Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
31.03.2024 09:00

Přes střechu Evropy

Pustá Kamenice - Žižkov - Borová u Poličky. Délka trasy 10 km. Odjezd 9:02 ČD. Návrat 16:56 ČD. Ved: P. Kožený. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

31.03.2024 09:30

Velikonoce v Polabí

Valy – Mělice – Lohenice - Přelouč. Délka trasy 5,5 km. Odjezd 9:30 ČD (LETNÍ ČAS). Návrat 12:37 – 14:37 ČD Os, 13:05 – 14:05 R. Ved: M. Timarová. Turistická vycházka týmu B. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

03.04.2024 18:00

Archeologický průzkum v Pardubičkách

Přednáška Mgr. Tomáše Čurdy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

06.04.2024 14:00

Komentovaná prohlídka Automatických mlýnů

Pročleny Klubu přátel Pardubicka. Sraz před areálem Automatických mlýnů. Vstupné 200 Kč / 140 Kč zlevněné. Přihlásit k účasti je možné v kanceláři Klubu přátel Pardubicka v úterý nebo ve čtvrtek 10-12 a 14-17 hodin.

typ akce: Výlety do historie

17.04.2024 18:00

Nálety na Pardubice

Přednáška k 80. výročí spojeneckých náletů na Pardubice v roce 1944. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenckého náměstí. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

OSOBY A OSOBNOSTI LETECKÉHO DÁVNOVĚKU PARDUBIC Část XVIII.

obrázek k článku Do roku 1920 MLÁDEK, PhDr., Ferdinand Narozen 3. října 1881 v Hlinsku. Po maturitě na gymnáziu v Chrudimi studoval filosofickou fakultu v Praze. Pak vyučoval na středních školách v Praze. Od roku 1914 ředitel gymnázia v Pardubicích. Zemřel v Pardubicích 11. července 1966. Ojedinělé jeho články z oblasti letectví se objevovaly v časopise Epocha od června 1904, od ročníku 1910/1911 vedl v tomto časopise pravidelnou rubriku Přehled vzduchoplavby. V roce 1909 vyšla jeho knížečka Dobytí vzduchu, jedna z prvních českých knih o letectví. Pokud je mi známo, tato jeho letecká publicistika ovšem převážně spadá do doby před příchodem do Pardubic.

MORÁVEK Václav

Soukromník v Pardubicích. Asi v květnu 1911 vstoupil do Aviatického družstva v Pardubicích jako přispívající člen. [1] Během roku 1912 patrně své členství ukončil. Více o něm nevím.

 

MOTÁČEK, Josef

Z Třebíče. Opět jeden z „vynálezců“, kteří u Aviatického družstva v Pardubicích hledali finanční podporu pro realizaci svého vynálezu. [2] Odpověď Družstva na jeho dopis z 2. října 1911 neznám.

 

NEJEPSA Karel

Z Dříně na Kladensku. Opět jeden z vynálezců, který u rodícího se Aviatického družstva v Pardubicích již 11. ledna 1911 hledal „pomoc ku provedení velkolepého díla“. [3] Odpověď Družstva neznám, jisto ovšem je, že nikdy nemělo prostředky k dostatečné podpoře byť jediného takovéhoto vynálezce, navíc se většinou jednalo sice  o „velkolepé“, ale většinou pochybné projekty.

 

NETUŠIL Karel

Truhlář u firmy František Dvořák. Údajně měl podíl na stavbě letounu Kašpar systém Kašpar na začátku roku 1910. [4] Jinak jsem se s jeho jménem nesetkal. Osobní údaje neznám.

 

NOVÁK, kpt., Stanislav

Od prosince 1918 velitel Letecké setniny Pardubice, setnina však až do svého zániku neměla jediné letadlo. St. Novák byl později ve velitelské funkci nahražen Václavem Vlčkem a odešel jako velitel k 1. polní letecké setnině. V polovině roku 1919 byla ovšem Setnina Pardubice zrušena. K činnosti setniny je minimum dokladů. Pokud jde o Stanislava Nováka, bližší údaje o něm bych raději přenechal těm, kdo se zabývají československým letectvem 20. let.

Při této příležitosti bych zde rád uvedl příslušníky letecké setniny, pokud jsou mi známi. Mimo ojedinělých osob dosud jednotlivě jmenovaných to byli: Ing. Jan Kašpar, dále piloti Bohuslav Kašpar, Rudolf Bartoň, Václav Jonáš, Václav Kamenický, Karel Hrubý, František Procházka, Alois Munzar, Ludvík Kukáš, Karel Levý, Adolf Pilař, Josef Hrábek, Jaroslav Maschulka, Cyril Zelenka, Bohuslav Janeček, Alois Vrecl, Rudolf Šimáček, Jan Michl, František Šámal, Rudolf Němec, Jan Samsenák (Samšiňák ?), Ferdinand Maier, Josef Fleger, Jindřich Jesina, Antonín Pavlas, Rudolf Müller, Josef Tonič, František Dlabola, Jan Huka. V neletových funkcích zde dále byli Ladislav Novotný, Josef Morávek, Stanislav Pilař, J. Pavlů a další osoby, především vojáci prezenční služby. Na to, že setnina nikdy neměla letadla, tu byl značný počet pilotů. Československé letectvo mělo tehdy naprostý nedostatek provozuschopných letounů, které byly potřeba v Praze a na Slovensku. A tak naděje na obnovení letového provozu v Pardubicích se nesplnily a jeho obnova čekala až na vznik Východočeského aeroklubu v roce 1930. Dostupné údaje o Letecké setnině Pardubice naleznete v publikaci LK Speciál č. 6 (2005), str. 48 – 50.

 

NOVOTNÝ František

Truhlář, mechanik a blízký spolupracovník Ing. Jana Kašpara. Je s podivem, že pardubičtí badatelé se snad ani nepokusili zachytit základní životopisná data této důležité postavy pardubického létání, dokud F. Novotný ještě žil, a spokojili se s tím, že sepsal své vzpomínky na Ing. Jana Kašpara. V současné době nemohu „prolézat“ pardubický archiv, zda bych snad někde nezachytil drobnou stopu. Mohu jen konstatovat, že osobní údaje Novotného neznám.

F. Novotný z Hradiště na Písku se vyučil truhlářem a okolo roku 1909 pracoval v truhlářství Jana Svobody v Pardubicích. Odtud, asi v dubnu 1910, přišel pracovat k Ing. Janu Kašparovi. Opravoval jeho letadla po drobných i větších nehodách, nepochybně měl podstatný podíl na stavbě letadel – jednoplošníku Kašpar JK systém Blériot, dvouplošníku Kašpar systém Kašpar a nedokončeného jednoplošníku Kašpar systém Bristol. Mimoto to doprovázel Ing. Kašpara při všech veřejných produkcích. Když Ing. Jan Kašpar v roce 1912 přestal létat, používal služeb Františka Novotného často Eugen Čihák, [5] ač Novotného patrně nadále platil Ing. Kašpar.

Musím s lítostí konstatovat, že této významné postavě pardubické aviatiky jsem zůstali dosud mnoho dlužni.

 

OČENÁŠEK Ludvík

Narozen 4. srpna 1872, Kříše u Rokycan. Ludvík Očenášek byl především elektrotechnik, avšak od roku 1902 se vedle toho zabýval opravami silničních vozidel. Na přelomu let 1906 – 1907 ve svém závodě zhotovil rotační motor o výkonu 8,8 – 10,3 kW (12 – 14 k), který byl určen k pohonu automobilu. [6] V roce 1909, snad po Blériotově přeletu účiny La Manche (25. 7. 1909) Ludvík Očenášek obrátil svou pozornost také k letectví. Původně chtěl koupit ve Francii letadlo a zabudovat do něj svůj motor, [7] avšak motor byl pro použití v letadle slabý. Záhy tedy padlo „opačné“ rozhodnutí: Očenášek ve svém závodě v Nuslích postaví letadlo, motor (rotační Gnôme Omega 37 kW/50 k) do něj koupil ve Francii. Dokončené letadlo na podzim 1910 odstěhoval do Plzně, kde prováděl pojížděcí zkoušky a uskutečnil několik skoků do vzduchu. [8] V únoru 1911 přestěhoval letadlo do Pardubic, [9] patrně doufal, že mu Ing. Kašpar pomůže se zkouškami letadla. Inženýr Kašpara však zásadně na cizích letadlech (včetně letadel bratrance Eugena Čiháka) nelétal; proč, nevíme. Ludvík Očenášek uskutečnil v Pardubicích na jaře 1911 několik pojížděcích zkoušek, avšak pro časové zaneprázdnění jich brzy zanechal. [10] V dubnu 1911 se stal členem Aviatického družstva v Pardubicích. [11] Opuštěné letadlo stálo ve velkém hangáru Aviatického družstva a zahálelo. Až v říjnu 1912 se Ludvík Očenášek rozhodl, že bude pokračovat ve zkouškách letadla. Vyslal do Pardubic mechanika Semptnera, který se 19. října snad pokusil s letadlem vzlétnout. To se mu nezdařilo, letadlo vzplálo a bylo ohněm vážně poškozeno. [12] Škoda na letadle byla asi 16 000 K. Ludvík Očenášek své členství v Aviatickém družstvu v Pardubicích ukončil pravděpodobně v roce 1912, neboť v seznamu členů pro rok 1913 nenacházíme. [13]

 

PELANT Bohumil

Strojní technik z Dašic. Dopisem z 29. května 1913 se obracel na Josefa Prokopa jako předsedu Aviatického družstva v Pardubicích s prosbou o finanční podporu při realizaci svého vynálezu, patrně stabilizačního zařízení pro letouny. [14] Na dopisu je doplněno datum „6/6 1913“, kdy patrně byla věc projednávána ve správním výboru Družstva nebo toho dne odeslána odpověď neznámého obsahu. Jisto je, že Družstvo nedisponovalo prostředky k podpoře takovýchto vynálezců.

 

PETROF Antonín

Známý výrobce klavírů v Hradci Králové. Dne 25. května 1912 zaslal dopis, [15] podle titulování soudě adresovaný císařskému radovi Ing. Zdenko Krulišovi, jímž vyzýval ke vstupu do Společnosti pro zřízení rakouské vzduchoplavby (jak bývá uváděna českým tiskem). K dopisu byla připojena přihláška. Zdá se, že v Pardubicích toto zůstalo bez odezvy.

Antonín Petrof v roce 1911 projevil jisté aviatické zájmy, ty se však netýkají Pardubic. Jiný „aviatický vztah“, kromě uvedeného dopisu a přihlášky, k Pardubicím A. Petrof, pokud vím, neměl.

 

PICK Max

Člen Aviatického družstva v Pardubicích v roce 1911, uveden jako obchodník. [16] Jeho osobu jsem blíže nesledoval, a tak mám jen pár útržkovitých údajů. Narodil se pravděpodobně 28. ledna 1869 v Pardubicích. [17] Asi v létech 1879/1880 a 1880/1881 studoval reálné gymnázium ve Vídni, [18] od roku 1881/1882 do roku 1885/1886 pak navštěvoval pardubickou reálku, kde v roce 1886 maturoval. [19] Z Aviatického družstva vystoupil patrně v roce 1912. [20] Více údajů o Maxi Pickovi nemám.

 

MALÁ  GLOSA  NA  OKRAJ

 

Ve Zprávách KPP 7-8/2015 byla otištěna zpráva o připomenutí výročí Kašparova prvního řízeného letu, který se jak známo uskutečnil 16.dubna 1910. Zpráva, která byla patrně převzata z ČTK, obsahuje zavádějící informaci, že ing. Kašpar tento let provedl na letounu vlastní konstrukce.

            Zabývám se touto problematikou desítky let a pokoušel jsem se najít zprávy o jednoplošníku Kašpar systém Kašpar z roku 1910 nejen z pardubického a pražského tisku, ale např. i z tisku královéhradeckého. Zprávy jsou, žel poněkud neurčité, navíc některé zprávy jsou zřetelně opisovány z jiných tiskovin. Dlouho jsem nenašel zprávu, že by se toto letadlo vůbec vzneslo do vzduchu. Takovou zprávu jsem nalezl až v Prager Tagblattu ze 17.dubna 1910. Uvádí, že s letadlem se zdařily jen kratší či delší skoky a letadlo skutečně lety neprovedlo.

            To, že onoho 16.dubna 1910 použil Ing. Kašpar letoun Blériot XI, potvrzují nejen zprávy dobového tisku, ale i fotografie Josefa Deyla, které pořídil při Kašparových letových pokusech uskutečněných o den dříve, 15.dubna. Tehdy už byl původní Kašparův letoun opuštěn.

            Pokud jde o letadlo, které bylo při tomto „pamětním“ letu použito, jde o stroj, který před více lety postavil p. Vondrášek z Českého Brodu. Tomu kdysi p. M.Kindernay přislíbil hradit stavbu létající repliky letounu Kašpar JK systém Blériot. Z přislíbené částky mělo být také uhrazeno zhotovení odpovídající výkresové dokumentace letounu v podobě, v jaké letěl 13.května 1911 z Pardubic do Prahy. P.Kindernay nakonec p. Vondráškovi peníze na stavbu repliky neposkytl, a tedy ani prostředky na pořízení výkresové dokumentace. P.Vondrášek pak postavil letadlo na vlastní náklady a jako základní výkres použil ten, který byl v roce 1982 uveřejněn v časopise Modelář. Tento výkres však zachycuje současnou podobu letadla, nikoli podobu z května 1911, která byla dosti odlišná.

            Po nějaké době p. Kindernay letadlo od p. Vondráška koupil, mám obavu, že hluboko pod jeho skutečnou cenou. V roce 2009, kdy uplynulo 100 let od Blériotova přeletu úžiny La Manche, p.Mára letadlo opatřil novým křídlem, tvarově odpovídajícím typu Blériot XI,           a novými ocasními plochami ve tvaru, jaký byl použit pouze na „prototypovém“ Blériotu XI, sériové stroje měly jiný tvar směrového kormidla.

            Osobně se mi toto letadlo nelíbí. Je to jakási směsice. Svými tvary, nikoli rozměry, odpovídá Blériotu XI, avšak přední část letounu včetně podvozku je „Kašparovská“, zůstala v podobě letounu Kašpar JK tak, jak stroj kdysi p. Vondrášek postavil.

            Ostatně, p. Kindernay svého času tvrdil, že má z Národního technického muzea zapůjčenu výkresovou dokumentaci Kašparova letounu JK. Avšak NTM takovou dokumentaci nemá a nikdy nemělo. Je ostatně otázka, zda se Ing. Kašpar vůbec zdržoval pracným kreslením výkresové dokumentace, když stačilo zhotovit jednoduchý náčrtek se zaznamenanými odlišnými rozměry a ostatní díly letounu zhotovit podle originálního Blériotu.

            Torzo výkresové dokumentace na jednoplošník Kašpar JK ovšem existuje. Jen po přestěhování jsem se dostal do situace, která mi znemožňuje tuto dokumentaci dokončit. Vyžadovalo by to pravděpodobně několik set hodin práce. Jaké budou její osudy, je nejisté. Svého času jsem tuto dokumentaci nabízel pardubickému Východočeskému muzeu, to však nemělo prostředky na její odkoupení.



[1] Státní okresní archiv Pardubice, fond Aviatické družstvo v Pardubicích, 1911, doklad Čís. 78 a doklad Čís. 81

[2] Státní okresní archiv Pardubice, fond Aviatické družstvo v Pardubicích, 1911, doklad Číslo 153

[3] Tamtéž, 1911, dopis z 11. 1. 1911.

[4] Vzpomínka Oldřicha Dvořáka

[5] NTM, letecký archiv, kniha in.v č. 95, list 169, korespondenční lístek Ing. Kašpara redaktoru Kalvovu.

[6] Sport a hry, č. 7, 20. 3. 1907, str. 56.

[7] Čas, Praha, roč. XXIII, č. 355, 25. 12. 1909.

[8] Pavel Sviták, Ještě jednou Ludvík Očenášek, in: Dějiny věd a techniky 3/2000.

[9] Čas, Praha, ročník XXV, č. 43, 12. 2. 1911.

[10] Pavel Sviták, Ještě jednou Ludvík Očenášek, in: Dějiny věd a techniky 3/2000.

[11] Tamtéž.

[12] Tamtéž.

[13] Státní okresní archiv Pardubice, fond Aviatické družstvo v Pardubicích, 1913.

[14] Tamtéž, 1913, dopis Č. j. 22.

[15] Tamtéž, 1912, dopis.

[16] Tamtéž, 1911, seznamy členů.

[17] Státní okresní archiv Pardubice, fond Reálka Pardubice, katalog pro rok 1881/1882.

[18] Tamtéž

[19] X. výroční zpráva reálky, str. 66.

[20] Státní okresní archiv Pardubice, fond Aviatické družstvo v Pardubicích, 1913, seznam členů.

 


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem