Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
28.04.2024 07:50

Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj

Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

28.04.2024 08:35

Zřícenina hradu Rýzmburk

Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

04.05.2024 14:00

Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie

Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč

Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.

Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).

A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.

Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.

typ akce: Výlety do historie

05.05.2024 07:55

Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice

Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

05.05.2024 08:35

Rozhledna Milíř

Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

Archiv aktualit

Pardubický pitaval z doby protektorátní (V. část)

obrázek k článku (z černé kroniky Večerního Českého slova) Říjen 1940 Krádeže v Rundštukově řeznictví (za 13. 000 K masa, sádla a salámů odcizeno a rozprodáno)! V trestním senátě rady Šubrta u chrudimského Krajského soudu zasedlo na lavici obžalovaných šest osob. Čtyři z nich byli zaměstnanci Rundštukova velkořeznictví v Pardubicích, 24letý řeznický a uzenářský pomocník Jindřich Sládek z Přestavlk, 20letý pomocník, Josef Matys z Brozan, 22letý pomocník Josef Dušek z Lešan u Skutče a jeden mladistvý učeň, jehož jméno nesmělo být zveřejněno. Tato čtveřice se dopustila přímého pachatelství, a proto tři z nich se odpovídali ze zločinu krádeže, Sládek a Matys kromě toho i z přestupku podílnictví na krádeži. Zbývající obžalovaní 49letý obchodník Josef Kopřiva a 34letý hostinský František Kotroň, oba z Pardubic, byli jako překupníci obžalováni ze zločinu podílnictví na zločinu krádeže. Všichni čtyři uvedení Rundštukovi zaměstnanci se dohodli podle obžaloby, že budou krást maso, sádlo a salámy, aby si jejich prodejci opatřili další zdroj příjmů. Tvrdili, že měli malý plat. Brali sádlo v celých bedničkách a najednou vzali dokonce celou polovinu vepře. Cena ukořistěných věcí, pokud se dala prokázat, činila přes 13 000 K. Obžalovaní se vesměs ke svým činům doznali.

Dva originály obrazů zmizely! Do sálu Pardubického Grandu vloupal se po skončení souborné výstavy obrazů nezjištěný pachatel a odcizil dva obrazy v ceně 4200 K. Řetěz a visací zámek pachatel ukroutil. Odcizené originály byly majetkem akademického malíře Václava Kozáka a obchodníka Vojtěcha Falce, obou z Prahy. Oba obrazy byly odcizeny i s rámy.[1]

Lila na oheň líh! Časně ráno vařila 73letá Marie Pekelská v bytě na Pernštýnském náměstí snídani. Kamna špatně hořela, proto stařenka nalila do plotny větší dávku lihu. V tom okamžiku na ní vzňaly šaty a Pekelská jako hořící pochodeň seběhla s nářkem do druhého patra. Tam ji přispěchal na pomoc majitel vinárny pan Dušička a uhasil na ní hořící šaty. Stařenka utrpěla rozsáhlé popáleniny I. a II. stupně a byla dopravena do nemocnice. Vinárník Dušička se popálil na rukou.[2]

Zatčena pro podezření z krádeže! Pardubičtí četníci zatkli 38letou M. Zákorovou z Velkých Nehvizd, služebnou bytem v Pardubicích, pro podezření, že letos odcizila známému pardubickému obchodníku s kožešinami norské lišky v ceně 7. 000K. Zatčená krádež popírala a tvrdila, že kožešinu dostala od svého bývalého milence Aloise Hanouska darem. Hanousek byl však právě v onu dobu v donucovací pracovně v Pardubicích.[3]

Vloupání do chodby! Do chodby v ulici Boženy Němcové v Pardubicích na Skřivánku se vloupal neznámý pachatel a odcizil dámské kolo a z dětského kočárku nánožník s polštářem patřící Karlu Šedivkovi, výrobci prošívaných přikrývek. Škoda činila 1880 K. Z téže chodby odcizil pravděpodobně týž pachatel později i dámské kolo a další výbavu z druhého dětského kočárku. Ten náležel skladníku Budoucnosti Josefu Svatoňovi. Škoda činila 90 K.[4]

Vykradač škol dopaden! V Pardubicích u Labe pod lodičkou byl nalezen starý černý kabát a v něm zabaleno kasařské náčiní. Pražské ústřední četnické oddělení zjistilo, že kasařské náčiní patří 36letému lupiči pokladen Metoději Sládkovi z Moravské Bránice u Brna. Následkem uvedeného zjištění byl Sládek odhalen jako pachatel v různých školách spáchaných během minulého roku (1939, poznámky autor). V letošním roce se podařilo Sládkovi vloupat do měšťanské školy v Chrudimi a pardubické reálky. Po usvědčení se Sládek ke svým činům plně doznal.[5]

 

Rok 1941

Jako původci krádeže knih z výlohy pardubického knihkupce Václava Berana Na Zeleném byli zjištěni dva chlapci, jeden vyšlý loni z měšťanky, druhý v páté obecné. Zámek otevřeli přizpůsobeným klíčem. Většina knih, valně poškozena, byla zabavena. Při doznání uvedli, že hlavním důvodem jejich činu byla „touha po čtení a vědění!“ [6]

Nedlouho poté bylo v blízkém knihkupectví v Klášterní ulici odcizeno z pokladny 523K neznámým pachatelem.[7]

Smrt ženy po nedovoleném zákroku! Následující kriminální příběh je z nedalekého Bohdanče. Chrudimský trestní senát se zabýval zločinem spoluviny na vyhnání plodu, jehož se dopustila 49letá porodní asistentka Anna Chmelíková z Bohdanče. Provedla nedovolený zákrok na E.Z. a zbavila ji tříměsíčního těhotenství. Jenomže po zákroku se dostavily vysoké horečky a následná smrt v pardubické nemocnici. Příčinou byla infekce. Chmelíková byla odsouzena do těžkého nepodmíněného žaláře na jeden rok.[8]  Krátce poté zemřela na otravu, způsobenou infekcí po nedovoleném zákroku, v pardubické nemocnici další žena, tentokrát z blízkého okolí Bohdanče. I ona byla podezřelá z nezákonného vyhnání plodu. Anna Chmelíková byla i v tomto případě podezřelá z neodborného chirurgického zákroku s tragickými následky úmrtí.[9]

Machinace s odběrovými lístky! Svou funkci výpomocného úředníka v kanceláři vyživovacího oddělení v Pardubicích zneužil 25letý Oldřich Marek. Bylo mu svěřeno přijímání potravinových lístků od řezníků a vyhotovování odběrných listů na maso a tuky. Jednoho dne se dohodl s řezníkem Janem Petrem, od něhož si dal posílat i lístky do svého bytu a vyhotovil mu odběrový list na větší příděl masa. Na případ se však přišlo a zjistilo se, že Petr dostal větší příděl masa o 934 kg, masných výrobků o 601 kg a sádla o 117 kg. Ke všemu se přiznal, ale před soudem vše popřel. Chrudimský trestní senát ho uznal vinným ze zločinů zneužití úřední moci a vyměřil mu 6 měsíců těžký nepodmíněný žalář.[10]

„Opička za 12 stovek!“  Ve značně podroušeném stavu vracel se pozdě v noci zámečník B. H. z jedné pardubické restaurace a zmožen usedl na okraj chodníku na Pernštýnském náměstí. Tvrdě usnul. Tak ho zastihla policejní hlídka. Když vystřízlivěl, poznal, že mu ve spánku kdosi stáhl náramkové hodinky značky Eterna za 1200 K![11]

V restauraci U zeleného stromu v Jesničankách besedovali hosté pozdě do noci. Truhlář Alois Hofman šel si do zahrady pro kolo a omylem vzal kolo dělníka Bohumila Hrona. V tu dobu si šel ovšem pro kolo právě i Hron. V domnění, že přistihl zloděje, vypořádal se s ním na místě. „Sem budeš chodit pěšky a odjíždět na kole!“ volal údajně na chudáka Hofmana. Ten udržel dvě tržné rány na čele a krevní výron.[12]

Pro švestku přepadla přes zábradlí ze druhého patra! 14letá zaměstnankyně známé pardubické firmy Černohous Zdeňka Davidová z pardubické Karantény stála při polední přestávce na verandě druhého poschodí a chytala švestky, které ji házeli učňové o poschodí níž. Když se snažila jednu zachytit, ztratila rovnováhu a pádem přes zábradlí na betonovou dlažbu si vážně pohmoždila páteř![13]

Podvodník s obrazy! 35letý Karel Hlaváček z Pardubic se zabýval prodejem obrazů – ovšem pochybného původu. Nabízel je a prodával důvěřivým lidem jako originály slavných malířů. V tomto oboru byl Hlaváček skutečně specialistou. Když mu došly peníze, objížděl kupce a dával jim obrazy do zástavy, vylákal půjčky, které nikdy nevracel. Když mu lidé svěřili do prodeje obrazy, neviděli ani je ani peníze. Hlaváček byl posléze odsouzen k deseti měsícům těžkého nepodmíněného žaláře.[14]

Tragédie truhlářského učně! Dne 21. 9. došlo u Rosic k tragédii, jejíž obětí se stal 17letý Oldřich Voženílek, truhlářský učeň z Blatnikovské Lhotky. Vracel se z návštěvy své babičky v Popkovicích. Když nezastihl převozníka u přívozu, rozhodl se zkrátit si cestu i s kolem přes řeku po železničním mostě, kam byl ovšem vstup přísně zakázán. Uprostřed mostu ho zachytil vlak a na místě usmrtil![15]

Pardubická studentka usmrcena autem! Při jízdě na kole po silnici od Nemošic k Ostřešanům byla dne 5. 7. zachycena autem studentka Marie Domnosilová, jediná dcera pardubického řezníka, a na místě usmrcena! Auto řídil František Faltus, obchodník z Chrudimi. Cyklistka byla nárazem vymrštěna na přední kapotu, po které se sklouzla a dopadla do příkopu. Z bezvědomí se již neprobrala. Faltus jel tak rychle, že zastavil auto až 90 metrů od místa neštěstí. Případem se zabýval chrudimský Krajský soud jako přečinem proti bezpečnosti života. Faltus na svoji obhajobu uvedl, že studentka najela na hromádku štěrku při krajnici, smekla se a spadla přímo jemu pod auto. Toto tvrzení však vyvrátilo několik svědků. Faltus byl odsouzen do tuhého vězení na pět měsíců nepodmíněně![16]

 

                                                                                                                    (pokračování)

 

 

 



[1] Tamtéž, 16. 10. 1940, č, 246.

[2] Tamtéž, 19. 10. 1940, č. 246.

[3] Tamtéž, 17. 11. 1940, č, 269.

[4] Tamtéž, 12. 12. 1940,  č. 292.

[5] Tamtéž, 20. 12. 1940, č. 299.

[6] Tamtéž, roč. XXIII., 26. 2. 1941, č. 48.

[7] Tamtéž.

[8] Tamtéž, 22. 4. 1941, č. 94.

[9] Tamtéž, 23. 4. 1941, č. 95.

[10] Tamtéž, 24. 5. 1941, č. 121.

[11] Tamtéž, 6. 8. 1941, č. 184.

[12] Tamtéž, 13. 8. 1941, č. 190.

[13] Tamtéž, 16. 9. 1941, č. 129.

[14] Tamtéž, 18. 9. 1941, č. 221.

[15] Tamtéž, 23. 9. 1941, č. 225.

[16] Tamtéž, 8. 12. 1941, č. 290.


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem