Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
31.03.2024 09:00

Přes střechu Evropy

Pustá Kamenice - Žižkov - Borová u Poličky. Délka trasy 10 km. Odjezd 9:02 ČD. Návrat 16:56 ČD. Ved: P. Kožený. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

31.03.2024 09:30

Velikonoce v Polabí

Valy – Mělice – Lohenice - Přelouč. Délka trasy 5,5 km. Odjezd 9:30 ČD (LETNÍ ČAS). Návrat 12:37 – 14:37 ČD Os, 13:05 – 14:05 R. Ved: M. Timarová. Turistická vycházka týmu B. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

03.04.2024 18:00

Archeologický průzkum v Pardubičkách

Přednáška Mgr. Tomáše Čurdy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

06.04.2024 14:00

Komentovaná prohlídka Automatických mlýnů

Pročleny Klubu přátel Pardubicka. Sraz před areálem Automatických mlýnů. Vstupné 200 Kč / 140 Kč zlevněné. Přihlásit k účasti je možné v kanceláři Klubu přátel Pardubicka v úterý nebo ve čtvrtek 10-12 a 14-17 hodin.

typ akce: Výlety do historie

17.04.2024 18:00

Nálety na Pardubice

Přednáška k 80. výročí spojeneckých náletů na Pardubice v roce 1944. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenckého náměstí. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

STARÉ DOMY VYPRÁVĚJÍ - 8.díl: Dům čp.22 v Zámecké ulici ? rodný dům Boženy Vikové-Kunětické

obrázek k článku Přicházíme-li Zámeckou ulicí k Přihrádku, po pravé straně ulice, v lini hotelu ?U čápa?, objevíme dům čp.22. Zde se 30.července 1862 narodila v rodině obchodníka s obilím Jana Novotného a jeho ženy Barbory, rozené Šoltové z Mnětic, dcera Božena, pozdější známá česká spisovatelka ? feministka. Není tedy správný údaj, o němž mluví pamětní deska na domě ? 29.června 1863. Na chybu jsem upozornil již v roce 1985, v době pořízení desky, ve Zprávách Klubu přátel Pardubicka. Božena Novotná již v mládí projevovala umělecké sklony, tíhla k divadlu a poezii. Matka ji vychovávala pohádkami, podle vzpomínek F.K.Rosůlka Božena již psala a veršovala ve svých 12 letech. Hrála v ochotnickém divadle a toužila se stát herečkou. Týden před požárem Národního divadla v Praze (vyhořelo 12.8.1881) prý v něm i vystoupila. Ředitel Jan N.Maýr ji chtěl angažovat, ale jen s malým platem. Roku 1883 se provdala za technického úředníka cukrovaru J.Vika. Již roku 1882 nabídla Světozoru svůj vesnický obrázek ?Bláznivý Numero?, který zahájil souvislou řadu jejich prací z prostředí venkova i maloměsta. Hlavním tématem pro ni byly problémy lásky a manželství. Její práce přinášely osobitý styl, humor i feministický pohled. Publikovala i v Lumíru a Květech.

Ve svých románech a novelách se výrazně zastávala práv žen (Minulost 1895, Medřická 1897). Roku 1890 vyšla tiskem její první divadelní hra V bludišti. V Národním divadle v Praze prorazila veselohrou Neznámá pevnina (1898), její další veselohra Přítěž byla roku 1907 provozována v královském divadle v Drážďanech. Roku 1908 obdržela Cenu dr.J.Herolda za veselohru Cop. V roce 1912 byla za Národní stranu svobodomyslnou (Mladočechy) zvolena jako první žena poslankyní zemského sněmu, místodržitel hrabě Thun jí však nepovolil výkon mandátu. Po vzniku ČSR (1918) se stala poslankyní Národního shromáždění, pracovala v klubu státoprávní (později národní) demokracie. Byla výbornou řečnicí, ve 20.letech neskrývala svůj temperativní obdiv k českému fašismu. Do tohoto ideové proudu zařadila roku 1929 na schůzi Mladé generace své strany i husitského hejtmana Jana Žižku. To již byla senátorkou…

            Závěr života prožila na svém zadluženém statku v Libočanech u Žatce u své dcery Vlasty Sísové, provdané za místopředsedu národně demokratické strany F.Síse. Byla obdivovatelkou politiky K.Kramáře a velkou kritičkou T.G.Masaryka, jemuž vyčetla odhalení padělků RKZ jako „největší zločin, jenž byl spáchán na národě českém“. Pardubický spisovatel a právník JUDr. Karel Krpata ve své rukopisné kronice „Výlet k pradědečkům“ zachytil její účast na začátku 20.let na pohřbu rodičů Novotných, kteří dožili svůj život v domě „U české koruny“ v Pardubicích (stával v prostorách dnešní Komerční banky             u Zelené brány). Dr. Krpata píše (s.681): „Oba bělovlasí, věkem mírně vychýlení, on dlouhý, vážný, kostnatý, ona usměvavá, droboučká, nikdy bez běloučkého čepečku. I když se s každým vlídně pozdravili, řečem se vyhýbali, známosti nehledali, žijíce tiše a osaměle jen sami sobě… Vzali se z letité lásky, kterou si úzkostlivě opatrovali až do stáří… Tak spolu vadli a se ztráceli den ode dne, až pojednou rozletěla se po domě zpráva, že Novotných není. Smrt neuvěřitelně krásná a milosrdná – zhasli tak těsně po sobě, že jeden nedozvěděl se         o smrti druhého. Filemon a Baucis. Vypravili jim společný pohřeb a za rakví kráčela i jedna ze tří dcer, spisovatelka B.Viková-Kunětická…“ Sama zemřela 8.března 1934 v Libočanech. Urna s jejím popelem byla na její přání deponována na hradě Kunětická hora, kde už od roku 1932 byla vystavena její mramorová busta od K.Vobišové. Město Pardubice uctilo památku své rodačky názvem ulice v prostoru Višňovky. Podle sdělení kastelána hradu Kunětická hora p.M.Jirouška se t.č. spisovatelčiny ostatky na hradě nenacházejí. Zná někdo jejich osud? Spisovatelčiny politické úvahy vyšly v knize JYS SUFFRACII vydání z let 1890-1926 Ústavem TGM v Praze roku 2012.


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem