Alejí klenů kolem rybníků
Krucemburk – Staré Ransko – Ždírec n. Doubravou. Délka 7 km. Odj. 7:53 ČD. Návrat 14:00, 16:06 ČD. Ved: Květa Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Meandry Struhy
Veselí - Lepějovice - Meandry Struhy - Bílý kopec - Kokešov – Opočínek. Délka trasy 8 km / 13 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 12:47 / 15:15 Bus MHD č.15. Ved: L. Kvapilová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
ANTONÍN ČÍŽEK A KAREL PETRÁŇ
Chtěl bych poděkovat panu PhDr. Jiřímu Kotykovi, Ph.D., za publikaci Jak jsem je znal aneb Zmizelí Pardubáci. AB-Zet Pardubicka-sešit 68, Klub přátel Pardubicka 2014 [1], která připomíná řadu osobností, které se zasloužily nejen o vznik Klubu, ale především o rozvoj Pardubic a celého Pardubicka.
V malém dodatku ke zmíněné publikaci bych chtěl nejdříve vzpomenout člověka, který žil dříve než zmíněný Klub mohl vzniknout, ale který také má o rozvoj města Pardubic a celého kraje nemalé zásluhy. Je to Antonín Čížek (1868-1939), dlouholetý ředitel Občanské záložny, ústavu, který sídlil v budově dnešního Evropského spolkového domu (obr.1) [2].
Antonín Čížek se narodil 3.8.1868 v Pardubicích, absolvoval obchodní školu v Chrudimi a jako začátečník nastoupil do výše zmíněné Občanské záložny. Díky svému talentu, píli a schopnostem rychle postupoval až se stal jejím ředitelem, posléze vrchním ředitelem a později předsedou Občanské záložny v Pardubicích. Antonín Čížek byl velmi schopným finančníkem a Občanská záložna se pod jeho vedením stala ústavem, který nemálo přispěl k celkovému rozkvětu kraje. O politickou kariéru Antonín Čížek neusiloval. Zasedal sice v obecním zastupitelstvu, městské radě i okresním zastupitelstvu, ale pracoval hlavně v sociální oblasti. V roce 1895 založil místní pobočku Husova fondu, společnosti po podporu nemajetných vysokoškolských studentů a později se stal předsedou této pobočky. V letech 1897 až 1900 byl také starostou Sokola Pardubice.
V r. 1897 se oženil s Annou Černou (1880-1955). V rodině Čížkových se narodilo a bylo vychováno 6 dětí. Než Antonín Čížek odešel do důchodu, dal si v letech 1928-29 postavit rodinný dům Na Olšinkách (obr.2) [3] podle projektu architekta Bedřicha Adámka, známého z výstavby některých pavilonů pardubické okresní nemocnice. Do jednoho bytu v novém domě se přestěhovala rodina Čížkovy dcery Milady, tehdy již provdané za Miloslava Kašpara, později pplk., jehož medailon byl uveden v KPP v r.2010, č.9-10, s.243-246. Do druhého bytu se přestěhoval Antonín Čížek s manželkou a dvěma mladšími dcerami, Věrou a Jaroslavou, tehdy ještě svobodnými.
Nejmladší Jaroslava, nar. v r. 1917, se později provdala za Ing. Karla Petráně (1917-1988) (obr.3), staršího bratra v publikaci zmíněného Miroslava Petráně. Karel Petráň, spolužák a kamarád Alfréda Bartoše (později skupina Silver A) a Věry Junkové z Reálky v Pardubicích, dokončil studia Vysokého učení technického v Praze až po znovuotevření vysokých škol po skončení druhé světové války. Nastoupil do stavební firmy svého otce Ing. Karla Petráně st. ve Sladkovského ulici v Pardubicích. Po roce 1948 byla firma znárodněna a Karel Petráň nastoupil do Pozemních staveb Pardubice, kde pracoval po celý život. Byl vynikajícím volejbalistou, členem týmu Sokol Pardubice I, který získal v r. 1939 titul Mistra Čech a Moravy. Dalšími členy zmíněného týmu byli například jeho bratr Ing. arch. Miroslav Petráň st., JUDr. Otakar Koutský a další uvedení ve výše zmíněné publikaci [1]. V této sportovní činnosti Karel Petráň pokračoval i po druhé světové válce a koncem padesátých a počátkem šedesátých let trénoval prvoligové družstvo volejbalistů VCHZ muži.
Z dalších aktivit Karla Petráně chci zmínit alespoň dvě akce. První byla tzv. „RADA“ před lékárnou na dnešní Třídě Míru, o které se již ve zpravodajích psalo. Druhou akcí bývalo také tradiční setkání party Sokolů vždy 24.12. v poledne, tzv. „Koledy“. Tato skupina lidí byla původně nazvána „Oponáři“, neboť po druhé světové válce vybírali prostředky na výrobu nové opony v Pardubické Sokolovně. Karel Petráň byl Pardubákem tělem i duší. Zemřel již v 71 letech a tak se poněkud vytratil z povědomí města.
Literatura
[1] PhDr. Jiří Kotyk, PhD: Jak jsem je znal aneb Zmizelí Pardubáci. Vydal Klub přátel Pardubicka jako 68.sešit edice AB-Zet Pardubicka.
[2] Evropský spolkový dům. Občanská záložna. AB-Zet Pardubicka – sešit 49. 2009, KPP.
[3] Pavel Panoch, ed., Miroslav Kaňka a další: Slavné vily Pardubického kraje. FOIBOS a.s. Praha, str.119-121, 2009
Autor: Doc.Ing. Milan Kašpar, CSc. e-mail: kaspmich@volny.cz
