Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
31.03.2024 09:00

Přes střechu Evropy

Pustá Kamenice - Žižkov - Borová u Poličky. Délka trasy 10 km. Odjezd 9:02 ČD. Návrat 16:56 ČD. Ved: P. Kožený. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

31.03.2024 09:30

Velikonoce v Polabí

Valy – Mělice – Lohenice - Přelouč. Délka trasy 5,5 km. Odjezd 9:30 ČD (LETNÍ ČAS). Návrat 12:37 – 14:37 ČD Os, 13:05 – 14:05 R. Ved: M. Timarová. Turistická vycházka týmu B. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

03.04.2024 18:00

Archeologický průzkum v Pardubičkách

Přednáška Mgr. Tomáše Čurdy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

06.04.2024 14:00

Komentovaná prohlídka Automatických mlýnů

Pročleny Klubu přátel Pardubicka. Sraz před areálem Automatických mlýnů. Vstupné 200 Kč / 140 Kč zlevněné. Přihlásit k účasti je možné v kanceláři Klubu přátel Pardubicka v úterý nebo ve čtvrtek 10-12 a 14-17 hodin.

typ akce: Výlety do historie

17.04.2024 18:00

Nálety na Pardubice

Přednáška k 80. výročí spojeneckých náletů na Pardubice v roce 1944. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenckého náměstí. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

Jaroslav Lonek neznámý

obrázek k článku Jaroslav Lonek je významnou postavou našeho letectví. Přesto některé momenty jeho života jsou veřejnosti takřka neznámé - platí to především 0 jeho mládí a službě v čs. vojenském letectvu.
1. Mládí a rodina
Jaroslav Lonek se narodil 22. 12. 1904 v Chrudimi. Stalo se tak v čp. 185/111, kde Lonkovi tehdy bydleli, za asistence porodní báby Jany Jindrové, taktéž z Chrudimi. 8. ledna 1905 proběhl křest, který provedl kaplan Karel Mikulecký.
Jaroslav byl nejmladším dítětem poštovního kontrolora Josefa Lonka a Marie Lonkové, rozené Šelové. Z matčiny strany pochází ze známé stavitelské rodiny Šelů, kteří působili ve Žlebech u Čáslavi. Jaroslavův pradědeček Michal Šel, dlouholetý žlebský purkmistr, prováděl v minulém století rozsáhlé romantické úpravy zdejšího zámku pro Vincence Karla Auersperga. Dědeček Emil Šel zde postavil pseudogotickou radnici, most a kostel svaté Anny. Podílel se pravděpodobně i na úpravách nedalekého zámku Filipova. Ve šlépějích svých předků pokračovali i dva Jaroslavovi sourozenci. Nejstarší bratr Josef (nar. 8. 1. 1901) se stal stavitelem v Praze. Bratr Bohumil (nar. 3. 6. 1903) vystudoval v letech 1922 - 1929 Akademii výtvarných umění v Praze. Vytvořil řadu krajinomaleb z Polabí, figurálních maleb, aktů, podobizen. Jako kreslíř přispíval do různých novin a časopisů, ilustroval také knihy. Od roku 1944 až do května 1945 byl vězněn v koncentračním táboře v Mauthausenu. Tam vytvořil množství lavírovaných kreseb a akvarelů odrážející poměry v koncentračním táboře, které byly po válce vystavovány jak u nás, tak 1 v zahraničí. Kromě dvou bratrů měl Jaroslav ještě starší sestru Marii (nar. 28. 5. 1899). Nejspíše v zimě 1909 - 1910 se rodina odstěhovala do Pardubic, neboť Josef, Bohumil a Marie Lonkovi přešli na místní obecnou školu 14. února 1910. Nejmladší Jaroslav začal navštěvovat novoměstskou chlapeckou obecnou školu až do školního roku 1911/1912. Po jejím ukončení v roce 1916 (frekventační vysvědčení mu bylo vydáno 28. 6.), nastoupil na vyšší státní reálku v Pardubicích, na které absolvoval celkem tři ročníky. Potom studia z prospěchových důvodů ukončil a vyučil se jemným mechanikem u Jaroslava Poláčka, u něhož byl poté také zaměstnán.

Lonkovi v Pardubicích žili nejprve na Alžbětině třídě čp. 504, poté na Novém náměstí čp. 907. (Později neslo název Trnkovo, Jiříkovo, Legionářské).
Lonkovo dětství a mládí je dobou, ve které musíme hledat kořeny jeho zájmu o letectví. Je velmi pravděpodobné, že na něj silně působila činnost pardubického Aviatického družstva, zejména lety Jana Kašpara a Eugena Čiháka. Situaci může charakterizovat i vzpomínka z dětství, kterou sám ja roslav Lonek často vyprávěl své manželce. Všechny chodníky na Trnkově náměstí byly tehdy zaplněny dětskými kresbami, jejichž autory byli dva bratři Lonkovi. Bohumil kreslil na chodníku vše, co ho napadlo, ale Jaroslav pouze letadla. Svou roli v životě Jaroslava jistě sehrálo i obnovení leteckého života v Pardubicích po vzniku republiky. Na konstruktérské schopnosti mělo pak bezesporu vliv i jeho vyučení jemným mechanikem.

2. Vojenská služba u letectva
V roce 1924 Jaroslav Lonek dobrovolně nastoupil osmnáctiměsíční vojenskou službu u leteckého pluku č. 1. Jako nováček byl 4. 1. přidělen k letecké rotě č. 71, 15. dubna pak přemístěn k rotě č. 4 (od 1. 5. nesly tyto letecké jednotky název letka, jednalo se tedy o 71. bombardovací a 4. pozorovací letku). Už 5. února vykonal vojenskou přísahu a 4. března se reversem zavázal, že ve smyslu § 19 branného zákona (resp. § 83 br.předp.) po absolvování elementární pilotní školy a úspěšném složení pilotní zkoušky I stupně setrvá jeden rok dobrovolně v další činné službě přes zákonnou presenční dobu. Po absolvování zmíněné zkoušky byl Lonek 22. října jmenován pilotem - letcem prvního stupně (pilotní průkaz FAI č. 192). 11. ledna 1925 byl povýšen na svobodníka, 1. května na desátníka. Ve dnech 3. 7. - 19. 11. 1925 absolvoval pokračovací školu dvousedadlovou v Chebu. Od 28. listopadu do 12. ledna 1926 byl frekventantem poddůstojnické školy leteckého pluku 1. Školu však neukončil a zkoušky nekonal. 13. 1. 1926 byl přidělen k druhé náhradní letce, kde pak od následujícího dne do 2. května vykonával podmínky na jmenování polním pilotem - letcem. Tím se stal 1. 5. 4. července 1926 byl Jaroslav Lonek propuštěn z činné vojenské služby a přeložen do I. zálohy jako desátník v záloze. V říjnu 1929 došlo k přečíslování letek v československém vojenském letectvu, a tak se 4. letka, u které Lonek sloužil, změnila na první.
V roce 1930 jako záložník vykonal u 1. leteckého pluku 50 dobrovolných cvičných letů, a to 12 samostatných na letounu A-11 v době trvání 46 minut, 6 na letadle A-125 v době trvání 22 minut a 32 na letounu Ab-111 v době trvání 2 h. 10 minut. 31. července přemístěn k náhradní letce 4. leteckého pluku, 28. února 1935 zpět k leteckému pluku č. 1, tentokrát ke cvičné letce. V letech 1929 a 1931 vykonal cvičení ve zbrani, v letech 1933 a 1935 mu byla cvičení prominuta.
Další, tentokrát mimořádné čtyřnedělní cvičení vykonal J. Lonek od 15. července do 11. srpna 1938. 14. září 1938 byl prezentován při vyhlášení mimořádných opatření a 24. 9. přidržen v činné službě v důsledku vyhlášení mobilizace. V armádě spolu s ostatními letci vyslechl tragickou zprávu o výsledcích mnichovské konference. Jeho přítel, spisovatel Václav Kubec (1907 - 1989), který sloužil jako polní pilot - letec u 1. leteckého pluku a s Lonkem se seznámil během vojenských cvičení záložníků, popisuje tento moment v povídce Když chlapi brečeli: „Dnes v noci se rozhodlo o Mnichově. Sudety vydány Hitlerovi! O nás bez nás! Hitler, Mussolini, Chamberlain, Daladier -Německo, Itálie, Anglie, Francie. Je toho strašně mnoho najednou, člověk si nemůže všechno srovnat v mozku. Naší ubohé delegaci bylo o půl druhé ráno přečteno rozhodnutí, na které bude jakákoliv odpověď pražské vlády zbytečná....Je ráno 30. září 1938...Slova z té proklaté bedýnky se chvějí vzrušením, je v nich cítit pláč víc než cokoli jiného - hlasateli té Jobovy zvěsti je těžko jako nám všem. A pak chlapi brečí. Ne, to není obyčejný pláč, vždyť mnozí už ani nepamatují, kdy jim naposledy vytryskly slzy. To zdeptaný, ničený, a bývalými spojenci opuštěný národ naříká. Vztek, lítost z nemohoucnosti a hrůza a všechno dohromady - tady na polním letišti, doma, v pevnostech, v kasárnách. Při demobilizaci svlékneme uniformy. Naposledy si tiskneme ruce, jak se kondoluje při pohřbu. „Nu Jardo..." Je nám všem těžko, ale Jarda Lonek, donedávna šéfkonstruktér Zlínské letecké a. s. a duševní táta populárních Zlínů - dvanáctek, snáší všechno snad ještě hůř. Seděl vedle mne, dlouhé hubené tělo shrbené do oblouku, úzký obličej popelavě šedý. „Tohle jim, prokristapána, nemůžeme darovat!" „A co chceš dělat?" Podíval se na mne úzkými čárkami očí. „Teď? Teď nic."
V srpnu 1939 opustil Jaroslav Lonek území protektorátu a zapojil se do odbojové činnosti.

Prameny a literatura:
1. MÚ Chrudim, Matrika narozených.
2. OA Pardubice, Výkazy docházky a prospěchu pětitřídní chlapecké a dívčí obecné Školy.
3. OA Pardubice, Hlavní katalogy vyšší státní reálky v Pardubicích.
4. VHA Praha, Kmenový list J. Lonka.
5. Pozůstalost J. Lonka.
6. Vzpomínky B. Lonkové.
7. Korespondence s V. Kubcem.
8. Pospíšilová, Marie: Žleby. Zámek a okolí. Praha 1987.
9 Toman, Prokop: Nový slovník čs. výtvarných umělců. Sv.2. Praha 1956.
10. Umělecké památky Čech 4. Praha 1982.
11. Letectví a kosmonautika, 1966, č. 20, s. 777.
O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem