nevšiml, hvězda jeho slávy ještě nezářila a dohromady nikdo ho neznal. Jisté je, že někdy v těchto dnech se museli dostat do bližšího osobního kontaktu. Ing. Hieronimus totiž v Chuchli 4. dubna ráno havaroval5 a v následujících dnech opravoval letadlo. Havárii Kašpar přítomen nebyl. Avšak okolo 10. dubna byla Hieronimovi dodána nevhodná náhradní vrtule. Ing. Kašpar, který 9. dubna 1910 konečně dostal z Francie letoun Blériot XI,6 mu zapůjčil svou náhradní vrtuli.7 K zápůjčce vrtule muselo s největší pravděpodobností dojít mezi 11. a 13. dubnem. Nevíme, jakým způsobem se domluvili, zda poštou nebo snad spíše telefonicky. Patrně ve čtvrtek 14. dubna odpoledne nebo 15. dubna dopoledne obdržel Kašpar půjčenou vrtuli zpět. V sobotu 16. dubna, jak známo, uskutečnil v Pardubicích svůj první řízený let. V neděli 17. dubna 1910 byl v Chuchli na odložené Hieronimově produkci, kterou vítr opět znemožnil.8 Pak už má Ing. Hieronimus jen jednu „pardubickou vazbu“: Přijel do města spolu s T. Heynem, patrně 27. května 1910. Zdržel se zde do onoho nešťastného 30. května, kdy Hyne v Pardubicích v jeho přítomnosti havaroval.9 Snad ještě téhož dne odjel. Více neměl s pardubickou aviatikou nic společného. V roce 1911 odešel do Vídně, kde se věnoval konstrukci letadlových motorů. Po první světové válce se vrátil k automobilovým závodům, avšak v květnu 1922 při tréninku na závody do vrchu na Ries havaroval a zahynul.10
HLAVATÝ Vilém Velkoobchodník11 z Prahy. Na ustavující valné hromadě Českého aviatického družstva 19. března 1910 byl zvolen pokladníkem družstva.12 Poté, co se Ing. Kašpar stal členem Českého aviatického družstva, patrně se nakrátko sblížili. Lze tak soudit z toho, že asi 9. června 1910 společně s Ing. Janem Kašparem a Arthurem baronem Krausem odjeli do Budapešti k návštěvě tamního „aviatického meetingu“, kam dorazili nepochybně nejpozději 10. června ráno.13 V. Hlavatý byl přítomen v Pardubicích
3 Sport a hry, Praha, roč. IX, č. 13, 30. 3. 1910, str. 100. 4 Čas, Praha, roč. XXIV, č. 93, 5. 4. 1910, str. 4. 5 Tamtéž. 6 Prager Tagblatt, Jg. XXXIV, Nr. 105, 17. 4. 1910, S. 5. 7 Neodvislé listy, Pardubice, roč. XVI., č. 16, 16. 4. 1910, str. 3. 8 Národní listy, roč. 50., č. 106., 18. 4. 1810, str. 3. 9 Sport a hry, roč. IX, č. 22, 31. 5. 1910, str. 153. 10 Cyklista, Praha, roč. III., 1. 6. 1922, str. 117. 11 Ing. Martin Frič, začátky české aviatiky, přednáška pro Radiožurnál, kolem r. 1930. 12 Národní politika, Praha, roč. XXVIII., č. 80, 21. 3. 1910, str. 6. 13 Národní listy, Praha, večerník, č. 159, 11. 6. 1910, str. 2 a č. 161, 13. 6. 1910, str. 4.
Kašparově věřené produkci 19. června 191014 Nepochybně byl přítomen i Kašparově pražské produkci ve dnech 14. a 15. srpna 1910. Jejich vztahy patrně skončily, když se Ing. Kašpar koncem září 1910 k ČAD jaksi „otočil zády“ a 2. října 1910 létal v Praze pro jiné sdružení, ač původně na tento den chtělo i ČAD uspořádat veřejnou produkci svého pardubického člena. Pro pardubickou aviatiku nemá nadále Vilém Hlavatý žádný význam. Jeho osobní data mi nejsou známa.
HLADKÝ Drogista v Pardubicích. Dne 2. září 1894 při Národní slavnosti na Olšinkách připravil a odpálil ohňostroj včetně asi patnácti raket.15 Více mi o něm není známo.
HOBLÍK František Pardubický tiskař. Narozen 19. července 1842 v Hobšovicích. V roce 1872 se usadil v Pardubicích a s několika společníky zde založil tiskárnu.16 Pro Aviatické družstvo v Pardubicích v ojedinělých případech tiskl drobné tisky.17
HOLEKA Rudolf První letec české národnosti v rakousko-uherském letectvu. Jeden z těch, které veřejná vystoupení Ing. Jana Kašpara přivedly k zájmu o letectví (pravděpodobně to byl let ve Vysočanech u Praha 2. 10. 1910). To je jeho vztah k pardubické aviatice první. Tím druhým byla nahodilá příhoda: Přistání poblíž Pardubic, vlastně přistání nouzové. Rudolf Holeka se narodil v Nýřanech 20. dubna 1883. Po ukončení studia nižší reálky na Královských Vinohradech ve školním roce 1898/189918 vstoupil do kadetní školy ve Vídni. Po vyřazení sloužil u pěchoty, v roce 1911 byl na vlastní žádost přijat do prvního vojenského pilotního kursu a dne 2. listopadu 1911 získal mezinárodní pilotní diplom, v roce 1912 pak složil náročnější zkoušku polního pilota. Záhy se proslavil několika významnými výkony.19 V sobotu 31. května 1913 bylo Holekovým úkolem uskutečnil let Vídeňské Nové Město – Praha s letounem Lohner B „BOTE“. Nad Českomoravskou vysočinou však panovala bouře, jíž se chtěl vyhnout. Dostal se nakonec do blízkosti Kunětické hory, odkud chtěl zamířit ku Praze. Však 5 km od Pardubic mu vysadil motor a byl nucen nouzově přistát u Čivic.20 Svým způsobem bylo pro Holeku štěstím, že k nouzovému přistání došlo blízko Pardubic. Po zprávě, že došlo k přistání letadla, se po jeho stopách vydal automobilem Ing. Jan Kašpar, doprovázen baronem Krausem a Eugenem Čihákem, kteří letce pozvali do města. Večer se v hotelu Veselka konala společná 

večeře ve společnosti jedenácti členů Pardubického aviatického družstva v čele s předsedou družstva, starostou Pardubic Ing. Josefem Prokopem.21 Patrně však došlo ještě k jednomu setkání v užším kruhu R. Holeky, obou pardubických letců Jan Kašpara a Eugena Čiháka, Hugo Čiháka a redaktora Kalvy, taktéž v hotelu Veselka, snad 1. či 2. června. Účet22 nájemce hotelu Josef Košťála zaplatil dne 3. června Arthur baron Kraus. Jakmile došla součástka, objednaná z vojenských skladů (snad magneto?), bylo letadlo opraveno a 3. června zrána uskutečnil R. Holeka zkušební let.23 Pak svezl několik cestujících, mezi nimi Ing. Kašpara, E. Čiháka, barona Krause a redaktora Kalvu.24 Ve středu 4. června odletěl Holeka z Pardubic do Prahy25 a 8. června uskutečnil přelet Praha-Vídeňské Nové Město.

Celý článek naleznete ve Zpráváchj KPP číslo 5-6/2014.