Pozvánka do Bohdanče

Tady je to jedna z nejstarších a největších ptačích rezervací našeho kraje. Prý se tu zastavuje orlovec říční, volavka bílá i orel mořský. Hnízdí tady mnohé více i méně vzácné druhy ptáků. Ptačí sezónu začíná již někdy koncem února nebo v březnu jeřáb popelavý. Jeho hlasité volání připomíná trumpetu, možná i poněkud rozladěný pozoun. V dubnu už má vše, jak se říká, jisté, hnízdo připravené a zásnuby za sebou. Tak ztichne a stává se nenápadným. Přestože je větší než čáp a zalétává i na okolní pole, často uteče naší pozornosti. Po něm už to jde ráz na ráz. Svůj letošní byt hledají husy velké, bukači, bukáčci a chřástali a vzácné sýkořice. V drobných křovinách mají domov cvrčilky a slavík modráček. V posledních desetiletích vznikla v korunách starých stromů početná kolonie volavek popelavých. Pro běžného pozorovatele je zajímavé pozorovat na hladině potápky roháče a divoké kachny. Za pěkných letních dnů můžeme spatřit nad loukami poletující motýlí krasavce jako je batolec duhový, bělopásek topolový a dokonce možná spatříme i ohrožené modrásky. To pochopitelně jmenuji jen ty vzácné. Nad vodní hladinou proráží vzduch asi třicet druhů vážek. Doposud jsem psal o potěšení pro oči. Ale i sluch si může přijít na své. Je nejlépe si přivstat a být tu dříve, než se slunce vyhoupne na oblohu. To je koncert! Avšak i po setmění stojí za to tady být. To se ozývají slavíci, bukači a chřástalové. Téměř celou noc. Nejlepší je to teď v květnu. Kdo nechce bloudit v krajině sám, doporučuji mu využít značenou naučnou stezku. A toto je vše poměrně snadno dostupné ať autem, na kole nebo i pěšky od konečné stanice trolejbusu. Vidíte, co vše se dá také nalézt v naší „nudné“ rovině. Závěrem bych chtěl poděkovat panu RNDr. Jiřímu Veselému, který mi byl rádcem při sepisování tohoto příspěvku.
V