Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
31.03.2024 09:00

Přes střechu Evropy

Pustá Kamenice - Žižkov - Borová u Poličky. Délka trasy 10 km. Odjezd 9:02 ČD. Návrat 16:56 ČD. Ved: P. Kožený. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

31.03.2024 09:30

Velikonoce v Polabí

Valy – Mělice – Lohenice - Přelouč. Délka trasy 5,5 km. Odjezd 9:30 ČD (LETNÍ ČAS). Návrat 12:37 – 14:37 ČD Os, 13:05 – 14:05 R. Ved: M. Timarová. Turistická vycházka týmu B. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

03.04.2024 18:00

Archeologický průzkum v Pardubičkách

Přednáška Mgr. Tomáše Čurdy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

06.04.2024 14:00

Komentovaná prohlídka Automatických mlýnů

Pročleny Klubu přátel Pardubicka. Sraz před areálem Automatických mlýnů. Vstupné 200 Kč / 140 Kč zlevněné. Přihlásit k účasti je možné v kanceláři Klubu přátel Pardubicka v úterý nebo ve čtvrtek 10-12 a 14-17 hodin.

typ akce: Výlety do historie

17.04.2024 18:00

Nálety na Pardubice

Přednáška k 80. výročí spojeneckých náletů na Pardubice v roce 1944. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenckého náměstí. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

PARDUBICKÁ RODINA KUČEROVÝCH, ZBAVENÁ TAJEMSTVÍ

obrázek k článku (pokus o rekonstrukci) Když jsem dopsal pro ?Zprávy KPP? svůj dlouhodobý seriál o dějinách českého fašismu v Pardubicích (skončil ve dvojčísle 1-2, roč. 2008), netušil jsem, že se mi v létě 2011 dostanou do ruky další dokumenty, které mi pomohou osvětlit ještě podrobněji životní příběhy rodiny Kučerovy ve Smilově ulici čp.307, kde býval ve 30. letech hlavní stan NOF v Pardubicích, znovu a jinak. Zasloužila se o to návštěvou Pardubic neteř paní Berty Kučerové paní Yvonna Balcarová z Třebíče na Moravě, s níž jsem navštívil hrob Kučerových na Městských hřbitovech ( hrobu hrozí t.č. zrušení) a jež mi předala z pozůstalosti Kučerových některé dokumenty, jež se vám pokusím nyní představit. Některé jsem předal SokA v Pardubicích.

Jaromír Kučera se narodil 5.dubna 1868 v Pardubicích v rodině ředitele hlavní školy Matěje Kučery (1823-1893), rodáka z Živanic  1/  a Terezie Hrdličkové (1831-1912).  2/ Frekventační vysvědčení z hlavní školy, kterou navštěvoval v letech 1874-79, podepsané vlastním otcem jako ředitelem školy převzal 5.září 1879 (viz příloha). Na vysvědčení č.84 se konstatuje, že jako žák 5.třídy 2.oddělení pětitřídní obecné školy v Pardubicích „navštěvoval učení velmi pilně a choval se v příčině mravů zcela náležitě“. Z náboženství dostal dvojku, z českého jazyka a počtů trojku. Frekventační vysvědčení obdržel proto, aby mohl být přijat do 1.třídy střední školy. Na podzim 1879 nastoupil na pardubickou reálku (stará reálka na Komenského náměstí je dnes budovou Krajského úřadu), kde se stal jeho třídním učitelem profesor češtiny a němčiny Emanuel Miřiovský. Pololetní i závěrečné vysvědčení z 1.ročníku uvádí mravní chování vzorné a pilnost vytrvalou, prospěch s vyznamenáním (dobrou měl jen v aritmetice). Vyznamenání si držel až do maturity roku 1886. Přestože byl v tělocviku hodnocen výbornou, od 4.ročníku byl usnesením c.k. Zemské školní rady z 10.1.1883 z tohoto předmětu osvobozen ( úraz?). Mezi jeho profesory v letech 1879-86 se vystřídali m.j. biolog F.Bělohlávek ( jeho třídní ve 2.ročníku), matematik V.Lavička (jeho třídní v 3.-5.ročníku), akad. malíř J.Kostěnec, fyzik a chemik V.Machoň (otec akad. arch. L.Machoně), zeměpisec    a dějepisec V.Mazánek, matematik F.V.Sova (životopisec bratranců Veverkových), chemik    a ředitel školy J.V.Jahn aj. Maturitní vysvědčení z 1.7.1886 prokazuje maturitu s vyznamenáním (student je schopen vstoupit jako řádný posluchač na vysoké učení polytechnické) a je opatřeno podpisy c.k. zemského školního inspektora a předsedy zkušební komise B.Havlíka a ředitele J.V.Jahna. Známky jsou následující: český jazyk – 2, německý jazyk -3, fyzika -2, dějepis a zeměpis (učily se v bloku) -3, matematika -3, deskriptivní geometrie -1, chemie -1, přírodopis -1, kreslení -1, francouzský jazyk -2.

            Další období v životě Jaromíra Kučery je zatím pro historiky temné, dá se jen předpokládat, že získal lékařský diplom na některé z univerzit. Podle J.Sakaře pracoval od roku 1895 jako obvodní lékař v Pardubicích.  3/  Na začátku roku 1914 narukoval do c.k. armády, na ruské frontě zběhl či byl zajat a stal se legionářem, kde zřejmě ( u Zborova) poznal pozdějšího generála R.Gajdu. Po skončení války a vzniku samostané ČSR pracoval jako praktický a nemocenský lékař. Lékařskou praxi provozoval již před válkou, jako člen výboru Aviatického družstva v Pardubicích od 26.dubna 1911.  4/  Dopisem z 30.10.1911 však již oznámil, že z výboru vystupuje.  5/  Členem Aviatického družstva však zůstal nejméně do roku 1913.  6/  V dobovém tisku dohledal známý letecký historik Pavel Sviták z Prahy doklady, že dr. Kučera doprovázel prvního českého aviatika ing. Jana Kašpara při některých jeho veřejných produkcích.  7/  30.6.1911 doprovázel Kučera ing. Kašpara se svým autem  a paní Bertou, roz. Povolnou z Třebíče (nar. 3.6.1874 v Třebíči, datum jejich sňatku bohužel neznáme) na vzlet v Kroměříži, konaný 2.7. t.r. V pátek 13.října 1911 ošetřil dr.Kučera J.Kašpara po jeho havárii na pardubickém letišti doma ve svém domě (Smilova ul. čp.307). Šlo o naražené žebro a kotník.  8/  Podobně zasáhl 26.8.1912 po těžké havárii Kašparova bratrance E.Čiháka v Pardubicích.  9/

