Zprávy KPP

Na dříve narozené občany Pardubic trapně působil prázdný prostor na Legionářském náměstí po odstranění pomníku prvního presidenta, obzvláště po zničení krásně provedeného podstavce s připojenými stupni, kde pod nápisy Zborov, Dos Alto a Arras byla při zbudování uložena prsť z bojišť 1. světové války, kde se vyznamenali naši zahraniční vojáci.

Dne 28. října 1998 byla v Pardubicích odhalena nová socha T. G. Masaryka. Stojí opět na náměstí Čs. legií, kde byl již před 70 lety, t.j. v roce 1928, umístěn pomník TGM od prof. O. Španiela. Novou sochu vytvořil podle sádrového modelu prof. O. Španiela akademický sochař Jaroslav Brož, pardubický rodák. Dík laskavému zapůjčení sádrového modelu ředitelkou jaroměřského muzea PhDr. O. Mertlíkovou mají dnes Pardubice sochu TGM téměř shodnou se sochou původní.

V sobotu 17. října 1998 zemřel po dlouhé nemoci ve věku pouhých 64 let náš redakční kolega a přítel - pan učitel Karel Gottwald ze Sezemic. Jeho žáci a kolegové budou na něj stále vzpomínat jako na hluboce lidského pedagoga - matematika a fyzika, moudrého člověka s laskavým humorem a srdcem a nadaného hudebníka. Tak jsme jej poznali i my v redakční radě Zpráv Klubu přátel Pardubicka, jejímž členem byl od roku 1993. Jeho zasvěcené příspěvky z historie Sezemic či protifašistického boje se na našich stránkách však objevovaly již mnohem dříve. Pan učitel čerpal z práce v historicko - dokumentační komisi bývalého Svazu protifašistických bojovníků (dnes ČSBS), kde s bývalým předsedou KPP MUDr. Karlem Jičínským zpracovali podrobnou historii protifašistického boje na Pardubicku. Nebylo lehké v normalizační době let 70. a 80. poukazovat na…

Narodil se v květnu 1914 v Pardubicích. Otec - Theodor Petryšín, průvodčí vlaků, pocházel ze Zalanova v Haliči, matka - Antonie Sládková z Malého Boru na Horažďovicku. Teodor vystudoval pardubickou reálku, kde v r. 1932 maturoval.

Třicátého prvního srpna 1998 zemřela ve věku 86 let malířka Věra Vovsová a nám všem, kteří jsme ji měli rádi, je velmi smutno. Zbyly jen vzpomínky. Při svých cestách na Vysočinu jsem ji několikrát navštívila v jejím nasavrckém ateliéru či na některé z výstav Nasavrcké palety, kterou mnoho let organizovala.

Myšlenka založení Klubu důchodců v Bohdanči vznikla již v roce 1978. Podařilo se jí však realizovat až v roce 1985. Hlavním důvodem opožděné realizace byl nedostatek vhodných prostorů pro Klub. Ve zmíněném roce se podařilo získat pro Klub místnost v I. patře domu čp. 42 na náměstí. O rok později poskytl Okresní národní výbor v Pardubicích částku 45.700,- Kčs, ze kterých bylo zakoupeno základní vybavení. Prvním předsedou Klubu důchodců v Bohdanči byl pan Jaroslav Polák, v té době již také důchodce. Byla to bezpochyby šťastná volba, protože KD se stal jedním z nejlepších v pardubickém okrese.

Pro mnohé Pardubičany je existence klášterů v našem městě spojena s dobou dávno minulou. Pro ně bude proto asi překvapením, že jeden klášter byl v Pardubicích byl zřízen ještě v našem věku, a to v roce 1933 v Pardubicích na Zborovském náměstí na Skřivánku.

Mezi filatelisty je známa t. zv. terezínská připouštěcí známka, jež má navíc slušný cenový záznam. Nejvíce se jich zachovalo nepřetištěných; použitých, tedy přetištěných známek, se moc nezachovalo. Proč, to si řekneme dále... Zasílání potravinových balíčků do hladovějícího Terezína nebylo jednoduché.

V závěru minulého roku jsme si přimomněli nejen 80. výročí vzniku Československé republiky, ale také 80 let vzniku prvního pardubického vojenského letiště a prvního zdejšího leteckého útvaru - Letecké setniny Pardubice.

(Vzpomínka na přeloučskou pouť našeho mládí) Věřte, to nebyla pouť ledajaká, to byla pouť opravdu slavná - Svatopolská se všemi atributy toho, co k ní nezbytně patřilo. Vždyť již před svátkem Navštívení Panny Marie putovali do Přelouče četní poutníci, účastníci procesí z blízkého i dalekého okolí, aby si vymodlili o nedělních bohoslužbách v kostelíku Navštívení Panny Marie na Svatém poli před mariánským obrazem pro sebe a své milé nová dobrodiní.