Zprávy KPP

16.června 2016 byla na ZŠ Štefánikova ul. v Pardubicích (bývalé gymnázium) odhalena pamětní deska Básníku Jiřímu Pištorovi (1932-1970), bývalému absolventu gymnázia a oběti komunistického režimu. Hlavní projevy přednesli náměstek primátora města Jan Řehounek (ANO) a spolužák J.Pištory PhDr. Vlastimil Šebek (jeho projev zveřejníme v příštím dvojčísle). Básníkův syn Ing. Ivan Pištora přednesl otcovy verše. Velmi pěkné bylo i houslové vystoupení rodiny Zdvihalových. Dík patří též ředitelce ZŠ paní Janecké, pracovnici MmP paní Sigmundové, spolužákům J.Pištory, prof. Jarmile Stibicové a Masarykově společnosti v Pardubicích za organizaci slavnosti a vlastní iniciaci myšlenky zřídit J.Pištorovi pamětní desku. Jde o další skromný příspěvek na poli osvěžování historické paměti města a jeho obyvatel.

16.června 2016 byla na ZŠ Štefánikova ul. v Pardubicích (bývalé gymnázium) odhalena pamětní deska Básníku Jiřímu Pištorovi (1932-1970), bývalému absolventu gymnázia a oběti komunistického režimu. Hlavní projevy přednesli náměstek primátora města Jan Řehounek (ANO) a spolužák J.Pištory PhDr. Vlastimil Šebek (jeho projev zveřejníme v příštím dvojčísle). Básníkův syn Ing. Ivan Pištora přednesl otcovy verše. Velmi pěkné bylo i houslové vystoupení rodiny Zdvihalových. Dík patří též ředitelce ZŠ paní Janecké, pracovnici MmP paní Sigmundové, spolužákům J.Pištory, prof. Jarmile Stibicové a Masarykově společnosti v Pardubicích za organizaci slavnosti a vlastní iniciaci myšlenky zřídit J.Pištorovi pamětní desku. Jde o další skromný příspěvek na poli osvěžování historické paměti města a jeho obyvatel.

Členové Klubu přátel Pardubicka se vypravili na jarní výlet do dnes polského Kladska. Cílem bylo zejména místo posledního odpočinku prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Ten je pohřben v kostele Nanebevzetí Nejsvětější Panny Marie, na jehož výstavbu věnoval nemalé finanční prostředky. Pozdější první pražský arcibiskup totiž prožil v Kladsku dětství a měl k tomuto městu vřelý vztah. V kostele pak návštěvníci obdivovali např. vchod do krypty Arnošta z Pardubic, ale také dva náhrobky této významné osobnosti. Nad kryptou byl totiž z pískovce vytesaný pomník představující postavu Arnošta. Krátce na to, avšak za tajemných okolností, nově postavený náhrobek popraskal. A tak byl na sklonku 19.století vytvořen nový pomník pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic zhotovený z mramoru, vytesaný známým českým řezbářem Janem Jandou.

Dům čp.66 ? 27 n. na Pernštejnském náměstí Stojíme na Pernštejnském náměstí na rohu proti Krajské knihovně u domu čp.66 st. ? 27 n. Josef Sakař (IV. díl Dějin Pardubic ? Místopis) uvádí, že v něm v letech 1507-22 žil stavitel pernštejnských Pardubic Mistr Paul, tedy muž, který stavěl po požáru dřevěného města roku 1507 Vilémovi z Pernštejna Pardubice kamenné (více o něm v následujícím článku Z.Krejčího). Paul, původně parléř (polír) Benedikta Rieda, královského perkmistra Vladislava II. Jagellonce, prodal dům v pátek před svátkem Všech svatých roku 1522 Zdeňku Orelskému ze Sán za 150 kop míšeňských. Z dalších majitelů domu je pro nás zajímavý až v 19. a na počátku 20.století zemský poslanec Mladočeské strany (od 1908) a starosta Pardubic František Kuchynka (starostoval 1891-1913), jenž převedl dům na svého syna Františka ml. František…

Zcela nová stálá expozice historie našeho krajského města se otevřela pro návštěvníky Východočeského muzea letos 8.května. Její název je ?Pardubice ? příběh města?. Zájemce čeká cesta od nejstarších dějin a první písemné zprávy až do vzniku Československé republiky v roce 1918. Je poutavě zpracovaná a může dát poučné informace jak mladým, tak i starším obyvatelům Pardubic a dalším návštěvníkům. Až na jednu věc, prezentovanou hned v úvodu expozice?

Na sedm desítek účastníků přilákala ve středu 20. dubna akce, kterou uspořádal Klub přátel Pardubicka v rámci Dne Země. Všichni nejprve obdivovali umění záchranářských psů, kteří předvedli nejen například to, jak dokáží nalézt ztracenou osobu nebo jak zvládnout uklidit odpadky, např. po nepořádných turistech. Následovala komentovaná procházka jednou ze dvou přírodních památek Pardubic ? Nemošickou strání. Všechny pak překvapilo nově zrevitalizované slepé rameno zvané pro svůj tvar PODKOVA. Velkému zájmu se pak těšila komentovaná procházka vojenským prostorem podél Chrudimky zvaným Červeňák. Účastníci si měli možnost prohlédnout nejen oba dva mosty překlenující v tomto prostoru tok řeky Chrudimky, dozvěděli se také mnohé podrobnosti o činnosti železničního pluku a měli možnost navštívit pilíře cvičného mostu. Zakončení proběhlo…

Ve Zprávách KPP je uveřejněn článek Vladimíra Popelky o Václavu Rabasovi a jeho zásluhách na vzniku Domu hudby. Nechceme mu upírat ostatní popisované zásluhy, avšak jedna z těch, která je mu připsána, se nezakládá na pravdě. Pan Popelka ji pravděpodobně s důvěrou převzal od pana Rabase a týká se podílu zmíněného převzetí budovy OV KSČ a její přeměně na Dům hudby. Byli jsme od začátku v listopadu 1989 členy Koordinačního centra pardubického OF a cítíme jako svou povinnost uvést některá fakta a tím i souvislosti na pravou míru.

V pátek 10. 4. 2016 jsme se rozloučili v pardubickém krematoriu s Ing. Jiřím NOVÁ KEM, Csc. Narozen 21. 11. 1929 v Pardubicích absolvoval zdejší reálku a vystudoval stavební fakultu Vysokého učení technického v Praze. Stal se stavebním inženýrem jako jeho otec Ing. Vladimír Novák, který byl autorizovaným inženýrem a stavebním podnikatelem se zásluhami o inženýrské stavby na Pardubicku. Ing. Jiří Novák již soukromně podnikat nemohl, stal se pracovníkem národního podniku Pozemní stavby Pardubice, jednoho z tehdejších největších stavebních podniků. Zde se vypracoval až na vedoucího rozvoje. Byl vždy pardubickým patriotem a ve své funkci v podniku, který více stavěl na Mostecku, v Praze i v Hradci Králové, se i za těchto, zvláště ve stavebnictví, těžkých poměrech snažil, aby i na rozvoj utlačovaných Pardubic zbyly nějaké stavební…

2. března t.r. nás opustil akademický malíř Vladimír KOPECKÝ (nar. 2. 11. 1928), dlouholetý člen KPP a výborný malíř starých Pardubic a podobizen jejich výrazných osobností, k nimž sám také patřil. Tento grafik a ilustrátor po ročním pobytu na Pedagogické fakultě v Praze studoval pak na Škole uměleckých řemesel v Brně (zde jej učil např. Bohdan Lacina) a na Vysoké škole umělecko-průmyslové v Praze (zde byl žákem prof. Antonína Strnadela). Od roku 1959 pracoval V. Kopecký jako výtvarný redaktor Státního pedagogického nakladatelství v Praze, od roku 1970 v prestižních nakladatelstvích ARTIA a ALBATROS. Ilustroval mnoho známých knih, např. J. Verna Sever proti Jihu, V. Zamarovského 7 divů světa, Česká města J. Loudy, Křesťanské nebe H. Florentové atd. Bylo pro mne velkou ctí s ním pracovat na Pardubických podobiznách…

Klub přátel Pardubicka uspořádal na počátku dubna exkurzi do školního mlýna v prostoru potravinářské školy, jediného mlýna svého druhu nejen u nás, ale možná i v Evropě. Tento technický unikát zapsaný mezi kulturní památky slouží svému účelu již od roku 1947, kdy jej dodala pardubická firma Prokop a synové. Jak se však na čtyři desítky účastníků exkurze dozvěděly, na maturitu se v letošním roce chystají poslední čtyři studenti oboru mlynářství. Pokud v příštím roce nebude mít zájem studovat žádný student, bude tento technický unikát zahálet. Nyní prý probíhají jednání, aby byl mlynářský obor otevřen i v případě, že bude mít o jeho studium zájem byť jediný student, a to především z důvodu, aby tento technický unikát sloužil svému účelu i nadále.