VZPOMÍNÁME EUGENA ČIHÁKA (130 let od narození)

Kniha se jen v malé míře opírala o dobové dokumenty, ostatně Eugenu Čihákovi se jich mnoho nezachovalo, jak můžeme soudit podle dosti chudé pozůstalosti. Když jsem se před dvaceti léty pokoušel rekonstruovat přehled letadel bratry Čiháky postavených, vycházel jsem ve značné míře z dochovaných fotografií. Nikoli fotografií z pozůstalosti Čihákovy (ač jsem je měl k dispozici), ale z pozůstalosti Kašparovy, kde se jich dochovalo nepoměrně více.

V padesátých létech však nevyšla jen tato kniha, bylo otištěno též několik časopiseckých článků, například ve vojenských časopisech. V osmdesátých létech jsem se pokusil kontaktovat některé aktéry tehdejší „tiskové kampaně“, ale po čtvrtstoletí si už mnoho nepamatovali.

V roce 1966 jsem se začal zabývat počátky létání u nás a základní přehled událostí jsem získával hlavně z dobového tisku. Ač tisk jako pramen také není vždy zcela spolehlivý, přeci jen základní běh událostí zachycuje způsobem, na který se lze v zásadě spolehnout. A tak jsem na základě zpráv tisku mohl pouze potvrdit to, co přede mnou již napsali jiní: Kašparovo prvenství je nezpochybnitelné.

Zatím nejstarší zprávu, či spíše jen zmínku, o Kašparových leteckých snahách jsem nalezl v Národních listech z 20. února 1910. První zmínka tisku o letadle Hugona a Eugena Čiháků je až z 19. června téhož roku.

Rok 1908 jako začátek Čihákových (i Kašparových) leteckých snah, jak je uvedeno ve zmíněné knize? [1] Nesmysl, Ing. Kašpar tou dobou pracoval v Německu; kde byl v té době Eugen Čihák spolehlivě nevím. A podněty z novinových zpráv o úspěších letců v zahraničí? Zatím těch úspěchů nebylo mnoho. Až lety Wilbura Wrighta ve Francii ke konci onoho roku 1908 mohly vzbudit pozornost. Vyvrcholily silvestrovským letem, který trval více než dvě hodiny. To už stálo za pozornost! A pak přišel slavný Blériotův přelet úžiny La Manche dne 25. července 1909.

A připomeňme si ještě pro zajímavost údaj, který se nachází v Prvopisu kvalifikační listiny Hugo Čiháka po jeho přihlášce do československé armády (kam se přihlásil patrně už v listopadu 1918 [2]). V rubrice Zvláštní znalosti je, na základě toho, co sám uvedl, zaznamenáno „Konstruktér létadel – v roce 1907 první létadlo“. Už dokonce v roce 1907? Ta lidská paměť… Vždyť od stavby prvního letadla bratří Čiháků do Hugova vstupu do československé armády uplynulo teprve osm let a pár měsíců…

První Kašparovy pokusy s letadlem, zatím neúspěšné, spadají kamsi do přelomu února a března 1910. Zprávy o nich nemáme, můžeme však na ně soudit z fotografie, uveřejněné v časopise Sport a hry dne 22. března 1910. Letadlo na ní nese zřetelné stopy úprav uskutečněných po prvních pokusech. První doložený řízený let se uskutečnil, jak známo, 16. dubna 1910. Ing. Kašpar a Eugen Čihák tehdy nepochybně spolupracovali. Pro Eugena však zbývala jen úloha (neplaceného) mechanika. „Létat a kdyby mě to státi mělo vše. Ve spolku s bratrancem Kašparem, jímž lomcovala též aviatická horečka, a za pomoci bratra Hugona   a přítele Hrabánka jsem začal stavěti své první létadlo.“ To napsal Eugen Čihák asi v březnu 1911 pro Národní listy (otištěno 16. dubna 1911). Zde se však jednalo o letadlo Kašparovo, byť stavěné s Čihákovým nemalým podílem. Být pouhým mechanikem, mužem v pozadí? S tou úlohou se sotva mohl spokojit, zvláště když sám toužil létat.

První (neúspěšné) zkoušky letadla bratří Čiháků se uskutečnily okolo 15. července 1910. Zprávy jsou jen nepřímé, hovoří o opravě letadla poškozeného při zkouškách [3]. První Čihákův doložený řízený let se uskutečnil až 30. září 1910 [4]. Není vyloučeno, že podobný let vykonal už o den či dva dříve, avšak doklady o tom nejsou známy.

Často se hovořilo o tom, že Eugen Čihák a Ing. Kašpar se po prvních Kašparových úspěších jaksi rozhádali. Nemyslím, že šlo o vyhraněné rozpory. Jistě, po dubnu 1910 si šli každý svou cestou, a nějaká rivalita mezi nimi nepochybně byla (jak na to kdysi vzpomínal například p. Oldřich Boubelík z Pardubic, který se jako zvědavý chlapec často pohyboval po pardubickém letišti). Ale dávné kamarádství, které se datovalo někdy od roku 1891 (kdy rodina Čiháků přišla do Pardubic [5]) nepochybně přetrvávalo. Ostatně – v srpnu, nejpozději začátkem září 1910 Ing. Kašpar dokončil drak nového letadla Kašpar JK systém Blériot. A v tomto letadle, dosud bez motoru, jsou někdy v této době vyfotografováni oba aviatici společně. To považuji za dostatečný důkaz jejich přetrvávajícího kamarádství.

Nebudu se tu zabývat podrobnostmi letecké činnosti Ing. Kašpara ani Eugena Čiháka. Zachytil jsem je v knize První český aviatik Ing. Jan Kašpar z roku 2003, a pokud jde o Eugena Čiháka, v seriálu Druhý aviatik z Pardubic, který vycházel v časopise Letectví a kosmonautika v roce 1995. Jen bych chtěl na tomto místě připomenout, že od října 1911 začali oba pořádat společné veřejné produkce. V roce 1912 Ing. Kašpar letovou činnost ukončil. Všechny příčiny tohoto poměrně náhlého konce mi nejsou zcela jasné. Vždyť ještě na podzim 1912 přestavěl jednoplošník JK na jiný motor, ještě tou dobou začal stavět další letadlo. Nic z toho už nedokončil. Závěr Kašparovy letecké činnosti, tak úspěšně zahájené v roce 1910, je tak nějak podivný.

Eugen Čihák se naopak v roce 1912, dalo by se říci, „naplno rozjel“. Pořádal jednu veřejnou leteckou produkci za druhou, někdy měl veřejnou produkci každý týden. S bratrem Hugem stavěli další a další letadla. Ing. Kašpar Eugena Čiháka na většinu veřejných produkcí doprovázel. Ale pouze přihlížel…

Příjmy z veřejných produkcí měly počínaje rokem 1911 stále klesající tendenci, ale Eugen se nedal odradit. Chybějící finanční prostředky doplňovali bratří z jiných svých majetkových zdrojů, například z pronájmů polností. A Eugen Čihák u létání vytrval. V roce 1914 byl už jediným létajícím českým letcem v Čechách. Poslední doložený let vykonal 7. června 1914, kdy letěl z Pardubic do Bohdanče a zpět [6]. Na 14. června projektoval další let Pardubice-Turnov-Pardubice [7], nemám však zprávu, zda se uskutečnil.

Vnější podpora letecké činnosti Eugena Čiháka nebyla velká, byl odkázán na příjmy z veřejných produkcí a vlastní a bratrův majetek. Nalezl jsem jeden jediný doklad o takové podpoře: 18. června 1914 obdržel Eugen Čihák „premii za let Vysoké Mýto-Jaroměř-Pardubice“ (který se uskutečnil 17. května toho roku [8]) ve výši 300 K, kterou mu vyplatilo Aviatické družstvo v Pardubicích [9]. Pro Družstvo to byla částka nemalá. Ke dni 11. května 1914 vykazovalo „celkové jmění spolku“ 1791 K 34 h“ [10]. Vyplacená podpora tedy představovala více než 16 % jmění spolku. Kolik takových podpor by Družstvo mohlo poskytnout? Jisto je, že vzdor úsilí bratří Čiháků bylo české, i pardubické, létání v jakémsi útlumu a vypuknutí světové války v srpnu 1914 mu jen dalo „ránu z milosti“.

Shrňme pár údajů o činnosti Eugena Čiháka: V létech 1911 až 1914 uskutečnil třicet pět veřejných leteckých produkcí (Ing. Kašpar měl v létech 1910 až 1912 o třináct produkcí méně). S bratrem Hugem a dalšími spolupracovníky postavili prokazatelně patnáct letadel a letadlo šestnácté ve spolupráci s Ing. Kašparem. Ing. Kašpar postavil letadla dvě, další dvě nedokončil (to druhé, z přelomu let 1912/1913, v roce 1914 dokončili bratří Čihákové). Ačkoli byl tedy Eugen Čihák oním „až druhým aviatikem“, jeho činnost rozhodně byla nezanedbatelná a v nejstarších dějinách českého letectví má místo velmi významné.

Počet letadel bratry Čiháky postavených byl často zpochybňován. Fotografie však tento počet potvrzují. Bylo to ovšem možné také díky tomu, že trupy letadel byly z jednotlivých prvků sešroubovány pomocí spojek. To nejen usnadňovalo opravy, ale také umožňovalo konstrukční prvky z jednoho letounu bez problémů použít na letoun další. Jiná otázka je, proč těch letadel bylo tolik, jestliže pro veřejné produkce nakonec Eugen Čihák použil jen tři stroje. Některé letouny se patrně nezdařily, byly opuštěny a z jejich konstrukčních prvků pak vznikly další letouny.

Ing. Jan Kašpar nikdy nezískal mezinárodní pilotní diplom. To jeho činnost omezovalo jen na české země, s výjimkou sudetoněmeckých oblastí, kam tamní pořadatelé českého letce prostě nepustili. Eugen Čihák dne 1. května 1912 složil mezinárodně platnou pilotní zkoušku a příslušný průkaz mu pak umožňoval pokoušet se o účast na soutěžích mimo Království české. Že v těchto soutěžích, pokud na nich nakonec startoval, nebyl příliš úspěšný, je jiná otázka.

Bratří Čihákové, podobně jako o něco dříve Ing. Jan Kašpar, v roce 1913 nabízeli výrobu letadel pod firmou Bratří Čihákové – Čihák Fréres. Dali si natisknout prospekt a pod touto firmou také výrobu letadel a leteckou školu inzerovali. Jejich firma však v rejstříku firem okresu Pardubice zapsána není. Lze tedy tvrdit, že šlo více o záměr. Ostatně, byli (podobně jako Ing. Kašpar) schopni dodávat pouze jednotlivá letadla a zavedeným firmám sotva mohli konkurovat.

Přišla válka. Eugen Čihák rukoval hned 2. srpna 1914 ke svému kmenovému útvaru, 4. pluku císařských horských myslivců. Avšak již 1. září byl pro nemoc propuštěn na dovolenou. [11] 26. října 1914 sepsal žádost o zařazení k letectvu, kam nastoupil (do Vídeňského Nového Města) 15. prosince. Neznámého dne se podrobil pilotní zkoušce, o níž nevíme nic bližšího. Neuspěl, nevíme proč. Zůstal u letectva jako technický důstojník náhradní letecké roty, avšak po jakési autonehodě byl 7. ledna 1915 odeslán zpět k tyrolským myslivcům.