OSOBY A OSOBNOSTI LETECKÉHO DÁVNOVĚKU PARDUBIC Část XI.

JULLEROT Henri Maria

Francouzský letec, na letounu Farman IV uskutečnil v Plzni ve čtvrtek 26. května 1910 první úspěšnou leteckou produkci v Čechách. [1] Původní termín produkce byl stanoven na neděli 22. května, avšak prudký vítr ji znemožnil. [2] Onu neděli Ing. Kašpar navštívil Plzeň, kde chtěl shlédnout Jullerotovu produkci, [3] a oba piloti se setkali a patrně se sblížili. Jullerot z Plzně odjížděl do Budapešti, kde se účastnil „aviatického meetingu“. Tam jej Ing. Kašpar s A. baronem Krausem a Vilémem Hlavatým, pokladníkem Českého aviatického družstva, 11. června vyhledali a Jullerot jim umožnil návštěvu hangárů. [4] Z kruhů Českého aviatického družstva se v květnu a červnu ozývaly hlasy o uspořádání společné veřejné produkce Kašpar-Jullerot, ale okolnosti nikdy nebyly příznivé, aby se taková akce mohla uskutečnit. Zdá se, že Kašpar a Jullerot po červnu 1910 neudržovali pravidelnou korespondenci, přeci však jeden druhého tak trochu sledovali, a tak, když Ing. Kašpar 13. října 1911 v Pardubicích havaroval, H. M. Jullerot se z Anglie dotazoval na jeho stav. [5] Přestože Jullerot do pardubické aviatiky bezprostředně nezasáhl, kontakt s ním v jisté době byl pro Ing. Kašpara nepochybně zajímavý. S Julerotem se setkal redaktor Jaroslav Kalva v prosinci 1913 na pařížském aerosalonu. [6]

Henri Maria Jullerot se narodil v roce 1879 v Remeši, studoval techniku a v roce 1897 získal inženýrský diplom. V létech 1899 až 1902 konal vojenskou službu, pak pracoval v automobilkách v Německu a USA. Na jaře 1910 získal ve Farmanově škole mezinárodní pilotní diplom. [7] Po první světové válce působil v Anglii.

JUNGR  JUDr. Roman

Okresní soudce v Pardubicích. Jako aktivní člen Ústřední matice školské se dostal do kontaktu s pardubickou aviatikou již při přípravě první Kašparovy veřejné produkce, která se konala 19. června 1910. [8] Byl ovšem jako člen pořadatelského výboru přítomen už při komisionálním ohledání letiště pro tuto produkci, která se konala 15. června. [9] Do Aviatického družstva v Pardubicích vstoupil 25. dubna 1911, den před valnou hromadou, zaplacením poloviny zápisného ve výši 1 K. [10] Neznámého dne, již po valné hromadě, doplatil druhou polovinu zápisného a zaplatil členský příspěvek na rok 1911. [11] O jeho činnosti v Družstvu je doloženo pouze to, že při návratu Ing. Kašpara ze vzletu pomáhal na letišti prodávat vstupenky. [12] Z družstva vystoupil patrně v roce 1913. [13] Více o jeho činnosti v letectví nevím a parně už žádná další nebyla. Po jeho osobních údajích jsem nepátral. Pokud jde o politické aktivity Jungrovy v meziválečném období včetně členství v Národní obci fašistické, odkazuji na pojednání Dr. J.Kotyka Kapitoly z dějin českého fašismu v Pardubicích.

KABELÁČ Adolf

Poprvé v souvislosti s letectvím se toto jméno objevuje na podzim 1913 v souvislosti s přípravou leteckých akrobatických produkcí Francouze A. Pégouda v Praze, které se po několikerém odkladu uskutečnily 26. a 27. prosince 1913 a 4. ledna 1914. Pak se opět vynořuje koncem května 1914, kdy se objevil v Pardubicích na schůzi Aviatického družstva    a dojednával možnost zkoušek velkého letadla Dreadnought No.1, které zkonstruoval někdejší žák Kašparovy pilotní školy Jan Staštík. [14] Stavbu letadla financovala firma J. Staštík a spol., kterou vedle konstruktéra tvořili pánové E. Voňka a Jaroslav Horák. Adolf Kabeláč za tuto společnost jednal, byl-li však spolumajitelem, není jasné. 27. června 1914 bylo letadlo vystaveno v Praze v Průmyslovém paláci. [15] Mezitím probíhalo vyjednávání mezi A. Kabeláčem a Aviatickým družstvem v Pardubicích o úpravě velkého „družstevního“ hangáru tak, aby mohl pojmout letadlo o rozpětí 18 m a délce téměř 12 m. [16] Přístavbu hangáru provedla pardubická firma František Zahálka a byla hotova snad začátkem srpna 1914, neboť firma vystavila účet 12. srpna 1914. [17] Zda se letadlo skutečně do Pardubic dostalo, není prokázáno. Vypuknutí války samozřejmě mnohé změnilo. Družstvo přístavbu zaplatilo až 22. února 1916. [18] A. Kabeláč patrně další „letecké kontakty“ s Pardubicemi neměl. Poslední zprávu o něm mám v souvislosti s létáním až z roku 1922, kdy byl 5. září „velkoobchodník v Praze pan Adolf Kabeláč přijat za zakládajícího člena Československého aeroklubu. [19] Osobní údaje mi nejsou známy.

KALVA Jaroslav

Sportovní redaktor Národní politiky. Jevil velký zájem o letectví nejpozději od konce roku 1909 a až do poloviny třicátých let, kdy ukončil svou redaktorskou činnost, vykonal na tomto poli rozsáhlé dílo. Byl členem početných spolků, především sportovních, v tom i několika leteckých, a různých orgánů. Jako rodák z Chrudimi by si zde zasloužil obsáhlejší pojednání, protože jsem se však badatelsky omezoval na období před rokem 1915, bylo by pro mne takřka nemožné podat solidní obraz jeho činnosti v letectví v létech 1920 – 1936. Nejen proto se omezím na Kalvovy kontakty s pardubickou aviatikou.

Jaroslav Kalva se narodil 23. dubna 1878. [20]