OSOBY A OSOBNOSTI LETECKÉHO DÁVNOVĚKU PARDUBIC Část XII.

O dalších osudech Emila Kašpara mi není nic známo až do roku 1906, kdy ho nacházíme v Rokycanech. [1] Odtud snad pocházela i jeho manželka Anna. Rozhodně se tou dobou připravoval na povolání stavitele a v březnu 1907 se podrobil u místodržitelství pro království České zkoušce z pozemního stavitelství. [2] Kdy se vrátil do Pardubic nevím, s určitostí byl ve městě v létě 1909, kdy v Národní politice inzeroval, že prodá voituretu. [3]

Emil Kašpar se sám aktivně do pokusů o létání nepustil, avšak údajně začal záhy pozorně sledovat experimenty svého jmenovce. Dne 25. dubna 1911 zaplatil zápisné do Aviatického družstva v Pardubicích [4] a je zapsán na pátém místě, dokonce ještě před Ing. Janem Kašparem. Když v červnu 1911 Aviatické družstvo pořádalo veřejnou produkci Ing. Kašpara ve Vysokém Mýtě, patřil k těm členům, kteří se dosti intenzívně podíleli na jeho přípravě. [5] Byl dokonce členem přispívajícím, tedy s dvojnásobným členským příspěvkem (24 K ročně). Své členství však ukončil patrně už v roce 1912. [6]

Po požáru na pardubickém letišti v srpnu 1911, kdy shořel hangár bratří Čiháků a byl vážně poškozen vedle něj stojící hangár Aviatického družstva, vypracovala „Technická kancelář       a podnikatelství staveb Emil J. Kašpar“ v září 1911 projekt nového hangáru pro Družstvo. [7] Jak ovšem plyne z účetních dokladů Aviatického družstva, ke stavbě hangáru nedošlo.

Emil Kašpar byl, jak výše zmíněno, údajně povahy hrubé. To patrně ovlivnilo vztah jeho manželky, která si našla známost s Eugenem Čihákem. Emil Kašpar se v době, kterou přesněji neznám, rozvedl.

KAŠPAR František

Otec aviatika Ing. Jana Kašpara. Narodil se 22. dubna 1848 [8] v létech 1860/1861                     a 1861/1862 studoval II. a III. ročník pardubické nižší reálky [9] Ve studiu pokračoval patrně na reálce v Kutné Hoře, [10] na pardubickou reálku se vrátil v roce 1864/1865 a ukončil ji VI. ročníkem 1865/1866. [11] Pak šel údajně studovat na zemskou vysokou školu technickou do Prahy, avšak podle rodinné tradice toto studium nebylo dlouhé. [12] Katalogy studentů techniky z té doby se nedochovaly, a tak tento údaj bude obtížné upřesnit. Po smrti otce Jana Křitele Kašpara 17. února 1874 [13] převzal rodinný majetek. [14] Zahrnoval nejen hotel Veselka, ale také další reality. Ekonomickými ani pozdějšími politickými aktivitami Františka Kašpara se zde nebudu zabývat.

Pro nás je důležité, že svému synu Janovi v době jeho leteckých aktivit poskytoval významnou podporu. Je třeba uvážit, že po příchodu z Mladé Boleslavi do Pardubic v červenci 1909 neměl Ing. Jan Kašpar vlastní příjem. Teprve od června 1910 dostával honoráře za veřejné letecké produkce. Proto je nepochybné, že přinejmenším počátek, tedy nákup letounu Blériot XI financoval otec František a nepochybně i stavbu prvního letadla, byť Eugen Čihák ve vzpomínkách uváděl, že tuto stavbu z valné části hradil on. Pravděpodobnější je, že Eugen Čihák na některé práce přispěl, avšak většinu nákladů hradil František Kašpar. Ten také syna doprovázel snad při všech jeho veřejných leteckých vystoupeních, včetně jediné „zahraniční“ produkce v Černovicích v tehdejší rakouské Bukovině. František Kašpar také patřil mezi členy Aviatického družstva v Pardubicích (členský příspěvek činného člena zaplatil 5. května 1911). [15] Zemřel 3. května 1913 v Pardubicích. [16] I když letecká činnost jeho syna Jana byla v té době v útlumu, nepochybně toto pro ni znamenalo další ránu.

KAŠPAR, Ing., Jan

První český letec, narozen 1883, zemřel 1927. Nepovažuji za účelné na tomto místě zacházet do podrobností. Pokud jde o Kašparovu leteckou činnost v létech 1909 až 1914, odkazuji na svou knihu Ing. Jan Kašpar, Pardubice 2003. Pokus o úplný přehled jeho letadel, jak tovární, tak vlastní výroby naleznete v LK Speciálu č. 12 (2010).

KAŠPAR Karel

Pardubický stavitel, patrně bratr Emila Kašpara. Narodil se v září roku 1872 v Holicích, [17] různé ročníky katalogů reálky udávají datum 12., 13. a 16. září. Jeho otec Václav Kašpar je uváděn jako stavitel v Pardubicích (1883), pak jako stavitel v Mikulovicích (1885) či jako majitel cihelny v Mikulovicích (1886). [18] Absolvoval čtyři ročníky pardubické reálky. [19] Pak studoval obchodní akademii v Chrudimi, [20] odkud údajně odešel na českou techniku do Prahy studovat pozemní stavitelství. [21] Na přelomu února a března 1903 se na místodržitelství v Praze podrobil stavitelské zkoušce. [22] Podle citovaného Východu se spolu s otcem Václavem   a švagrem Manychem podílel na stavbě pardubické radnice. Po kratším pobytu v Plzni vedl v Pardubicích stavební kancelář svého otce. Byl členem a funkcionářem Sokola Pardubice, [23] po jistou dobu jeho náčelníkem.

Z 15. října 1910 pochází jeho náčrtek konstrukce hangáru, [24] který pak patrně pro obec postavil. V roce 1911 se stal členem Aviatického družstva v Pardubicích, [25] avšak své členství v Družstvo patrně brzy ukončil. V dubnu 1914 se v zastoupení Tělocvičné jednoty Sokol podílel na organizaci Čihákova letu Pardubice-Čáslav-Pardubice určeného na 3. 5. 1914. [26]

Stavitel Karel Kašpar, otec čtyř dětí, zemřel v Pardubicích 23. července 1918. [27]

KAŠPAROVÁ Anna

Choť stavitele Emila Kašpara. V roce 1911 se stala členkou Aviatického družstva v Pardubicích [28] a již 25. dubna 1911 zaplatila zápisné. Z Družstva vystoupila snad v roce 1912. [29] Jak bylo výše uvedeno, se stavitelem Emilem Kašparem se rozvedla a vdala se za Eugena Čiháka. Osobní údaje nemám k dispozici.