Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
21.01.2018 08:05

Procházka zimní Chrudimí

Chrudim – Staré město – sportoviště (možnost navštívit Muzeum + M.loutek). Délka trasy 10 km. Odjezd BUS v 8:05 h, návrat v 15:00 hod.; 15:34 hod. Os. Vedoucí L. Kvapilová. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubika.

typ akce: Turistické vycházky

24.01.2018 18:00

Pardubické městské řeky, mlýny a mosty

Přednáška poinformuje o tom, jak byly Pardubice v minulosti spojeny s vodními toky, které byly i pohonem pro mnohé stroje a manufaktury. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce, veřejnost zvána, vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

25.01.2018 16:00

Politik. Dr.Mifek

Beseda pražské pobočky Klubu přátel Pardubicka se koná v klubovně v ulici Ve Smečkách v Praze 1.

typ akce: Pražská pobočka KPP

28.01.2018 10:00

Výšlap kolem Chrudimky

Pardubice–krematorium – Červeňák – Nemošická stráň – Drozdice – Nemošice (7 km) – Pardubice-krematorium – 8,5 km. Délka trasy 8,5 km. Odchod v 10:00 h, návrat v 13:30 hod. MHD; 14:30 hod. Os. Vedoucí Z. Řehák. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

07.02.2018 18:00

Projektování pražského dálničního okruhu v letech 1938 - 1943 a stavba dálnice z Prahy do Posázaví v letech 1939 - 1950

Přednáška Tomáše Jandy bude mapovat nesnadnou přípravu pražského dálničního okruhu se zásahy německých architektů nahlížejících na Prahu jako na německé město a zároveň na úzkou spolupráci českých a německých mostních odborníků při projektování jedné z největších mostních konstrukcí. Dále za pomoci dobových snímků navštívíme staveniště dnešní dálnice D1 mezi Prahou a Hvězdonicemi v letech 1939 - 1950 dokončené po vynucené přestávce až v sedmdesátých letech minulého století.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Zprávy KPP

Ředitel František Vambera a pardubická aviatika

obrázek k článku

Ve Zprávách KPP 9-10/1996 se objevila výzva k pomoci ve shromažďování údajů o některých pardubických osobnostech. Trochu mne překvapilo, že mezi těmito jmény se objevilo i jméno ředitele pardubického cukrovaru Františka Vambery. Vzhledem k mému badatelskému zaměření mne postava ředitele Vambery zajímá v poněkud zúženém pohledu, a tak mohu k němu připojit jen několik spíše nesouvislých poznámek. Přeci jen jsem se však (při studiu začátků létání v Pardubicích) s jeho jménem několikrát setkal. Nejstarší údaj, jaký jsem nalezl, pochází ze Slavnostního listu ku sjezdu bývalých žáků reálné školy v Pardubicích, ze srpna roku 1887. Zde je mezi absolventy VII. ročníku školního roku 1877-78 uveden „Vambera František, technický adjunkt cukrovaru v Pardubicích." Absolvoval tedy školu v době, kdy snad pro nedostatek prostředků nevydávala výroční…


František VAMBERA - ředitel cukrovaru a zasloužilý občan

obrázek k článku

(nar. 16. 7.1860 Pardubice, zemř. 24. 2.1949 Pardubice) František Vambera se narodil 16. července 1860 v Pardubicích v Labské ulici č. 21 (v dnes již zbouraném domku) v rodině truhláře Fr. Vambery (1825 - 1901) a Josefiny, roz. Stránské (1825 - 1907) jako jejich 3. dítě. Vystudoval reálnou školu v Pardubicích a roku 1881 nastoupil jako technický adjunkt v místním cukrovaru. Zde byl potom správcem a technickým ředitelem. 18. září 1888 se v Pardubicích oženil s Annou, roz. Bubeníkovou (1868 - 1892), dcerou Emanuela Bubeníka (1835 - 1908), bratra zasloužilého starosty Pardubic Václava Bubeníka (1828 - 1879). 21. října 1889 se jim narodil syn František (zemřel 1975), pozdější profesor na Obchodní akademii v Hradci Králové a inženýr chemie. Paní Anna Vamberová zemřela velmi mladá r. 1892 ve věku pouhých 24 let. Její manžel se již podruhé…


A CO DNES? „Pardubicko, Holicko, Přeloučsko - dějinný a místopisný obraz"

obrázek k článku

„Tak zní název nejnovějšího díla vydávaného společnou prací učitelstva školního okresu pardubického, jež řadí se jak obsahem, tak úpravou k nejlepším spisům české literatury. Máme před sebou dílu prvního č. 6 a 7., pojednávající o přírodních poměrech okresu, v kterém pozornost je věnována poměrům hydrografickým oblasti Středního Labe. Podán jest tu věrný místopisný obraz nynějšího Polabí, jakož i řeky Labe a všech jeho přítoků tak poutavým jazykem, že nám pozorovatelům vývoje dnešní otázky kvapem blížícího se kanalisování (regulace a splavnění - pozn. J.P.) Stř. Labe, jež v zápětí bude míti zánik dnešního svého idylického rázu, ustupujíc namnoze jednotvárnosti, rozehřívá srdce útěchou, že v slově a obraze zachovány budou krásy žírného Polabí nám i věkům budoucím. A v tomto směru právem možno říci, že učitelstvo okresu vykonává práci…


Otakar Trnka, Pardubák v rakouské vládě

obrázek k článku

Zemřelý pardubický knihovník Jiří Pertl (1922 - 1986) právem neopomněl uvést ve svém přehledu význačných osobností Pardubicka minulých leť1 vedle jiných i významného pardubického rodáka, čestného občana města Pardubic2) Ing. dr. h. c. Otakara Trnku3). Výčet Trnkových životopisných dat ve své práci zakončil Pertl větou (kterou od něho později převzali i jiní autoři): „V den úmrtí byl (Trnka) jmenován generálním ředitelem Dunajské paroplavební společnosti se stálým sídlem v Bratislavě". Jak té větě rozumět? Upřesněme si, že Trnka v té době žil ve Vídni a o jeho jmenování generálním ředitelem paroplavební společnosti rozhodli v Praze. Shodou okolností však v týž den Trnka umírá. Proč? Byl nemocen? Snad již dlouho nebo dokonce nevyléčitelně?


Sto let veřejného knihovnictví v Pardubicích

obrázek k článku

První snahy o to, aby Pardubice měly veřejnou knihovnu, se objevily již na počátku čtyřicátých let minulého století. V letech 1843 - 1850 existovala v Pardubicích knihovna určená pro potřeby učitelů okresu, avšak sloužila i jiným zájemcům. Koncem 19. století k plnění úkolů komunální i celonárodní kultury již nestačily kulturně vzdělávací spolky. V Pardubicích pak „Měšťanská beseda", pěvecké spolky Pernštýn a Ludmila, hospodářský spolek či spolek divadelní nebo muzejní. Potřebám pardubického občanstva již nestačily spolkové knihovny ze 60. či 70. let. Nevyhovovaly ani knihovny spolků nově založených, např. akademického spolku „Arnošt" či „Mládeneckého spolku". Pozornost věnovaná pardubickou veřejností zřízení městské knihovny v 70. letech zatlačily do pozadí veřejné události. Roku 1897 situace pro založení veřejné knihovny dozrála…


LA LIBERTAD (Nikaragua)

obrázek k článku

Čtenáři si patrně všimli, že v poslední době se v médiích častěji objevují informace o spolupráci Pardubic s nikaragujským městem La Libertad. Jak vznikl tento neobvyklý partnerský svazek? Jaká je jeho náplň? Jak se žije v Nikaragui a v La Libertad? Na tyto zvídavé otázky se pokusíme odpovědět následujícími řádky. Nikaragua. Co se nám vybaví při vyslovení jména této země? V hlavě se rojí slova „Amerika, Somoza, sandinovci, válka, káva, pomoc při jejím sběru..." Začněme rozmotávat toto zmatené klubko třeba od rekapitulace několika základních zeměpisných údajů. Nikaragua leží ve Střední Americe, ještě na severní polokouli: od rovníku ji dělí pouhých 12 stupňů. Na severu sousedí s Hondurasem, na jihu pak s Kostarikou. Západní a východní břehy Nikaraguy omývají Tichý a Atlantský oceán. Jak pro naši, tak i pro Nikaragujskou republiku…


Emigranti

obrázek k článku

„Paní profesorko, my se jednou na tý Sibiři sejdem," uzavřel pochmurnou věštbou ing. arch. Miroslav Petraň, ve školním roce 1969-70 ještě student pardubického gymnázia, jednu z nesčetných debat na téma okupace - bratrská pomoc. Na Medarda roku téhož mi vyšší moc ústy inspektora Zajíce oznámila, že „jsem se zpronevěřila poslání socialistického učitele a musím ochutnat styk s dělnickou mládeží blízkou manuální výrobě". A šoupla mne ne na Sibiř, ale na učiliště Průmstavu k budoucím zedníkům, natěračům, tesařům, pokrývačům. „Vy tu máte takový zlý děti", stěžoval si jeden z gymnazistů, kteří nechtěli zapomenout a občas mne navštívili na novém působišti. „Sotva jsem sem vlezl, skočil po mně ňákej skrček a začal mne být. Přestal teprve, když jsem mu řek, že jsem inspektor". Mne moji žáčci utloukli spis duševně. Rvali se jak koně, o přestávkách…


Více jak desítka pardubických kin

obrázek k článku

Skutečně - v Pardubicích byla více jak desítka stálých kin. Sice ne najednou, ale postupně jich zde takové množství bylo. Nebude jistě na škodu vydat se po jejich stopách. První stálé kino v Pardubicích vzniklo před 85 lety v tzv. Dělnickém domě, tj. v budově, v níž je dnes na sídlišti Karlovina Myslivecká restaurace. Kinu se říkalo „Lido-bio" a bylo zrušeno krátce po skončení druhé světové války. V roce 1913 byl dán v Pardubicích do provozu další biograf. Patřil městu a byl umístěn v tehdejší Svatojánské ulici (dnes ulici br. Veverkových) v Národním domě, podle kterého dostal i název „kino NÁROD". Je v provozu dodnes pod názvem „Jas". V roce 1915 bylo zřízeno další kino, a to v zadní budově bývalého hotelu Veselka. Mělo název „Imperiál" a filmy se tu promítaly do roku 1961. V roce. 1931 byl dán na náměstí Republiky do provozu hotel…


Vybrané kapitoly z kroniky Pardubického filmového klubu - 3. část

obrázek k článku

Cesta za filmovým dramatem je velmi složitá: Začíná u starých Řeků, vede přes středověké eposy, lidovými fraškami, přes renesanční shakespearovská dramata, prozaickými literaturami všech národů, dlouhými obdobími, kdy o filmu nebylo ještě ani zdání až do okamžiku, kdy Lumiérův objev poskytl možnost přenést drama života a člověka na kinematografické plátno. Film má být nejbohatším dědicem všech těchto staletími prověřovaných tradic.


Firma J. Čížek a její firemní značka

obrázek k článku

1. 10. 1918 se vzdává František Hoblík své tiskárny a závod prodává tiskařům J. Čížkovi a B. Turkovi. Firma Hoblík patřila mezi nejstarší tiskařské podniky v Pardubicích. Roku 1872 přesídlil do Pardubic spolu s Josefem L. Bayerem, Eduardem Hofmaisterem a svým bratrem Václavem Hoblíkem. Jejich tiskárna byla umístěna v Alžbětině třídě v domě čp. 232. Firma Čížek, veřejná obchodní společnost, knihtiskárna a litografický ústav, byla ovšem známá již dříve, od roku 1872, původní majitelkou byla Franziska Čížková. Čížek a Turek vedli firmu společně do roku 1926, poté se oba osamostatnili. Turek si založil firmu v Havlíčkově ulici, Čížkova firma zůstala v Alžbětině ulici čp. 254. V roce 1932 zaměstnávala firma 44 dělníků a měla zařízení o 10 HP. Tiskárna byla znárodněna 1949 a začleněna do n. p. Východočeské tiskárny v Pardubicích. Tradice firmy…


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem