Přes střechu Evropy
Pustá Kamenice - Žižkov - Borová u Poličky. Délka trasy 10 km. Odjezd 9:02 ČD. Návrat 16:56 ČD. Ved: P. Kožený. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Velikonoce v Polabí
Valy – Mělice – Lohenice - Přelouč. Délka trasy 5,5 km. Odjezd 9:30 ČD (LETNÍ ČAS). Návrat 12:37 – 14:37 ČD Os, 13:05 – 14:05 R. Ved: M. Timarová. Turistická vycházka týmu B. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Archeologický průzkum v Pardubičkách
Přednáška Mgr. Tomáše Čurdy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.
typ akce: Hovory o Pardubicku
Komentovaná prohlídka Automatických mlýnů
Pročleny Klubu přátel Pardubicka. Sraz před areálem Automatických mlýnů. Vstupné 200 Kč / 140 Kč zlevněné. Přihlásit k účasti je možné v kanceláři Klubu přátel Pardubicka v úterý nebo ve čtvrtek 10-12 a 14-17 hodin.
typ akce: Výlety do historie
Nálety na Pardubice
Přednáška k 80. výročí spojeneckých náletů na Pardubice v roce 1944. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenckého náměstí. Vstup zdarma.
typ akce: Hovory o Pardubicku
Zprávy KPP
ŽILI MEZI NÁMI Autor, herec a redaktor Jiří Sýkora
Dne 4. července 1997 zemřel ve Spojených státech po dlouhé nemoci ve něku 64 let autor, herec a rozhlasový redaktor Jiří Sýkora - jeden z protagonistů pardubického kabaretu, o kterém Zprávy KPP uveřejnily v minulosti rozsáhlejší článek.
Ráby - původ názvu
Jméno vesnice Ráby pod Kunětickou horou zná v našem kraji kdekdo, ale málokdo už ví, odkud se vzal její název.
ŠKOLY VE STARÝCH ČIVICÍCH
I školy mají svoji historii. Začátky vyučování v této obci byly velmi pohnuté a odpovídaly tehdejší době a jejím možnostem.
Bohdanečský farář P. Josef Rohleder
V Lázních Bohdanči působil v letech 1923 až 1941 farář Josef Rohleder, který se z mysli starousedlíků a důchodců dosud nevytratil. Občanům je hlavně představován1)2)jako oběť násilí mezi německou mládeží v době okupace a spořádaným životem maloměsta. K úplnému poznání tohoto kněze je ještě zapotřebí seznámit se s jeho životem, s pamětmi pamětníků, co po něm zbylo a kde odpočívá.
Samospráva v obci Veliny
V nejstarším záznamu o obyvatelích obce Veliny v urbáři, který byl zaveden na pernštejském panství před r. 1500, jsou po koupi obce v r. 1507 zapsáni držitelé jednotlivých usedlostí. Jako první je zapsána usedlost rychtáře s mlýnem (mlýništěm) a krčmou. Přilehlý menší rybník byl nazýván ?Rychetní? po delší dobu, až v r. 1735 je již v záznamu jako ?Návesní?. Je možné se domnívat, že usedlost byla také rychtou. Následných asi 300 let největší usedlost v obci, od které se v r. 1771 započalo číslování domů v obci (označena č. 1), postupně majetkově upadla až tak, že od r. 1931 stojí na místě rychty jen menší domek se zahradou. Jelikož žádné záznamy o založení obce nejsou (ani nebyly), předpokládá se, že dle umístění usedlosti stávala zde tvrz popř. dvorec zakladatele obce - kolonizátora, který s osadníky, někdy kolem konce 13. nebo 14. stol.…
Chvaletice v minulosti a pohled do budoucnosti
(Z územního plánu sídelního útvaru) CHVALETICE MINULOSTI Úvodem ocitujme příslušnou stať z monografie Pardubicko, Holicko, Přeloučsko z roku 1909: ?Ves v romantické krajině na úpatí hory Mikšovy, obrácená proti rozkošným Polabinám čítá 99 čísel a 644 obyvatel, s evangelickým chrámem, jenž vévodí nad obcí a celým okolím. Za posledními nejvýše položenými domky nalézají se rozsáhlé jehličnaté lesy s pěknými širokými cestami a průseky. U lesa na návrší jest rybník, z něhož jde voda na blízký mlýnek v půvabném údolíčku ležící...?
CESTY DOMŮ
27. října 1941 se sešlo v pracovně přednosty II. odboru MNO v Londýně plk. F. Moravce sedm čs. vojáků. Mimo plk. Moravce tam byli ještě zpravodajci mjr. Josef Strankmüller, škpt. Šustr, pilot P/O RAF Anderle a parašutisté npor. Alfréd Bartoš, rtm. Josef Valčík a svob. Jiří Potůček. Pro tři posledně jmenované měla být tato schůzka poslední instruktáží před zahájením operace SILVER A, pro níž byli speciálně cvičeni. Na závěr této instruktáže byli pak aktéři představeni ministru národní obrany exilové vlády gen. Ingrovi.
Ještě jednou o Františku Glücknerovi
Na pardubickém židovském hřbitově je mezi mnoha desítkami opuštěných náhrobků jeden s již málo čitelným nápisem. Připomíná, že zde odpočívá Eleonora Glücknerová, zemřelá v roce 1923, babička Františka Glücknera. Mezi stovkami jmen na památníků ?Našim umučeným? jsou i jména rodičů: Viktor Glückner, narozen 2. 12. 1876 a jeho žena Hedvika, narozena 4. 4. 1882. Z terezínského ghetta byli odtransportováni do vyhlazovacího tábora Osvěčim 15. 12. 1943 a krátce poté zahynuli. Otec Viktor byl komisionářem - obchodníkem, v létech prvé republiky vybudoval i větší dílnu - malou továrničku na výrobu různých druhů sudů. Matka s tradiční láskou a něhou vychovávala svého syna.
Melartos - pardubická továrna na perník a její ochranná známka
Firma Melartos byla založena roku 1913 a stála na Zeleném předměstí čp. 947. Majiteli se stali M. Vyskočil a L. Hausman. Továrna vyráběla kromě známého perníku i cukrovinky, oplatky, jemné pečivo a čokoládu. Dobrá kvalita perníku firmě umožňila vývoz produkce do Anglie, Austrálie, Německa a Polska. Roku 1935 zastavila firma výrobu, proběhl konkurs a nástupcem firmy se stala firma Melartos (od tohoto roku používá firma skutečně toto označení). Před tímto rokem zněl název firmy: Pardubická továrna na perník. Firma Melartos se stala akciovou firmou. O něco později se firma dostává pod firmu Katscher a syn, která vyráběla perník v Hradci Králové. V druhé vlně znárodnění se firma stala opět akciovou společností a roku 1948 až 1950 změnila název na Pardubické pernikárny národní podnik Pardubice. Od roku 1950 až do 1974 vznikl opět nový název -…
Po třicetileté válce
Třicetiletá válka tak jako každá válka přinesla s sebou řadu negativních vlivů. Nebyly to jen vypálené a vydrancované selské grunty, neobdělaná pole, morové epidemie a zdecimovaná populace, ale i uvolněná morálka a všeobecný úpadek mravů. Generace, která prožila třicetiletou válku, viděla po celý svůj život násilnosti, řádění soldatesky, loupeže, pálení, vydírání, přežila válku často zápasem o pouhé žití s otupělými city a s lhostejností k utrpení bližního. Konec třicetileté války a vestfálský mír neznamenal ale období klidu a míru, válečné konflikty znovu vzplanuly. Byli to hlavně Turci a Francouzi, se kterými se císařská vojska potýkala v mnoha válečných taženích. Válečné konflikty se sice vyhnuly našim zemím, ale nepřímo zasáhly citelně i do života obyvatelstva na venkově i ve městě. Největší oběti přinášelo civilní obyvatelstvo,…