            V rodině třebíčských příbuzných dr.Kučery se traduje, že Kučera zbohatl na lékařských výzkumech (jeho paní naopak pocházela z chudých poměrů), takže si zakoupil nejen auto a rádio  10/, ale i činžovní domy v Berlíně, z nichž měl stálý příjem. Hodně s manželkou cestovali (byli bezdětní), o čemž svědčí hojnost map, pohlednic a prospektů z domácích i cizích lázní a evropských velkoměst. Kučerovo politické angažmá v první republice vyplynulo přirozeně z členství v Nezávislé jednotě legionářů, vytvořené spisovatelem R.Medkem (1890-1940)  11/  roku 1926 jako ideové protiváhy levicové Čs.obce legionářské protěžované Hradem. Nezávislá jednota sdružila legionáře s pravicovým viděním světa a odpůrce bolševické revoluce v Rusku. Tzv. Gajdova aféra z roku 1926 inscenovaná sovětskou rozvědkou proti hrdinovi od Zborova a podpořená T.G.Masarykem a E.Benešem zatlačila Kučerova přítele z legií až k vůdcovství Národní obce fašistické (NOF) a dr.Kučeru také do této strany. Vstoupil do ní od 14.února 1932 jako jeho pardubičtí přátelé JUDr. Vojtěch Vážný a stavitel Stanislav Manych, jehož domácím lékařem byl. Dr.Kučera převzal v NOF práci pokladníka místní a později krajské rady, od 27.srpna 1932 župní rady (do 15.1.1933). Na fotografii z května 1932 jej vidíme s jeho paní před budovou pardubického soudu s gen. R.Gajdou po osvobozujícím rozsudku ve věci tzv. Fašistického dne, jež proběhl roku 1931 v rámci pardubické Celostátní výstavy tělesné výchovy a sportu. Satirický text komunistického žurnalisty V.Borina-Ležáka z „Haló novin“ jmenuje paní Bertu Kučerovou mezi velkými příznivkyněmi NOF v Pardubicích a gen. R.Gajdy. Gajda osobně byl jejím hostem v bytě ve Smilově ulici čp.307, a to dokonce několikrát. Obvykle měl pro sebe vyhrazen tzv. bílý salonek (v přízemí vpravo od vchodu do domu, kde je dnes obchod). 28.května 1932 byla u Kučerových dokonce vykonána policejní prohlídka, při níž se našla vnitrostranická korespondence NOF, 2 osobní Gajdovy kufry (hnědý a černý), 1 taška              a návrhy zákonů do Poslanecké sněmovny. V tzv. Gajdově pokoji úřadoval občas dr.Vážný, jenž však podobně jako Kučerovi vstoupil roku 1934 do pravicové Národní fronty, jež byla volebním blokem. 24.září 1934 požádali Kučerovi o milost za svou bývalou politickou činnost, jak to dosvědčují presidiální spisy Okresního úřadu v Pardubicích, deponované dnes ve Státním okresním archivu.  12/  Roku 1937 podpořil dr. Jaromír Kučera finančně vzniklý Všeslovanský komitét na pomoc ruskému národu, organizovaný politickou emigrací ze SSSR.

            Při příležitosti policejní prohlídky ve Smilově ulici čp.307 byly vyslechnuty                 i zdravotní asistentka MUDr.Kučery R.Tučková (nar. 1909, bytem Čechovo nábřeží 519), která t.r. pracovala u dr.Kučery již 9.rokem, a kuchařka A.Vojtěchová, zaměstnaná paní Kučerovou již 5.rokem. Prohlídka vedená policejním radou dr. Preiningerem byla provedena v nepřítomnosti Kučerových, kteří byli toho dne na návštěvě v Novém Městě nad Metují. Vrátili se v 19,30 hodin a našli zpřeházený byt. Ztratila se 1 briliantová náušnice, druhá byla nalezena pohozená za knihovnou. Paní Berta v osobním výslechu kvalifikovala gen. Gajdu jako přítele a přiznala, že přispívala finančně u ČPB na jeho fond. O životě Kučerových za nacistické okupace nevíme zatím nic.

            Druhým Kučerovým domem v Pardubicích byl dům čp.1470 v Hronovické ulici /dnes vedle budovy Finančního úřadu), propojený s domem čp.307 ve Smilově ulici velkou zahradou. MUDr. Kučera zemřel roku 1947, tedy před komunistickým převratem roku 1948. Bezpečnostní oddělení MNV v Pardubicích 6.listopadu 1948 kupodivu ještě potvrdilo vdově paní Bertě „národní a politickou spolehlivost“. Ta prodala již 15.7.1947 dům čp.307 ve Smilově ulici paní Anně Pravcové a věnovala se podrobně správě domu v Hronovické ulici. Ten jí však přinášel velmi zvláštní starosti, jež jí nepřidávaly na zdraví… Svědectví o nich dnes vydává nájemní kniha domu, vedená v letech 1936-58, tedy do přestěhování se paní Berty do rodné Třebíče. V roce 1937 v domě zemřel otec B.Laušmana ředitel František Laušman (nar. 1869).  13/

Celý článek naleznete ve Zprávách KPP číslo 7-8/2014.


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem