OSOBY A OSOBNOSTI LETECKÉHO DÁVNOVĚKU PARDUBIC Část XVI.

V dobovém tisku nacházím zmínky, že Dr. J. Kučera doprovázel Ing. Jana Kašpara při některých jeho veřejných produkcích, například 2. července 1911 v Kroměříži. [1] Ve dvou případech máme doloženo, že ošetřoval pardubické aviatiky. Poprvé to bylo v pátek 13. října, kdy poskytl Ing. Janu Kašparovi po jeho havárii na pardubickém letišti první ošetření. [2] Podruhé se to stalo 26. srpna 1912 po těžké havárii Eugena Čiháka v Pardubicích. [3]

KUČERA Josef

Majitel „závodu papírnického a knihařského v Pardubicích“. V dubnu 1911 prodal vznikajícímu družstvu „1 protokol, 1 knihu pokladní“. [4] Snad o den později Družstvu dodal jakého „desky dle míst“. [5] Dne 8. června Družstvu dodal „50 stuh barvy bleděmodré s označením A.D.P.“, patrně šlo o rukávové pásky pro členy Družstva. [6] Družstvo účet proplatilo 22. června. A 9. června 1911 Družstvu dodal „5 stužek barvy červené s nápisem Pardubice a 12 kartonků opatřených závěsy“. [7] Téhož dne ještě od něj Družstvo získalo „barvu na razítka, papír a obálky“. [8] Z 13. srpna je další dodávka, tentokrát „8 stuh. pásky na rukáv zlacené.“ [9]

Tyto údaje jsou zajímavé potud, že nám poskytují alespoň částečný pohled, jak byli členové družstva při vhodných příležitostech označováni.

Členem aviatického družstva v Pardubicích Josef Kučera nebyl. Osobní data mi nejsou známa.

Údaje z prvního citovaného účtu jsou zajímavé potud, že kniha protokolů správního výboru Aviatického družstva, zmiňovaná v odstavci o Ing. Z. Krulišovi, byla patrně vedena až od valné hromady 26. dubna 1911 a nezahrnovala tedy činnost přípravného výboru. Přitom je pravděpodobné, že nějaký protokol vedl i přípravný výbor, avšak nevíme o něm nic.

KUCHYNKA František

Pardubický velkouzenář, starosta města Pardubic v době leteckých začátků Ing. Jana Kašpara a Eugena Čiháka. Narozen 1. ledna 1848 v Hradci Králové, zemřel 17. 2. 1938 v Pardubicích. V Pardubicích žil od roku 1884. [10] Ačkoli sám bezprostředně v letectví nepracoval, v době jeho působení ve funkci starosty učinila městská rada některá důležitá rozhodnutí ve vztahu k začínající aviatice. Tím prvním, kdy ještě nikdo v radě netušil, že jde o leteckou záležitost, bylo dne 26. ledna 1910 schválení „zřízení prozat. kolny na čk. 2070“, o které žádal František Kašpar, [11] otec nastávajícího aviatika. Schůzi tehdy předsedal František Kuchynka. Stejně tak předsedal schůzi městské rady 31. května 1910, kdy již byla výslovně povolena stavba hangáru Hugo Čihákovi. [12] Nejednou byl F. Kuchynka jako divák přítomen Kašparovým cvičným letům, například 1. června 1910 v podvečer. [13] Účastnil se přátelského večírku s Ing. Kašparem, který 7. července 1910 uspořádal Spolek techniků z východních Čech. [14] A nesmíme zapomenout, že v době, kdy byl pardubickým starostou, vznikl „aviatický odbor“ městské rady (8. resp. 14. 7. 1910). [15] Ačkoli tedy v aviatice aktivně nepracoval a členem Aviatického družstva v Pardubicích nebyl, poskytoval začínající pardubické aviatice jistou podporu včetně podpory „úřední“.

KUPKA Václav

Účetní občanské záložny v Pardubicích, [16] v roce 1913 kontrolor záložny. [17] V roce 1882/1883 začal studovat první ročník pardubické reálky. [18] Jeho studium na této (případně jiné) škole jsem však nesledoval. Člen Aviatického družstva v Pardubicích od dubna 1911, účastník ustavující valné hromady. [19] Na valné hromadě Aviatického družstva dne 7. května 1913 byl zvolen revizorem účtů, [20] rovněž na valné hromadě 11. května 1914 byl zvolen revizorem. [21] Více o V. Kupkovi ani o jeho činnosti v Aviatickém družstvu v Pardubicích nevím.

KVÁČ František

Zámečník v Pardubicích. Podle některých pamětníků zhotovil některé kovové součástky pro letadla Ing. Kašpara a Eugena Čiháka. [22] Členem Aviatického družstva v Pardubicích nebyl.

LAGLEROVÁ Božena Viktorie

První česká pilotka. Narodila se 11. prosince 1886 na Královských Vinohradech u Prahy. [23] Pilotní výcvik absolvovala v Německu v pilotní škole Hanse Gradeho, kde na podzim 1911 složila pilotní zkoušku podle pravidel Mezinárodní letecké federace FAI. Jejími životními osudy ani leteckou kariérou se zde nebudu zabývat, chci se jen stručně věnovat jejímu vztahu k pardubické aviatice.

Božena Laglerová se, patrně ke konci listopadu 1911, obrátila nedatovaným dopisem na Aviatické družstvo v Pardubicích. [24] Hanuš Salz se ve své knize La aviadora mylně domnívá, že Laglerová nabízela účast na Kašparově a Čihákově veřejné produkci v Chuchli v listopadu 1911 (str. 61), produkce se však konala 10. prosince (ostatně, Ing. Kašpar po nehodě 13. října 1911 delší dobu nelétal a tak se taková produkce začátkem listopadu ani nemohla konat; a na jiném místě – str. 68 - H. Salz sám konstatuje, že produkce se odbývala v prosinci). A tak jeho poznámka, že „odpovědi se Lagnerová dočkala až 7. prosince“ (str. 61) je trochu zcestná. Laglerová totiž v dopise napsala, „že bych byla ochotna již 8 – 11 v Chuchli vzletu se zúčastniti“, což H. Salz pochopil jako datum 8. listopadu, avšak ve skutečnosti Laglerová mínila „8. až 11.“, ale prosince. Salzův vývod není ani přesný, kladná odpověď Družstva je datovaná 7. prosince, takže Laglerová ji patrně dostala následujícího dne, tedy „dočkala se“ 8. prosince.