Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
28.04.2024 07:50

Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj

Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

28.04.2024 08:35

Zřícenina hradu Rýzmburk

Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

04.05.2024 14:00

Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie

Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč

Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.

Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).

A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.

Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.

typ akce: Výlety do historie

05.05.2024 07:55

Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice

Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

05.05.2024 08:35

Rozhledna Milíř

Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

Archiv aktualit

LIDOVÁ ŠKOLA ZEMĚDĚLSKÁ OPATOVICE - 2.část

obrázek k článku Inventář školy Materiální vybavení Lidové školy zemědělské Opatovice nebylo vzhledem k délce jejího působení nikterak závratné. Škola neměla ani vlastní budovu, což je vzhledem k osmihodinové týdenní výuce pochopitelné. Ke svému fungování využívala budovu v areálu poblíž zemské vychovatelny, ta však nebyla zřejmě dostatečně vybavena. Ještě v květnu 1944 se škole nedostávalo dokonce ani skříně k ukládání písemností či pomůcek. Tuto skutečnost vyřešil školní výbor na své schůzi schválením zakoupení jedné skříně. Dále se výbor usnesl, že je třeba obstarat nádobí pro školní kuchyni. První školní rok se tedy již blížil svému konci a škola neměla všechny pomůcky potřebné k výuce.

Ač došlo ke schválení nákupu skříně již v květnu, ještě o měsíc později, když navštívil školu inspektor, nebyla součástí jejího inventáře. Inspektor dále požadoval provedení vazeb u všech knih a zavedení výuky vaření pro dívky.[1] Tyto skutečnosti ukazují na to, že první rok byl hektický a výuka neprobíhala ještě v plnohodnotné formě. Na konci téhož roku však došlo k založení inventáře o více než stu položkách a žáci dostali od školy zdarma sešity.[2] Na druhou stranu je třeba říci, že financí na běžný provoz měla škola dostatek. Výjimkou byl školní rok 1944/1945, kdy se jí nedostávalo prostředků na nákup paliva. Více o materiálním zajištění školy zjistit nelze. Celý inventář školy přešel po jejím zrušení na lidovou školu zemědělskou do Dřítče.

 

Vyučované předměty a učitelský sbor

Pro popis vývoje lidové školy zemědělské v Opatovicích nad Labem je třeba obrátit se i jiným směrem. K dokreslení fungování této školy (těchto typů škol), následuje výčet předmětů, které se ve škole vyučovaly. Pro přehlednost jsou umístěny zároveň s vyučujícími v tabulkách č. 1-4 níže. Vyučované předměty byly většinově dány osnovami, ač existovala možnost „vytvoření“ vlastního předmětu po jeho schválení příslušným inspektorem.[3]

K obecným předmětům patřily: „občanská a politická výchova“, „vlastivěda a československé písemnictví“, či „počty“ k odborným naopak: „odborná nauka zemědělská“, či „nauka hospodyňská a péče o dítě“.[1] Zároveň se vyučovala „němčina“, „nauka o vedení domácnosti“ a „nauka o Říši a povolání“.[2] Přičemž vyučování posledního zmíněného předmětu bylo vynuceno německým protektorátem nad českými zeměmi.   

Vyučování probíhalo v rámci zkrácené výukové doby, konkrétně tedy pouze ve středu.[3] Výjimkou byl druhý ročník 1945/1946, ve kterém se vyučovalo ve zkrácené době ve středu i čtvrtek.[4] Dle školského zákona z roku 1920 bylo normou 8 vyučovacích hodin za týden.[5] To ale škola striktně nedodržovala, neboť např. pro první ročník ve školním roce 1943/1944 se vyučovalo 7 hodin týdně.[6] Opatovická škola se tedy normě zákona drobně vzdalovala.

K nastíněným předmětům jsou zároveň uvedeni vyučující. Jelikož celkem prošly touto dvouletou školou pouze 2 třídy, lze rekonstruovat pouze 4 tabulky předmětů a vyučujících.[1] Na základě výše uvedených tabulek předmětů a učitelů si lze dále vytvořit obraz nejen o vyučovaných předmětech, ale hlavně o proměně vyučovaných předmětů po konci 2. světové války. Zcela zásadním zlomem se zde jeví pochopitelné vyřazení předmětu Nauka o Říši a povolání ze školních osnov a jeho nahrazení „vlasteneckými“ předměty Vlastivěda a československé písemnictví a Občanská a politická výchova.

Pro zkrácenou týdenní dotaci hodin a jednodenní (či dvoudenní) výuku je pochopitelné, že škola neměla své „interní“ učitele. O vzdělávání mládeže se starali vyučující zdejších škol. Za dobu existence školy na ní žáky vzdělávalo 7 učitelů. Josef Čech, Marie Vytáčková, Boleslav Půlpán, Anna Kratochvílová byli vyučujícími na opatovické národní škole[2] a Raimund Stehlík s Josefem Pelikánem byli později vyučujícími na opatovické měšťanské škole.[3] Další vyučující lidové školy zemědělské, Josef Šindelář, byl pravděpodobně taktéž vyučujícím na jedné z těchto škol. V případě učitelského sboru tak škola potvrzuje obecný trend, kdy na lidových školách hospodářských vyučovali místní učitelé obecných a měšťanských škol po absolvování kurzů při vyšších školách hospodářských.[4]  

Z výše uvedených tabulek je patrné, že se skladba učitelského sboru za 4 školní roky proměnila. Na první schůzi školního výboru 17. května 1943 byli jako učitelé ustaveni Boleslav Půlpán, Anna Kratochvílová a Marie Vytáčková. Za správce školy a zároveň vyučujícího byl zvolen Josef Čech, ředitel místní obecné školy.[5] Naplnění tohoto ustanovení potvrzují třídní katalogy a jejich excerpce v tabulkách výše. Dále byl pro tento rok přijat Josef Pelikán. Josef Čech, Boleslav Půlpán a Marie Vytáčková zůstali jako vyučující na škole po celou dobu její existence. Ve druhém školním roce přibyli do učitelského sboru Anna Kratochvílová a Josef Šindelář. Zároveň odešel Josef Pelikán. Sbor se tímto dočkal navýšení na 5 členů. To se stalo v důsledku existence prvního i druhého ročníku pro školní rok 1944/1945. Opačnou změnou prošel sbor následujícího školního roku, kdy došlo ke snížení vyučujících na úroveň školního roku 1943/1944. Druhý ročník vyučovali pouze Boleslav Půlpán, Josef Čech, Marie Vytáčková a nově Raimund Stehlík

 

Struktura žactva a obecní příspěvky

            Další zajímavým vhledem do fungování školy je porovnání počtu žáků k výši obecních příspěvků. Logika by dávala tušit, že výše příspěvku bude odpovídat počtu zapsaných žáků. Skutečnost je ovšem jiná a počty žáků neodpovídají výši příspěvků jednotlivých obcí. Porovnání je uvedeno v tabulce č. 5 přiložené níže. Tento poměr lze ověřit s pomocí třídní knihy prvního ročníku z roku 1943/1944.[6] Výše příspěvků byla stanovena na první schůzi školního výboru v květnu 1943. Tedy v době, kdy byla inspektorem lidových škol zemědělských oznámena nutnost zřízení této školy.[7] Finanční částka tak byla stanovena dříve, než byly známy počty nastupujících (přihlášených) žáků. Ke stanovení částky došlo na základě odhadu. V případě Opatovic nad Labem byl odhad poměrně správný, ale na příkladu Vysoké nad Labem je vidět přesný opak.

 



[1] Krom změny vyučovaných předmětů ukazují tabulky také změny v personálním obsazení školy.

[2] SOkA Pardubice, Národní škola Opatovice nad Labem, inv. č 340,341 a 342, fasc. 1, Služební a osobní výkazy učitelů (1942/1946) – nečíslovaný soubor.

[3] SOkA Pardubice, Střední škola Opatovice nad Labem, inv. č. 2, Kniha protokolů měšťanské školy 1945/1949, s. 1.

[4] Karel DVOŘÁK, Vznik a vývoj odborného školství, s. 106.

[5] SOkA Pardubice, Lidová škola zemědělská Opatovice, inv. č. 2, kart. 1, Kniha protokolů 1943/1947, s. 1-2.

[6] SOkA Pardubice, Lidová škola zemědělská Opatovice, inv. č. 3, kart. 1, Třídní kniha I. 1943/1944.

[7] SOkA Pardubice, Lidová škola zemědělská Opatovice, inv. č. 2, kart. 1, Kniha protokolů 1943/1947, s. 1-2. 



[1] Tamtéž.

[2] SOkA Pardubice, Lidová škola zemědělská Opatovice, inv. č. 9, kart. 1, Učivo a školní docházka I. 1944/1945, s. 1.

[3] SOkA Pardubice, Lidová škola zemědělská Opatovice, inv. č. 3, kart. 1, Třídní kniha I. 1943/1944, s. 1.

[4] SOkA Pardubice, Lidová škola zemědělská Opatovice, inv. č. 6, kart. 1, Třídní kniha a katalog II. 1945/1946, s. 1.

[5] Zdeněk ČERNOHORSKÝ, Dějiny zemědělství, s. 64.

[6] SOkA Pardubice, Lidová škola zemědělská Opatovice, inv. č. 3, kart. 1, Třídní kniha I. 1943/1944, s. 1.



[1] Tamtéž, s. 6.

[2] Tamtéž.

[3] Zdeněk ČERNOHORSKÝ, Dějiny zemědělství, s. 59. 

Celý článek naleznete ve Zprávách KPP číslo 5-6/2015.


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem