Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
21.04.2024 07:50

Alejí klenů kolem rybníků

 Krucemburk – Staré Ransko – Ždírec n. Doubravou. Délka 7 km. Odj. 7:53 ČD. Návrat 14:00, 16:06 ČD. Ved: Květa Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

21.04.2024 07:55

Meandry Struhy

Veselí - Lepějovice - Meandry Struhy - Bílý kopec - Kokešov – Opočínek. Délka trasy 8 km / 13 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 12:47 / 15:15 Bus MHD č.15. Ved: L. Kvapilová.  Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

28.04.2024 07:50

Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj

Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

28.04.2024 08:35

Zřícenina hradu Rýzmburk

Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

04.05.2024 14:00

Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie

Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč

Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.

Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).

A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.

Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.

typ akce: Výlety do historie

Archiv aktualit

Pozvánka do Bohdanče

obrázek k článku Nerad bych, aby došlo k omylu. Nejedná se o návštěvu známých lázní léčících pohybové ústrojí. Pohybovat se však budeme také, ale po naučné stezce okolo známého Bohdanečského rybníku a rybníku Matka. Zanechali nám je tady stavitelé pánů z Pernštejna a napájí je rovněž jimi vybudovaný Opatovický kanál. Rybářství tady bylo slavné a v menší míře je tu slavné dodnes, ale co je neméně slavné, je to, že tady postupem času vznikl unikátní biotop, který je prohlášen za Národní přírodní rezervaci. V našem kraji jsou pouze dvě a ta druhá je na Kralickém Sněžníku. Tady se jedná o komplex vodních ploch, mokřadů, rákosin, křovišť a mokrých luk a k tomu se vážící ? oru i faunu. Vše určitě stojí za vidění a určitě zjistíte, že je nutné se sem vracet a vidět proměny během ročních období. Zjara najdeme na vlhkých loukách naše orchideje ? prstnatce neboli vstavače. V létě zdobí hladinu (krom jiných) žluté stulíky. Při podrobnějším hledání uvidíme česnek hranatý, pupečníky, ale i purpurové kvítky záběhlíku bahenního, také hnědé štětičky šáchoru tmavého. Kdo ještě nezná, určitě se nadchne pro bílé hvězdičky vachty třílisté a jemnou toliji bahenní. Vrcholící léto nám ohlašují ve větru vlající sněhobílé tobolky suchopýrů. Nejdůležitější jsou tady ptáci. Mnozí tady hnízdí, někteří se třeba jen zastaví na odpočinek na svých dlouhých cestách.

Tady je to jedna z nejstarších a největších ptačích rezervací našeho kraje. Prý se tu zastavuje orlovec říční, volavka bílá i orel mořský. Hnízdí tady mnohé více i méně vzácné druhy ptáků. Ptačí sezónu začíná již někdy koncem února nebo v březnu jeřáb popelavý. Jeho hlasité volání připomíná trumpetu, možná i poněkud rozladěný pozoun. V dubnu už má vše, jak se říká, jisté, hnízdo připravené a zásnuby za sebou. Tak ztichne a stává se nenápadným. Přestože je větší než čáp a zalétává i na okolní pole, často uteče naší pozornosti. Po něm už to jde ráz na ráz. Svůj letošní byt hledají husy velké, bukači, bukáčci a chřástali a vzácné sýkořice. V drobných křovinách mají domov cvrčilky a slavík modráček. V posledních desetiletích vznikla v korunách starých stromů početná kolonie volavek popelavých. Pro běžného pozorovatele je zajímavé pozorovat na hladině potápky roháče a divoké kachny. Za pěkných letních dnů můžeme spatřit nad loukami poletující motýlí krasavce jako je batolec duhový, bělopásek topolový a dokonce možná spatříme i ohrožené modrásky. To pochopitelně jmenuji jen ty vzácné. Nad vodní hladinou proráží vzduch asi třicet druhů vážek. Doposud jsem psal o potěšení pro oči. Ale i sluch si může přijít na své. Je nejlépe si přivstat a být tu dříve, než se slunce vyhoupne na oblohu. To je koncert! Avšak i po setmění stojí za to tady být. To se ozývají slavíci, bukači a chřástalové. Téměř celou noc. Nejlepší je to teď v květnu. Kdo nechce bloudit v krajině sám, doporučuji mu využít značenou naučnou stezku. A toto je vše poměrně snadno dostupné ať autem, na kole nebo i pěšky od konečné stanice trolejbusu. Vidíte, co vše se dá také nalézt v naší „nudné“ rovině. Závěrem bych chtěl poděkovat panu RNDr. Jiřímu Veselému, který mi byl rádcem při sepisování tohoto příspěvku.
V


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem