Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
28.04.2018 08:00

Tajuplnými uličkami Malé Strany

Projdeme se uličkami, které se nacházejí v blízkosti Karlova mostu - Míšeňskou, U lužického semináře, Lázeňskou a dalšími, zajímat nás bude architektura, historie místa i významné osobnosti, které  se tady připomínají. Odjezd účastníů bude vlakem v 8:01 h z pardubického hlavního nádraží. Cena 50 Kč zahrnuje pouze komentovanou prohlídku po Praze. Jízdné si hradí každý účastník sám. Začátek prohlídky je v 10 hodin u Malostranských věží (na konci Karlova mostu). Pouze pro předem přihlášené účastníky. Přihlásit se je možné v kanceláři Klubu přátel Pardubicka v Klášterní 54 v Pardubicích.

typ akce: Výlety do historie

29.04.2018 08:40

Z Ostřetína k roubenému kostelíku

Ostřetín – Vinice – Veliny – tvrziště Hradce – Ostřetín. Délka trasy 12 km. Odjezd v 8:40 BUS, návrat v 15:22 BUS. Vedoucí Z. Heranová. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

02.05.2018 18:00

Zajímavosti současné pardubické architektury

Přednáška pardubického architekta ing. arch. Miroslava Petráně. Koná se v sále Jana Kašpara v přízemí staré reálky na Komenského nám. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

 

typ akce: Hovory o Pardubicku

05.05.2018 14:00

Výsadba spojená s prohlídkou parku Vinice

Zveme vás na symbolickou výsadbu plnokvětého jírovce maďalu do parku Na Vinici. Výsadba je opožděným, leč neméně důstojným a cenným uctěním Dne Země. Součástí bude také komentovaná prohlídka parku. Zvány jsou nejen silné ruce, ale kdokoliv, kdo má zájem o zeleň jako součást pardubického života. Průvodcem a garantem akce bude dendrolog Vítězslav Haupt, Dis.

typ akce: Přírodovědné vycházky

06.05.2018 07:00

Rozhled z lyžařského můstku

Lomnice nad Popelkou – lyžařský areál, skokanský můstek, lovecký zámeček – Lomnice nad Popelkou. Délka trasy 10 km. Odjezd v 7:02 h z hl.n., návrat v 16:55 h. Vedoucí Z. Řehák. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

Zprávy KPP

Jaroslav Lonek neznámý

obrázek k článku

Jaroslav Lonek je významnou postavou našeho letectví. Přesto některé momenty jeho života jsou veřejnosti takřka neznámé - platí to především 0 jeho mládí a službě v čs. vojenském letectvu. 1. Mládí a rodina Jaroslav Lonek se narodil 22. 12. 1904 v Chrudimi. Stalo se tak v čp. 185/111, kde Lonkovi tehdy bydleli, za asistence porodní báby Jany Jindrové, taktéž z Chrudimi. 8. ledna 1905 proběhl křest, který provedl kaplan Karel Mikulecký. Jaroslav byl nejmladším dítětem poštovního kontrolora Josefa Lonka a Marie Lonkové, rozené Šelové. Z matčiny strany pochází ze známé stavitelské rodiny Šelů, kteří působili ve Žlebech u Čáslavi. Jaroslavův pradědeček Michal Šel, dlouholetý žlebský purkmistr, prováděl v minulém století rozsáhlé romantické úpravy zdejšího zámku pro Vincence Karla Auersperga. Dědeček Emil Šel zde postavil pseudogotickou…


Vzpomínky na léta padesátá

obrázek k článku

- 2, část - Až potom teprve další tři měsíce byla soudní vazba a to už každý mohl sedět na polštářku, V soudní vazbě byl už celkem klid. Vyšetřování bylo pomalu skončeno. Až před koncem (před soudem) jsme chodili učit se, co a jak máme mluvit Ještě při cestě k soudu do hotelu Grand mně referent Standa říká: „Běda, kdybys mluvil něco jiného.* Sliboval, že hned po soudě budu moci mluvit s manželkou. Ale ono vše tak rychle a jednoduše neslo.


Václav Durych, redaktor a spisovatel

obrázek k článku

„Ten však, kdo píše verše a vymýšlí si všelijaké pošetilosti, je ztracen už navždy. Ten se propadá a propadá, až pak zahyne v nějakém nepožehnaném koutě jako prašivý pes."1) Tato metaforicky nadnesená slova najdeme v rodopise Jaroslava Durycha „Kouzelný kočár" v pasážích, kde píše o svém otci, kterého podobně jako matku nestačil příliš poznat, protože v jedenácti letech svého věku úplně osiřel. Ve staré části městského hřbitova v Pardubicích nalezneme zanedbaný hrob se zbytkem pískovcového pomníku s černou deskou, na níž je stále zřetelný nápis: Václav Durych, zasloužilý redaktor a buditel 2>V duchu své křesťanské víry zde od doby svého pozemského skonu 27. 12. 1897 (a nikoliv 25. 12. 1897, jak je na desce chybně uvedeno) na své Vzkříšení čeká otec velkého českého spisovatele katolické orientace Jaroslava Durycha.


Architekt Boža Dvořák a záchrana Kunětické hory

obrázek k článku

Konzervátor Boža Dvořák sehrál nezanedbatelnou roli v po desetiletí se táhnoucí kause sledující úsilí o záchranu hradu Kunětická hora.1* 18. června 1881 zakoupil pardubický velkostatek spolu s Kunětickou horou vídeňský velkoprůmyslník Richard Drasche, svobodný pán z Wartinbergu. Naděje vkládané Muzejním spolkem i celou, na ochraně památek zainteresovanou veřejností v uměnímilovného Drascheho se nepotvrdily. „Nejen, že neustáno za něho v lámání kamene pod samými zdmi hradními, ale přes hranice vytčené c. k. úřady… pokračováno v lámání pro nepatrný zisk z tohoto plynoucí tím horečněji".2,Jak okresní zastupitelství, tak i městská rada Pardubic tomuto nerostnému drancování nejenom že nečinně přihlížely, ale sami se i nepřímo spolupodílely. A to tak, že vylámaný kunětický kámen odebíraly a následně použily ke stavebním účelům a k dláždění…


Zborov 1917 a podíl vojáků – čs. legionářů na vybojování československé státnosti v letech první sv. války

obrázek k článku

Pro český a slovenský národ byla doba první sv. války obdobím národně osvobozeneckého boje, válkou Čechů a Slováků s Rakušany a Němci, bojem Slovanů s Germány. Tento zápas měl svou politickou část v čele s vedoucími představiteli České (později Československé) národní rady^prof. filozofie T. G. Masarykem, Edv. Benešem a Slovákem - jistý čas působícím ve Francii a Itálii - M. R. Štefánikem. Už na samém počátku války - v srpnu 1914 - se ve Francii, která se bránila pronikání armád vilémovského Německa do země, a v carském Rusku, které vstoupilo do války, aby pomohlo slovanskému Srbsku na Balkáně, vytvářely české dobrovolnické jednotky. Ve Francii ponejvíce z řad tam žijících českých a slovenských dělníků - krajanů, v Rusku pak se tyto jednotky formovaly z podnětu českých krajanských spolků z řad hlavně na Volyni a na Ukrajině usedlých…


K upřesnění polohy cyríacké kanonie u sv. Bartoloměje

obrázek k článku

V mimořádném čísle Zpráv KPP vyšel v r. 1995 můj článek o archeologickém výzkumu v Pardubickách. Poznatky z tohoto výzkumu uskutečněného v letech 1993-4 se dají shrnout do několika bodů: 1) Na ploše severně od hřbitova se rozkládal okraj vesnice Pardubic, která existovala již nejspíše ve 12. století. Vedle sídlištních objektů a nálezů zde byly zjištěny i objekty výrobní (kovolitectví). 2) Tato část sídliště zanikla ve 13. století výstavbou kostela. Jeho plánovaná podoba měla být dvouprostorová (presbytář a loď). Z nějakého důvodu však k dokončení celé stavby nedošlo, byla postavena a delší dobu fungovala jen jeho východní polovina. 3) Okolo i uvnitř kostela se pohřbívalo. Hrob č. 2., umístěný v kostele, je datován denárem raženým v první čtvrtině 13. století.


Cukrář M. Láska

obrázek k článku

Ve Zprávách KPP č. 11/12 – 2008 shrnuje Dr. J. Kotyk poznatky k historii pardubického gestapa. Ve výpovědi příslušníka gestapa Huberta Hanauska je mj. uvedeno, že „Dále jsem zatýkal jistého cukráře za Viaduktem na Skřivánku“. K tomu bych chtěl doplnit některé podrobnosti. Totiž na sklonku 50. let jsem pracoval v tehdejším národním podniku Východočeské chemické závody Rybitví, RY 34. Tam se mj. vyráběl PAS (kyselina p-aminosalicylová). Byla to účinná látka pro lék proti TBC.


Organizace Sjednocení v Pardubicích (1945 - 46)

obrázek k článku

I. V létě 2006 mi zapůjčil p. Radovan Píša zajímavé archivní doklady z pozůstalosti paní Marie Horákové-Záleské (1911 – 1989), které sepsala roku 1971 pro potřeby ČSPB v Pardubicích a její historicko-dokumentační komise, jíž tehdy předsedal MUDr. Karel Jičínský. Vzhledem k tomu, že z dokumentů lze výborně rekonstruovat činnost bývalých významných odbojářů proti nacismu po r. 1945, rozhodl jsem se tuto dokumentaci zpřístupnit pardubické veřejnosti a interpretovat ji jako historik. Tyto dosud neznámé dokumenty pomáhají totiž osvětlit z nových úhlů atmosféru příprav nezákonných politických procesů v Pardubicích v 50. letech. 1/ Již v roce 1942 – roce heydrichiády – se skupina pardubických odbojářů v čele s Bedřichem Maturou ze Svítkova a známým pardubickým lékařem primářem MUDr. Václavem Horáčkem (nar. 8. 8. 1901 v Mladé…


Přeměna třídy Míru na pěší zónu potrvá deset let

obrázek k článku

Klub přátel Pardubicka připravil pro své příznivce v předvečer podzimní části Městských slavností pohled do budoucna. Ve Společenském sále pardubické radnice se totiž v úterý 7. října 2008 hovořilo o budoucí podobě centra města a zejména Třídy Míru. V úvodu však byli přítomní seznámeni s historií dnešní Třídy Míru, která byla až do poloviny 19. století pouze ryze venkovskou čtvrtí s přízemními dřevěnými domky. Následně pak představili své vize na budoucí podobu centra města dva architekti. Dle ing. arch. Ondřeje Teplého trolejbusy na Třídu Míru rozhodně patří a pozornost by si zasloužila spíše náhrada některých dosluhujících a architektonicky nezajímavých domů za nové, aby působila tato hlavní pardubická třída více reprezentativně. Součástí jeho návrhu je dokonce obnovení podobného objektu, kterým byla kdysi židovská synagoga…


Habal a Kraus - továrna el. strojů a kompresorů

obrázek k článku

Závod byl založen roku 1927 Jaroslavem Habalem. Stal se typickým příkladem firmy, která nejdříve začínala jako opravna se sídlem na Skřivánku (dnes Chrudimská třída) a která si později postavila vlastní dílnu. Specializovala se na opravy elektromotorů, navíjení statorů a rotorů k el. motorům. Dále vyráběla el. motory do síly 4 KW a kompresory. V továrně byla rovněž zaměstnána majitelova manželka Marie Habalová a sestra majitele Ludmila Habalová. V letech 1927 - 1929 vyráběla firma již pod názvem „Habal a Kraus" v halových dílnách, které svými rozměry naprosto nevyhovovaly požadavkům doby. Dílny, aspoň některé její části, se dochovaly na dnešní Chrudimské třídě dodnes. 1928 - 1929 se stavěla nová hala a roku 1929 byla vybudována transformační stanice. Roku 1942 byla přistavěna slévárna, ve které se vyráběly odlitky pro celou svoji potřebu…


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem