Zprávy KPP

Na pardubickém židovském hřbitově je mezi mnoha desítkami opuštěných náhrobků jeden s již málo čitelným nápisem. Připomíná, že zde odpočívá Eleonora Glücknerová, zemřelá v roce 1923, babička Františka Glücknera. Mezi stovkami jmen na památníků ?Našim umučeným? jsou i jména rodičů: Viktor Glückner, narozen 2. 12. 1876 a jeho žena Hedvika, narozena 4. 4. 1882. Z terezínského ghetta byli odtransportováni do vyhlazovacího tábora Osvěčim 15. 12. 1943 a krátce poté zahynuli. Otec Viktor byl komisionářem - obchodníkem, v létech prvé republiky vybudoval i větší dílnu - malou továrničku na výrobu různých druhů sudů. Matka s tradiční láskou a něhou vychovávala svého syna.

Firma Melartos byla založena roku 1913 a stála na Zeleném předměstí čp. 947. Majiteli se stali M. Vyskočil a L. Hausman. Továrna vyráběla kromě známého perníku i cukrovinky, oplatky, jemné pečivo a čokoládu. Dobrá kvalita perníku firmě umožňila vývoz produkce do Anglie, Austrálie, Německa a Polska. Roku 1935 zastavila firma výrobu, proběhl konkurs a nástupcem firmy se stala firma Melartos (od tohoto roku používá firma skutečně toto označení). Před tímto rokem zněl název firmy: Pardubická továrna na perník. Firma Melartos se stala akciovou firmou. O něco později se firma dostává pod firmu Katscher a syn, která vyráběla perník v Hradci Králové. V druhé vlně znárodnění se firma stala opět akciovou společností a roku 1948 až 1950 změnila název na Pardubické pernikárny národní podnik Pardubice. Od roku 1950 až do 1974 vznikl opět nový název -…

Třicetiletá válka tak jako každá válka přinesla s sebou řadu negativních vlivů. Nebyly to jen vypálené a vydrancované selské grunty, neobdělaná pole, morové epidemie a zdecimovaná populace, ale i uvolněná morálka a všeobecný úpadek mravů. Generace, která prožila třicetiletou válku, viděla po celý svůj život násilnosti, řádění soldatesky, loupeže, pálení, vydírání, přežila válku často zápasem o pouhé žití s otupělými city a s lhostejností k utrpení bližního. Konec třicetileté války a vestfálský mír neznamenal ale období klidu a míru, válečné konflikty znovu vzplanuly. Byli to hlavně Turci a Francouzi, se kterými se císařská vojska potýkala v mnoha válečných taženích. Válečné konflikty se sice vyhnuly našim zemím, ale nepřímo zasáhly citelně i do života obyvatelstva na venkově i ve městě. Největší oběti přinášelo civilní obyvatelstvo,…

Ve dvojčísle 3 - 4 Zpráv z roku 1991 jsem na s. 86 - 88 pod titulem ?Znovu o památce na pernštejnský špitál? rozvedl tehdejší poznatky o hermě1 pernštejnského velmože, která je umístěna od roku 1977 uvnitř zděného oplocení kostelíku Sedmibolestné Panny Marie v Pardubicích. Tehdejší poznatky2 jsem shrnul takto: V roce 1866 nechala pardubická obec zhotovit na návrh starosty Václava Bubeníka na paměť zakladatelů špitálu u sv. Jana pomník Vojtěchovi z Pernštejna. V roce 1892, když došlo k demolici špitálu, byl pomník přestěhován k novému chudobinci u Kostelíčka (dnešnímu Domovu důchodců). Tam stál až do padesátých let, kdy přišel příkaz ?shora? k jeho likvidaci (k čemu v socialistickém Domově důchodců socha feudála?). Řádové sestry, které zde tehdy působily, poprsí tajně ukryly v kůlně na nářadí, odkud je v roce 1977 vydala sestra Vilíma…

Při archeologickém výzkumu, který se prováděl v chrámu sv. Bartoloměje v Pardubicích, byla položena otázka, odkud byl přivezen mramor, z něhož byl vytesán náhrobek pro pana Vojtěcha z Pernštejna. Předpokládalo se, že z některého mramorového lomu na jižní Moravě, které se nacházely na panství pánů z Pernštejna, ale z kterého? Odpověď na tuto otázku není snadná z několika důvodů: Předně nelze z náhrobku odebrat vzorek, který by byl podroben zkoumání, dále bylo potřeba porovnat výsledky mineralogického a chemického výzkumu kamene s pokud možno reprezentativními kameny z těch moravských lomů, které by z historického hlediska přicházely v úvahu. První problém vyřešil nález zlomku jiného náhrobku, který ležel rozbitý pod podlahou kostela a jehož další části byly vidět v odkrytém zdivu. Podle dobrozdání kameníka pana Františka Pleskota (Kámen…

Již mnoho let mě zajímal dům čp. 1611 v Gorkého ulici na Dukle. Jednopatrová budova, mírně zasunutá za dům čp. 2170, se zcela vymyká stylu všech domů na tomto sídlišti. V minulosti byla v tomto domě Lidová škola umění. V současné době má zde sídlo Okresní výbor komunistické strany Čech a Moravy. V archivu Magistrátu města ve Štrossově ulici jsem v deskách pro toto popisné číslo zjistil jediný doklad. Je to průklep sdělení, že tento dům odkoupil dne 3. 12. 1957 NV od pana Krejčího Frant. Je to pravděpodobně onen major Krejčí, o kterém píši dále.

Zahrnuje dva rybníky (Bohdanečský a Matka) a jejich okolí na severozápadním okraji Lázní Bohdaneč. Soustava těchto dvou rybníků s okolními rákosinami a vlhkými loukami byla v minulosti jednou z nejbohatších botanických lokalit. Přirozeným stárnutím rybníků a hospodářskými zásahy v okolí došlo během let k určitému ochuzení bylinného krytu, přesto jde dodnes o lokalitu botanicky významnou. Z nejvzácnějších rostlinných druhů se zde vyskytuje hlízovec Loeselův, bublinatka menší, zevar nejmenší, z dalších významných druhů prstnatec májový a pleťový, smetánka bahenní, pupečník obecný, česnek ostrohranný, skřípinka smáčknutá, růžkatec ponořený, rozpuk jízlivý, zábělník bahenní, šáchorek hnědý, suchopýr širolistý a úzkolistý, bezosetka štětinolistá, vachta trojlistá, stulík žlutý, jazyk hadí, tolie bahenní, 24 druhů vesměs vzácných ostřic aj.

Náš redakční kolega Milan Hübl (*20.7.1938) ? se dožívá 80 let. Narodil se v Pardubicích v Karlově ulici čp. 340. Maturoval v roce 1957 na Střední škole elektrotechnické v Pardubicích. Po škole nastoupil do n.p. TESLA Pardubice do vývojového oddělení (speciál ? vojenské radiostanice). Toto zaměstnání bylo přerušeno vojenskou základní službou (1957-59). Po vojně pokračoval dále v Tesle na speciálu až do roku 1968. V letech 1968-1973 byl zaměstnán jako školník na ZDŠ Polabiny II. V letech 1974-1988 pracoval jako požárník ? specialista u Veřejného požárního útvaru Pardubice na Dukle. V letech 1979-1981 absolvoval Pomaturitní studium Požární ochrany u Ministerstva vnitra (Frýdek-Místek). V letech 1988-1991 byl zaměstnán v sociálních službách v Pardubicích jako bezpečnostní a požární technik a v letech 1991-1993 pracoval znovu v n.p.…

OMBS byla osada mladých budovatelů socialismu ve Vratimově. Byl to shluk přízemních dřevěných baráků. Osada sloužila jako ubytovna mládeže při stavbě Nové huti.Klementa Gottwalda. Alena Novotná-Michaličková (nar. 1931), Karel Müller (nar. 1931) , Hana Richterová-Faltysová (1933)? všichni tři jsme pocházeli z Holic, válečná léta jsme prožili v Holicích, kde jsme v květnu 1945 zažili i bombardování Holic . Vlakem jsme v roce 1950 mířili do stejného místa ? do Vratimova na Ostravsku, na Stavbu mladých budovatelů socialismu.

Otázka místa posledního odpočinku Boženy Vikové ? Kunětické zůstávala (minimálně v pardubickém prostředí) dlouhá léta zahalena rouškou tajemství. Všeobecně bylo známo pouze to, že urna s jejím popelem byla svého času uložena na hradě Kunětická hora, odkud v blíže neurčené době po 2.světové válce zmizela neznámo kam.